Nejvíce se Česku podle Volfa zpracuje kančího a jeleního masa, o něco méně dančího a mufloního. Naopak téměř chybí z domácích zdrojů maso zaječí, které se dováží z Německa. To podle prezidenta Asociace Kuchařů a cukrářů Miroslava Kubce souvisí s vykácením remízků mezi poli, které jsou přirozeným prostředím, ve kterém zajíci žijí.
Zaječí maso zažívá renesanci
Na druhou stranu patří zaječí stehno upečené v bylinkách, zahradní zelenině se slaninou a podávané s bramborovým knedlíkem k pokrmům, které zažívají renesanci.
Právě tento pokrm je na podzim oblíbený podobně jako mezi drůbeží stále častější svatomartinská husa, uvedl Kubec. Mezi dalšími oblíbenými jídly je třeba dančí maso s vinnou omáčkou.
Panenka z divočáka je typickým jídlem
Zatímco cizinci zvěřinu chápou jako tradiční součást české kuchyně, Češi ji paradoxně ve větších počtech začínají objevovat v posledních letech, řekl Lukáš Křížek z restaurace Zvonice v Jindřišské věži v Praze.
Typickým jídlem, které si Češi rádi dávají, je například panenka z divočáka s ostružinovou omáčkou, škubánkovými placičkami a hříbkovým tataráčkem, uvedl Křížek.
Spotřeba králičího masa klesá
Spotřeba masa ze zvěřiny loni meziročně vzrostla o sto gramů na zhruba kilogram na člověka ročně. Jde o předběžná čísla, definitivní hodnotu potvrdí Český statistický úřad na začátku příštího roku. Znatelnější je růst při porovnání delšího časového období.
Například v roce 2006 snědl průměrný Čech 600 gramů zvěřiny za rok. Opačný trend je u domácích králíků, které statistici vedou samostatně. Spotřeba králičího masa plynule klesá, v roce 2014 se meziročně snížila o zhruba pětinu na kilogram ročně.
Čtěte také: Češi při potravinové sbírce darovali o třetinu víc zboží než loni
