V České republice je v současné době 94 porodnických zařízení, z toho 13 specializovaných na intermediální péči (zejména pro předčasné porody po 32. týdnu těhotenství) a 12 perinatologických center (v nich se řeší nezávažnější těhotenské patologie, zejména předčasné porody před 32. týdnem). Perinatální mortalita činila v loňském roce 5,01 promile.

„Výsledky jsou to impozantní a řadí naší zemi z hlediska péče o matku a dítě mezi nejlepší státy světa. Úkol dnešního porodnictví, respektive perinatologie je tyto výsledky a úroveň udržet a taktéž si všímat rizik císařského řezu,“ komentuje profesor Antonín Pařízek, vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.

Úskalí císařského řezu

Císařský řez může být nenahraditelným tam, kde je akutně ohrožen plod či matka, nebo v případech kde vaginální porod představuje příliš vysoké riziko. Porod "císařem" je ovšem ve srovnání s běžným vaginálním porodem spojen s rizikem vyšší nemocnosti dětí. „Již dlouho jsou publikována epidemiologická data o vztahu mezi porodem dítěte císařským řezem a následným rozvojem obezity, astmatu, diabetu I. typu a neurovývojových poruch, mezi které se řadí i poruchy autistického spektra,“ upozorňuje lékař Jan Smíšek,

V nových výzkumech se ukazuje, že jedním z důvodů, který stojí v pozadí těchto problémů, je narušení vývoje novorozeneckého mikrobiomu, tedy souboru mikroorganismů, které za fyziologických okolností při vaginálním porodu a bezprostředně po něm kolonizují zažívací trakt a kůži novorozence.

Narušení vývoje mikrobiomu může vést k podlomení imunitního systému a tím podpořit vznik celé řady chorob. Tyto skutečnosti by si měly uvědomovat zejména rodičky, které se rozhodují o provedení císařského řezu bez jasné zdravotní indikace.