Historik Borák, který zemřel letos 15. března, se po celý život věnoval zkoumání česko-slovensko-polských vztahů ve 20. století. Tento zájem ho přivedl k problematice takzvaného Katyňskému masakru z roku 1940 a jeho obětem z řad československých občanů.

Výsledkem Borákovy práce je rozsáhlá databáze

„S nevídanou pečlivostí a vytrvalostí procházel dostupné fondy v českých, ukrajinských a ruských archivech, v nichž pátral po československých občanech vězněných v sovětských věznicích a táborech či těch, kteří byli popraveni," uvedli pořadatelé Ceny Rudolfa Medka.

Výsledkem Borákovy práce je rozsáhlá databáze obětí sovětských perzekucí s názvem České stopy v Gulagu, několik filmů a knih, které obsahovaly biografie dohledaných obětí. Martin C. Putna se věnuje literárním dějinám, především katolické literatuře a její tradici. Od roku 1987 se účastnil opozičních kulturních a náboženských aktivit.

Putna se účastnil průvodu Prague Pride 

Na podzim 1989 byl jednou z hlavních postav sametové revoluce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a rovněž jedním z iniciátorů založení České křesťanské akademie. V letech 2008 až 2011 byl ředitelem Knihovny Václava Havla, poté se na jeho návrh funkce ujal Martin Palouš. V této souvislosti vznikla kniha Václav Havel. Duchovní portrét v rámu české kultury 20. století oceněná mimo jiné Cenou Toma Stopparda.

V srpnu 2011 se účastnil se svým přítelem a transparentem 'Katolické buzny zdraví Bátoru' průvodu Prague Pride a napsal v té souvislosti otevřený dopis Tomáši Halíkovi jako reakci na jeho odmítavý článek. V prosinci roku 2015 označil na půdě Univerzity Karlovy politologa Petra Robejška v souvislosti s jeho údajně pozitivním přístupem k Rusku a Vladimiru Putinovu za 'ruského švába'.

V lednu přinesl Zamanovi na Hrad svou knihu

Během prezidentské kampaně v únoru 2013 i po volbě prezidenta kritizoval Miloše Zemana za jeho proruské aktivity. O rok později zejména v souvislosti s výročím 17. listopadu, Putna veřejně vyzýval politiky k odvolání prezidenta.

V lednu 2015 přinesl Zemanovi na Hrad svou knihu Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity, s odůvodněním, aby se při svém komentování rusko-ukrajinského konfliktu lépe poučil o ruské a ukrajinské historii. Putna se účastnil kampaní na podporu Ukrajiny či proti pravicovému extremismu.

Prvním laureátem Medkovy ceny se stal v roce 2008 Vladimír Bystrov, od té doby ji získal například novinář a spisovatel Karel Hvížďala, spisovatel a politik Jaromír Štětina, novinář Petr Fischer, tlumočník Milan Dvořák a překladatel a žurnalista Libor Dvořák a předloni literární vědkyně Marta Dandová a archivářka a historička Raisa Machatková. V roce 2016 byli oceněni vojenský historik a žurnalista Edmund Orián a překladatel, básník a rozhlasový redaktor Václav Daněk.