ZajímavostPojem pionýr pochází z francouzštiny. Prapůvodně označoval vojenské sapéry, později první osadníky na nových územích. Obecně znamená být průkopníkem, snažit se poznávat nepoznané, hledat nové cesty, posouvat hranice. Dnes se často používá například pro autory vědeckých objevů či hybatele pokroku v dalších oblastech.

„Dne 20. ledna 1990 bylo 
v Brně na mimořádné konferenci rozhodnuto o obnovení činnosti Pionýra v návaznosti na období samostatnosti z let 1968 - 1970 a v duchu nejlepších zkušeností z dlouholeté tradice různorodé zájmové činnosti," vysvětluje mluvčí Pionýra Jakub Kořínek.

V šedesátých letech existovaly v Česku svébytné spolky jako Pionýr nebo Skaut. V roce 1970 byla ale činnost samostatného Pionýra ukončena a na jejích základech vznikla jednotná pionýrská organizace.

Pražská sekce Pionýra nezahálí. Celkem 39 oddílů pořádá nejrůznější setkání, turistické výšlapy nebo sportovní utkání. Letos už mají za sebou první novoroční výšlap přes Brdy, který pořádali uplynulý víkend.

Pražský vedoucí Pionýra Michal Rejzek si myslí, že spojitost organizace s komunismem postupně mizí. „Občas se objevují jisté náznaky o minulosti, ale jsem jedině rád, když takové názory mizí. Rodiče dneska ale především zajímá, jestli dítě činnost baví a rádo sem chodí," myslí si tajemník a předseda Pražské organizace Pionýra Michal Rejzek.

Krajská záštita pro ostatní skupiny

Jeho přezdívka je Krtek a do Pionýra začal chodit, když mu bylo osm let. Dnes šestatřicetiletý Michal Rejzek si na obnovení činnost nepamatuje, protože byl ještě malé dítě. „Přišlo mi to smysluplné tam chodit. Získal jsem spoustu kamarádů," říká Krtek, který v civilním životě pracuje ve státní správě.

Po celé Praze je 39 pionýrských skupin. Počet v každé skupině se různí a také jejich zaměření je různorodé. Některé oddíly více hrají florbal, jiné jsou zaměřené na turistiku nebo na rukodělné aktivity. Často se také stává, že některý oddíl pořádá akci, na kterou pozvou i ostatní členy Pionýra. Děti také můžou navštěvovat volnočasové kluby a v létě potom vyrazit na tábory.

„Naše pražská sekce tvoří hlavně zázemí. Máme k půjčení různé materiály, jako dataprojektor nebo stroj na výrobu placek," vyjmenovává Michal Rejzek. Často také zajišťují školení, vlastně se chovají jako taková krajská záštita pro ostatní skupiny.

Výročí oslaví nočním pochodem

Pražští pionýři si na hlavní letošní oslavu obnovy organizace počkají až do dubna. Letos se už podesáté vydají na noční pochod za brdskou čarodějnicí. „Jubilejní ročník bude mít tentokrát dvě trasy. První dvanáctikilometrovou plánujeme na pohodu pro děti a druhou pětadvacetikilometrovou pro drsňáky," popisuje Michal Rejzek.

Pochod skončí na vrcholu Babka, kde si rozdělají ohníček. Loni se akce zúčastnilo 13 pionýrů. Celkově šli deset hodin včetně zastávek, které trvaly dohromady dvě hodiny. Do cíle dorazili v šest hodin ráno. Za tu dobu urazili vzdálenost 36 kilometrů.

Zájem o pražského Pionýra je různý. „V Praze je nabídka pestřejší a větší. O to je složitější přilákat děti na pravidelnou činnost. Hodně dětí přijde jen jednou za čas, a tak se snažíme vymyslet akce tak, aby k nám chodily pravidelně," vypráví Michal Rejzek.

Levnější členské vstupy na akce

Děti se nemusí do Pionýra hlásit okamžitě. Nejdříve mohou navštívit pár akcí, aby zjistily, jestli se jim tu líbí a našly si tu kamarády. Není ale podmínkou, aby účastníci byli v Pionýru zaregistrováni. Členové organizace mají levnější vstupy na akce.

Jestli Pionýr bude pokračovat dalších pětadvacet let, je ve hvězdách. „Pevně věřím, že Pionýr vydrží, protože má stále co nabídnout. Určitě to nebude jednoduché, ale záleží na lidech, na vedoucích," zamýšlí se předseda pražské sekce Michal Rejzek.

Od roku 1990 uspořádal Pionýr v celé republice šestnáct tisíc táborů. „Pionýr čelil od svého obnovení řadě překážek. Díky práci tisíců našich dobrovolníků jsme se nezalekli. Stále se snažíme dostát významu slova pionýr. Hledat, poznávat a učit se nové věci, posouvat své možnosti, nepodléhat pohodlnosti, rozšiřovat obzory nejen své, ale i dětem," objasňuje předseda Pionýra Martin Bělohlávek. Příští roky vidí jako další výzvu a věří, že organizace bude stále fungovat.