Cílem je zvýšit bezpečnost studentů i pedagogů. Po rozsáhlém areálu se denně pohybují tisíce lidí. „Inicioval jsem tento projekt, protože existují-li způsoby, jak zvýšit pravděpodobnost záchrany ohroženého života, jsme povinni je zajistit,“ vysvětlil motivaci rektor ČZU profesor Petr Sklenička.

Záchranáři totiž doporučují, aby přístroje byly rozmístěné ideálně ve dvouminutové doběhové vzdálenosti. V okolí areálu podle mapy provozované aplikací Záchranka navíc není příliš velké množství přístrojů k dispozici.

Úspěšná záchrana inspirací

Inspirací pro rozšíření možností, jak pomoct v krizových situacích, se stal také případ, při němž defibrilátor zachránil zaměstnanci univerzity život. „Stalo se to asi před dvěma lety v tělocvičně. Jeden muž tu zkolaboval. Deset minut jsme ho oživovali a použili defibrilátor, což mu pomohlo,“ popsal ředitel Katedry tělesné výchovy a sportu Dušan Vavrla.

Takzvané automatizované externí defibrilátory (AED) jsou volně přístupné na vybraných místech, která jsou jasně označena samolepkou. Nejčastěji se jedná o vrátnice fakult, na kolejích je k nalezení na recepci.

Použití je zcela intuitivní, navíc zaměstnance univerzity v nejbližších týdnech čeká školení zaměřené na první pomoc, jehož součástí bude i postup, jak defibrilátor používat. Do budoucna také vznikne interaktivní mapka přístrojů v areálu.

„Díky akustické i vizuální signalizaci je použití opravdu jednoduché,“ popsal Petr Schejbal ze společnosti AZ-Medica Educa, která přístroje ČZU dodala. Čidlo u elektrod navíc kontroluje hloubku masáže srdce a upozorní, pokud zachránce neprovádí masáž správně. V případě, že není možné srdce defibrilovat, přístroj situaci vyhodnotí a výboj nepošle. Záchrance se tak nemusí obávat, že by kolabujícímu člověku ublížil.