Při regionálním srovnání za Prahou následují Bratislava (12,5 roku), Mnichov (12,3 roku), Berlín (8,7 roku), Vídeň (8,3 roku) a Varšava (8,2 roku). "Dostupnost bydlení klesá ve všech sousedních zemích a jejich metropolích. Praha ale žebříček s velkým náskokem vede a svůj odstup stále zvětšuje. Ještě v roce 2014 Pražan vydělával na stejně velký byt jako dnes o pět let kratší dobu. Tedy podobně dlouho jako nyní ve Vídni, Varšavě či Berlíně, které nám mohou jít příkladem,“ uvedl majitel Central Group Dušan Kunovský.

Podle analýzy Central Group úřady za posledních pět let v Praze povolily 3,3 bytu na 1000 obyvatel. Z vybraných měst v regionu to bylo výrazně nejméně. Následují Berlín (6,4 bytu), Bratislava (6,9 bytu), Mnichov (7,9 bytu), Vídeň (9,3 bytu) a Varšava (12 bytů).

"Ceny bytů v Praze dlouhodobě rostou výrazně rychleji než mzdy. Zatímco mzdy se od konce roku 2014 zvýšily o 32 procent, ceny bytů za stejnou dobu vzrostly o 97 procent. V nabídkách se nyní pohybují kolem 122 tisíc korun za metr čtvereční. Za stejnou částku, která v roce 2014 stačila na byt s rozlohou 70 metrů čtverečních, si dnes Pražan koupí jen zhruba poloviční byt,“ doplnil Kunovský.

Nízká nabídka 

Cena průměrného bytu o rozloze 70 metrů čtverečních vzrostla meziročně o 8,5 procenta na 8,51 milionu korun. U průměrné mzdy Central Group vychází z údajů ministerstva práce a sociálních věcí o mzdách a platech podle profesí. Podle nich byla na konci března průměrná hrubá měsíční mzda v Praze 47 657 korun. To je o 3,7 procenta více než před rokem.

Jednou z hlavních příčin vysokých cen je podle odborníků nízká nabídka. Jako další příčiny zdražování experti zmiňují rostoucí ceny pozemků, stavebních prací a materiálů, vysoké daňové zatížení nebo zbytečně přísné technické předpisy.