VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bydlení pro tři miliony Čechoslováků. Výstava představuje fenomén sídlišť

V Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze je do 20. května k vidění výstava mapující historii tuzemských panelových sídlišť. Očekávaná expozice uzavírá pětiletý projekt Paneláci, který sledoval 73 sídlišť z hlediska architektury, urbanismu, složení jejich obyvatel a možností památkové ochrany.

25.1.2018
SDÍLEJ:

Snímek sídliště Ďáblice v Praze, 1. polovina 70. letFoto: Zdeněk Voženílek

„Fenomén sídlišť se týká takřka tří milionů obyvatel České republiky, tedy skoro každého třetího. Náš cyklus exteriérových výstav Příběh paneláku, který objel postupně všech čtrnáct krajů, měl atraktivní podobu panelového městečka, vyrobeného na míru z lehčeného betonu. Po letech odmítání a paušálního odsuzování se tématu sídlišť konečně začíná dostávat zasloužené pozornosti,“ říká vedoucí projektu Paneláci Lucie Skřivánková.

Nespravedlivě nenáviděné 

Výstava Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945 - 1989 ukazuje, že sídliště nemusí být nutně monotónní shluky budov a často za nimi stojí konkrétní záměr architekta.

Členění expozice kopíruje období výstavby od 40. let minulého století, kdy vznikala takzvaná protosídliště, stavěná ještě klasickou zděnou technologií, ale využívající prefabrikované prvky a také principy funkcionalistického urbanismu.

Technokratická fáze 

V době socialistického realismu 50. let se po sovětském vzoru stavěly zděné, ale i první panelové domy s historizujícími fasádami uspořádané do symetrických kompozic.

Pionýrská fáze byla ve znamení experimentů s panelovými technologiemi. V krásné fázi 60. let vznikly architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s občanskou vybaveností. Utužení režimu za normalizace 70. let se promítlo do technokratické fáze, kdy byla architektura ve vleku kvantity a finančních úspor. V poslední fázi pozdních krásných a postmodernistických sídlišť v 80. letech se architekti snažili realizovat sídliště podle humanistických plánů z 60. let, nebo se přikláněli k postmoderně.

Víc než výstava 

Součást projektu Paneláci tvoří také tři knihy. Paneláci 1 obsahují ukázky padesáti nejzajímavějších sídlišť včetně demografických studií. The Paneláks jsou zkrácenou verzí téhož s výběrem 25 sídlišť pro zahraniční návštěvníky a několika odbornými studiemi, například o bydlení v paneláku. Třetí kniha, Paneláci 2, shrnuje poznatky z výzkumu a je doplněna o pohledy různých oborů, od historiografie architektury a urbanismu přes antropologii, památkovou péči až k historické demografii. Všechny publikace mají bohatý obrazový doprovod včetně dosud nepublikovaných snímků.

Lucie Skřivánková: Mezi sídlišti je třeba rozlišovat„Některá promyšleně založená sídliště mohou být dobrou adresou, jinde je to problematičtější. Hodně záleží na přístupu obyvatel,“ říká Lucie Skřivánková, kurátorka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Které období výstavby panelových sídlišť považujete za nejzdařilejší?
Obecně se za nejzdařilejší považují panelová sídliště takzvané krásné fáze šedesátých let, třeba brněnská Lesná, Polabiny v Pardubicích, kladenská Sítná, Labská Kotlina II v Hradci Králové, Severní Terasa v Ústí nad Labem, olomoucký Svatý Kopeček nebo liberecké sídliště Ruprechtice a zajímavý solitér, takzvaný Wolkerák. Ale na každém období se dá najít něco zajímavého. Překvapilo nás, na kolik kvalitních celků jsme v různých fázích při výzkumu narazili.

Máte mezi sídlišti svého favorita?
Mám osobní vztah k Jihozápadnímu Městu v Praze, kde jsem žila přes dvacet let. Myslím si, že to je zajímavě řešené sídliště s dobrou dopravní dostupností do centra, obklopené zelení. V poslední době se tam navíc vhodně doplňuje infrastruktura. Líbí se mi urbanismus brněnské Lesné, hradecká Labská Kotlina I a II, obdivuji zapojení libereckých sídlišť do okolního horského terénu.

Jak vidíte budoucnost našich panelových sídlišť?
Je potřeba rozlišovat, není sídliště jako sídliště. Některá promyšleně založená sídliště mohou být dobrou adresou, jinde je to problematičtější. Hodně záleží na přístupu obyvatel, je samozřejmě dobré, když mají lidé byty v soukromém vlastnictví a starají se o ně. Raději mluvím o kvalitních celcích, protože ty znám lépe, na ně byl náš výzkum primárně zaměřen. Obecně řečeno je důležité podporovat sociální skladbu obyvatel, která u nás na řadě sídlišť představuje (jako důsledek socialistické bytové politiky) mix různých sociálních skupin a profesí, na rozdíl od celků v zemích západní Evropy.

Autor: Denisa Holajová

25.1.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kavárna co hledá jméno. Ilustrační foto.

"Kavárna, co hledá jméno" pokračuje. Do soutěže se přihlásil jen původní nájemce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová.

Další medaile! Bronz pro Erbanovou, vybojovala ho ve sprintu na 500 metrů

Vězeňská služba i ministerstvo popřely zhoršení Nikulinova zdraví

Vězeňská služba i ministerstvo spravedlnosti popřely zprávu z ruského tisku ohledně zdravotního stavu údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina. Mluvčí bezpečnostního sboru Petra Kučerová dnes na dotaz ČTK sdělila, že Nikulinovo zdraví se od nástupu do české vazby nezhoršilo. Mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová doplnila, že informace uvedená v listu Izvestija není pravdivá.

Pražští soudci se obrátili na Ústavní soud kvůli odebírání DNA

Senát Městského soudu v Praze v čele se soudkyní Vierou Horčicovou navrhl Ústavnímu soudu zrušení dvou ustanovení zákona o Policii ČR, která upravují odebírání a uchovávání biologických vzorků u podezřelých či obviněných osob. Uvedl to dnes server Česká justice. Ustanovení jsou podle pražských soudců z hlediska práv zaručených ústavou i Listinou základních práv a svobod nedostatečná. Požadují stanovit jasnější pravidla, která by zamezila případnému zneužití těchto citlivých údajů. Postup policie při odebírání a uchovávání vzorků DNA delší dobu kritizují i někteří odborníci či organizace na ochranu lidských práv.

VÍME PRVNÍ

Metnar: Komárka jsem mlčenlivosti nezbavil. Může se obrátit na policii

Lubomír Metnar Deníku řekl, že nehodlá hrát roli jazýčku na vahách v kauze, o níž nemá informace. Navíc žádost členů mandátového a imunitního výboru o zbavení mlčenlivosti byla podle něj nekonkrétní.

Klíčníci v pondělí vyzvednou korunovační klenoty

Klíčníci v pondělí po necelých dvou letech opět odemknou v katedrále sv. Víta Korunovační komnatu a vyzvednou korunovační klenoty. Pro veřejnost budou zdarma vystaveny ve Vladislavském sále od 16. do 23. ledna. Společně s nimi si budou moct lidé prohlédnout i například svatováclavskou zbroj. Výstava se uskuteční v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa a 25. založení České republiky.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT