Obří čekárna, ve kterou se proměnil hlavní sál kongresového centra, je plná emocí. Mísí se tu křik dětí, smutek ve tvářích jejich matek ale i úleva po dlouhé cestě a vyjádření díků.

„Přišli jsme v šest ráno, abychom se sem dostali. Otevírali až v osm, ale přišlo moc lidí najednou. Nyní čekáme na pořadové číslo, pak zaregistruji svou ženu a děti a dostaneme vízum,“ popsal Ukrajinec, které se představil jako Bohdan. Žije v Praze už několik let a jakmile válka vypukla, zavolal své ženě, ať za ním okamžitě s dětmi přijede a nyní jim pomáhá vyřídit potřebné formality.

Vlak s uprchlíky z Ukrajiny přijel z Bohumína ve středu po osmé hodině ráno. Praha, Hlavní nádraží.
Slávistický hotel se "gratis" stará o nečekané hosty

Podle pracovníků centra je poměrně běžné, že řada příchozích má v Česku někoho známého. S postupující válkou sem ale bude proudit stále více a více lidí, kteří tu nemají nikoho.

Lidé z Ukrajiny se při vstupu prokáží pasem a poté si vyzvednou pořadové číslo a čekají, než na ně vyjde řada u některé ze 70 přepážek, podobně jako na poště. Odbavuje se tu byrokratická procedura cizinecké policie a azylové migrační politiky, lidé se registrují do zdravotnického systému, své pracoviště tu má také VZP, nachází se zde i stanoviště hasičů, kteří mají na starost správu ubytování v uprchlických zařízení. Jako bonus se pak mohou Ukrajinci přímo na místě nechat oočkovat proti covidu-19.

„Na hraničním přechodu Krakovec do Polska jsme čekali 48 hodin, pak jsme jeli autobusem do Ostravy, na cestu nás nasměrovali ukrajinští dobrovolníci. Nic jsme neplatili, dnes je to už čtvrtý den, co jsme v Česku a nyní už jen čekáme na vyřízení dokumentů,“ svěřila se maminka asi osmileté dívky původem z Kyjeva. „Chtěla bych, aby mohla chodit v Praze do školy. A já si tu chci najít práci, nechci tu jen tak po celou válku sedět,“ říká odhodlaně s tím, že se nebojí žádné práce.

Pomoc se získáním zaměstnání přímo zde u své přepážky nabízejí zaměstnanci úřadu práce. „Zjišťují informace o kvalifikaci lidí a jejich zájmu pracovat a zapojit se do práce tady v Česku. Přicházejí sem i lidé se zdravotním postižením,“ přiblížila pražská radní pro zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě).

Ředitel pro kontrolu a řízení Záchranné služby Asociace samaritánů ČR Praha-západ Jiří Dittrich. Ve čtvrtek večer se chystá odjet na misi na Ukrajinu.
Záchranáři vyrážejí na Ukrajinu: Chtějí tam pomáhat zraněným ve válce

Podle ředitele pražských hasičů Luďka Prudila centrum po třech hodinách provozu odbavilo stovku rodin a v pořadnících čekalo ještě dalších tisíc osob. „Všichni přišli brzy ráno ještě před otevřením. Od rána řešíme řadu problémů, problém byl se zapojením elektronického systému, všechno je proti nám, včetně počasí,“ řekl Prudil. Odbavovací kapacita má být nejméně dva tisíce lidí denně. „Jestli se nám to dnes podaří, nevíme, systém první den zajíždíme, kapacita se bude průběžně ladit,“ popsal Prudil.

Pracoviště se připravovalo ve čtvrtek celý den, večer v půl 10 skončilo provizorní pracoviště v městské knihovně a přes noc se přestěhovalo potřebné vybavení na Vyšehrad.

I když většina příchozích navzdory dlouhému čekání vyjadřovala slova díků, jeden z uprchlíků se Pražskému deníku svěřil i s negativní zkušeností. „Jel jsem z Charkova přes Slovensko do Česka. Cizinecká policie mě při žádosti o pomoc zadržela na 24 hodin,“ popsal muž černé pleti, který je původem z Mali, ale žije několik let v na Ukrajině, kam dostal vízum na deset let. „Řekli mi, že jsem tu ilegálně, ale neměl jsem jinou možnost, kam jít,“ dodal.