Předmětem žaloby by podle předkladatele mělo být „dlouhodobé zanedbávání povinností vedoucí k průběžnému ničení rezidentského života“. Podle Kuchty centrum v podstatě pohltila „chobotnice“, ovládaná bezohlednými byznysmeny, developery, turisty a dekadentní alkoholovou kulturou, zatímco úřady v čele s magistrátem a městskou policií prý rezignovaly na prosazování platných zákonů.

Aktivista nepovažuje za příliš smysluplné ani poslední regulace, které v této oblasti město zavádí nebo zvažuje. „Například nedávno zakázané pandy jsou sice nevkusné, ale zároveň tiché a dětem dělají radost. Jejich zákaz je populistický. Město by se spíš mělo starat o to, aby třeba podniky dodržovaly platné zákony a v případě potřeby například zajistily odhlučnění,“ konstatoval Kuchta, který považuje právě hluk a vibrace za hlavní problém pro rezidenty.

Zabírá jen studená voda

On sám kvůli tomu nosí ve dne i v noci v bytě velká protihluková sluchátka a léta prakticky neotevírá okna, a to ani v létě. „Hlavními zdroji hluku, který považuji za zbytný, jsou v centru řvoucí lidé, takzvaná tuc tuc hudba z klubů, restaurací a aut. Dále pak troubení aut, které se stalo novým druhem sociální komunikace či motory aut a motorek, kroužících v noci například v oblasti Dlouhé. A přes den se k tomu přidávají pivní vozítka,“ dodal Kuchta, podle kterého s „chronickou a komplexní“ situací město nic reálně nedělá a k potížím rezidentů přistupuje povrchně a nezasvěceně.

„Samozřejmě se těmi záležitostmi zabýváme, zabývá se jimi i radnice na Praze 1 – například otázku rušení nočního klidu přes Airbnb řeší intenzivně místostarosta Pavel Nazarský. Pochopitelně to ale bude trochu běh na dlouhou trať,“ reagoval na Kuchtovy výtky primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který upozornil i na už prosazený zákaz pohybu „pivních kol“ v památkové rezervaci. Podle Hřiba by měl být vymáhán od příští sezony po instalaci příslušných značek.

„Ranní cesta s dětmi do školky je pro nás opravdová výzva. Pravidelně překračujeme střepy, vajgly, zvratky. Jako matka malých dětí mám slabší spaní, a když k tomu přidáte každonoční hluk od bujarých turistů, tak není divu, že jsem se minimálně čtyři roky pořádně nevyspala. Několikrát jsem už na slavící skupinky vylila z okna studenou vodu. Nic jiného nezabírá, protože oni mě ani neslyší,“ svěřila se Petra Němečková, která žije v ulici Karolíny Světlé.

Špička nočního ruchu prý nastává vždy mezi druhou a šestou ranní a situaci zhoršuje existence šesti obchodů s alkoholem v blízkém okolí.

Strážníci by měli být důraznější

Kritici vyčítají údajnou nečinnost hygienické stanici, která by měla kontrolovat hlukové limity, a zejména městské policii, která by podle nich měla být výrazně tvrdší v postihování „přestupkové“ kriminality, jako je močení na ulici, ničení majetku, rušení nočního klidu, nesmyslné troubení aut a podobně.

„Určitě se shodneme, že nemůžeme být na všech místech současně. Za prvních devět měsíců letošního roku ale odhalili strážníci na území Prahy 1 téměř 78 tisíc přestupků, přičemž přibližně třetina z nich byla řešena pokutou,“ upozornila mluvčí Městské policie Irena Seifertová s tím, že meziroční nárůst odhalených přečinů o víc než 20 tisíc ukazuje na vzestupnou aktivitu sboru v této lokalitě.

Proměna centra podle ní není jen „v rukách městské policie“. Mezi nejčastěji řešená protiprávní jednání v oblasti veřejného pořádku v první městské části patří podle Seifertové rušení nočního klidu, znečišťování veřejného prostranství nebo konzumace alkoholu na místech, kde je vyhláškou zakázáno.

„V poslední době ale musíme naši činnost zaměřit více také na busking (v souvislosti s novelou vyhlášky), dále se snažíme aktivně řešit problémy - protiprávní jednání - týkající se používání sdílených elektrokoloběžek a prioritně teď plníme úkol náměstka primátora pro dopravu, který se týká zásadního zvýšení počtu odtahů vozidel neoprávněně parkujících v rezidentních (modrých) zónách placeného stání. Je tedy logické, že když se musíme řešit nové priority a to se zhruba stále stejným počtem zaměstnanců, nemůžeme se všem zbývajícím oblastem věnovat tak intenzivně, jako doposud,“ vysvětlila mluvčí městské policie.

Hájí se i noční starosta

Kuchta kritizuje i roli takzvaného nočního starosty, kterého zaměstnává radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha sobě) v pozici asistenta. „Noční starosta“ Jan Štern odráží argumenty, že toho za první zhruba půl rok práce mnoho nestihl. Mezi největší úspěchy podle něj patří dohoda s kluby v Dlouhé a okolí na společném úsilí o kultivaci hostů.

„Domluvili jsme se na základních pravidlech a opatřeních, která kluby samy zavádí a jež pomůžou kultivovat místní noční život a přispějí ke zklidnění oblasti pro místní rezidenty. Druhým úspěchem je potom nastartování informační kampaně mířící na návštěvníky pražského nočního života. Smysl kampaně nespočívá pouze v informování hostů o pravidlech, která v Praze platí, nýbrž i v nabourávání image Prahy jako party města, kde si člověk může dovolit víc, než jinde. Kampaň chceme do budoucna ještě rozšířit,“ uvedl Štern.

„Dřív rozhodovali radní o asanaci celé čtvrti, dnes nemohou regulovat ani skladbu obchodů ve středu města. Jeho vedení by mělo mít víc odvahy k regulaci turismu a byznysu v centru. Konkrétně Praha 1 by si pak zasloužila speciální a prestižní policejní jednotku, protože v centru se vyvinuly zcela speciální podmínky vázané na turismus, byznys a zábavu. A na magistrátě by mohli být dva úředníci, kteří by na plný úvazek řešili problémy rezidentů z centra, což je specifická, bitá a opomíjená sorta lidí. Chtělo by to i víc komunikace mezi magistrátem a radnicí Prahy 1,“ dodal Štěpán Kuchta, podle kterého by mělo město přijímat inspiraci od občanů, založenou na konkrétním životě.