VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bydlení na sídlišti: jak ho zpříjemnit?

Praha - Lidé se dívají na ostatní, kteří bydlí v panelácích, jako na něco méněcenného. Ale ti jsou s bydlením spokojení a neměnili by. Kde je tedy problém? Česká republika a potažmo Praha má bydlení v paneláku jako pozůstatek socialismu, který přinesl výhody i nevýhody. Nicméně lidé tu žijí dál a zajímají se o své okolí. 

11.7.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Zásadní je ale otázka, co se sídlišti dál 
a jak je rozvíjet. O tom diskutovali zájemci na čtvrteční besedě Urban Café se zástupci Institutu plánování a rozvoje (IPR).

Česká sídliště jsou oproti těm zahraničním v jedné věci diametrálně odlišná. Nebydlí v nich sociálně odloučené skupiny. Cena bytu v paneláku v centru města je často srovnatelná s cenou nových bytů.

Sídliště mají stabilní obyvatele

Za českými hranicemi se pak děly takové příklady, kdy nerozmanitá sociální vrstva paneláky doslova vybydlela, nebo se lidé z takzvaného horšího bydlení odstěhovali za lepším. Například v Německu pak takové domy srovnávali se zemí, popřípadě snižovali výšku budov. „U nás je sociální rozvrstvení stabilní. Díky privatizaci také není možné dělat velké změny,“ poznamenal Martin Špičák z IPRu.

V Praze jsou dvě rozdílná sídliště. Ta první ze šedesátých let, jako Břevnov, Invalidovna nebo Pankrác byla začleněna do stávající infrastruktury. Lidé to mají blízko na tramvajovou zastávku nebo mají kolem zelený park. „Pak se stavěla sídliště na zeleném drnu, kam museli infrastrukturu přivést, postavit školy a další vybavenost,“ řekl Martin Špičák, podle kterého nešlo 
o tvorbu města, ačkoliv i tato koncepce může mít dobrý potenciál.

Nevýhoda je v tom, že ne všude se dodržel či dokončil původní návrh architekta 
o koncepci sídliště. Existují tam místa, která měla být udržovaným parkem, ale dneska je to roští, kam chodí přespat bezdomovci nebo mladí se tam ukrývají s drogami.

Co s tím? Pokud jde o veřejné prostranství, narazí sousedé takového okolí hned na první problém, kdo toto místo spravuje. Je to magistrát, potažmo Technická správa komunikací, nebo městská část. Snahám místních iniciativ starat se o veřejné prostranství se vyhovuje zatím sporadicky. Často 
o to není zájem a také se odborníci bojí, že lidé by pak měli tendenci taková místa oplocovat, což rozbije dojem veřejného prostranství.

„Předsedové společenství vlastníků by byli pro, aby se uzákonila a zlegalizovala prostranství před domem k volné úpravě. Jenže to nejde kvůli nevyjasněným majetkovým vztahům. Potřebovali bychom decentralizovat správu lokálního území, nebo zřídit lokálního zahradníka,“ navrhl Martin Špičák.

Prvním krokem ke zlepšení sečení a starání se o zeleň je zmapování, o co se kdo stará a co komu patří. Svěřování do správy totiž dříve neprobíhalo koncepčně. „Systémové řešení je daleko, protože věci fungují nahodile. Například zahradníci přijdou, až když někdo zavolá, že mu kouká růže do okna,“ poznamenal.

Chybí tam prostor pro setkávání

Pracovníci z IPRu se nyní zaměřili na kvalitu života na sídlišti a zpracovali Koncepci veřejných prostranství pražských sídlišť. Za úkol si dali zjistit možnosti, jak zatraktivnit sídliště, aby je lidé více obývali a žili v nich, než aby 
z nich odjížděli.

Řešením, co s dnešními sídlišti, navrhují následující. Na každém by se měl najít jeden výrazný prvek, do kterého by se investovalo. Jako každá obec má svoje náměstí, je 
potřeba vytvořit jedno centrum, kde by se lidé potkávali a kam by chodili. Takový obyvatel Proseku to má do centra díky metru blízko, ale bydlí ve velkém městě jako krajské české město. Odtud pěšky do centra nedojde a sídliště trpí tím, když se zakrtkuje do metra.

„Na Proseku obnovili Park přátelství. Projekt svěřili do rukou původního architekta Kuči. Na tom jde vidět, že když se investuje do jednoho prvku, rozvíjí to celé sídliště. 
Musíme všude najít plochu, do čeho investovat. To ale neznamená zastavit zbytek,“ řekla architektka Kateřina Frejlachová z IPRu.

„Když jsme se sešli se zástupci všech pražských městských částí, měli stejnou tendenci nezahušťovat. Nicméně práce studentů architektury právě 
k tomu vedou. Nechceme zasahovat do autorských děl sídlišť, ale na druhou stranu ne všechna byla dokončená,“ uvedla Eva Červinková 
z IPRu, která se podílí na Metropolitním plánu. V něm se snaží vymezit zelené plochy jako nedotknutelné, aby se na nich nestavělo. Horší bude řešení na okrajích zeleně, kdy někdy nejde jednoznačně určit, kde končí a kde začíná zatravněná ulice.

Co zohlednit při zkvalitnění sídlišťKaždé sídliště je jiné a vyžaduje individuální přístup, proto také neexistuje žádný univerzální recept, který by nabídl obecně platné, jednoznačné řešení. Přesto lze vysledovat řadu společných charakteristických znaků, které sídliště odlišují od zbytku města. Tady jsou principy, které určují současnou kvalitu, od technických ke komplexním: 1. bydlení, 2. dopravní infrastruktura, 3. technická infrastruktura, 4. zeleň, 5. sociální vybavenost, 6. majetkoprávní vztahy a správa, 7. vztah sídliště a města/krajiny, 8. vztah sídliště a centra města, 9. paměť, 10. obraz sídliště.

Se zelení to ale není tak jednoduché. Obyvatelé chtějí mít klid, někdy si stěžují i na dětská hřiště a hluk z nich. Jenže rekreace a příhodné místo pro žití skloubit nejde. Je ovšem otázkou, co si politická garnitura dovolí a na čem chce získat body od voličů. Řešení koncepce sídlišť není úplně ve středu zájmu.

IPR chce do této multioborové debaty pak zapojit další aktéry, tedy samotné obyvatele, iniciativy, investory a vedení všech městských částí včetně magistrátu. Sídliště vnímají tak, že Praha se rozrůstala centricky. „Jednotlivé vrstvy narůstaly jako letokruhy kolem jádra. Idea Metropolitního plánu je vytvořit modernistická města, která jsou takovým náhrdelníkem kolem Prahy,“ dodala Eva Červinková.

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

11.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Zástupci TOP 09 sledují výsledky sněmovních voleb. 21.10.2017
25

Schwarzenberg: Lidé očividně raději slyší sliby než pevní postoje

Ilustrační foto.
18

Přibývá krádeží drahých kol na objednávku, potvrdily pojišťovny

Praha volí jinak než zbytek země. Potvrdí se to i letos?

Obyvatelé hlavního města v minulosti hlasovali výrazně „pravicověji“ než lidé z ostatních regionů. Očekává se to i tentokrát, jak potvrdila také naše předvolební sonda. Praha je tradiční baštou pravice a liberálně orientovaných stran. Minulé parlamentní volby v roce 2013 opanovala v hlavním městě TOP 09. Hlasovalo pro ni přes 23 procent voličů, zatímco na celostátní úrovni jen 12, což stačilo na republikové čtvrté místo.

AKTUALIZOVÁNO

Letošní volby do Sněmovny nejsou podle Zemana zásadní ani zlomové

Letošní volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové, to je jen reklamní kampaň, řekl dnes prezident Miloš Zeman novinářům po odevzdání hlasu v základní škole v pražských Stodůlkách. Zopakoval, že sestavením vlády pověří vítěze voleb. Svůj hlas dal zřejmě Straně práv občanů (SPO), kterou před lety zakládal a která dřív nesla jeho jméno ve svém názvu. Zemana do volební místnosti doprovodila jeho manželka Ivana.

V televizi zabodoval Bartoš, Babiš působil unaveně, hodnotí experti

Specialisté na politickou komunikaci ocenili po čtvrtečních předvolebních debatách v České televizi (ČT) a na Nově především výkon šéfa Pirátů Ivana Bartoše, Babiš působil unaveně.

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

/VIDEO/ Co by udělal předseda SPD Tomio Okamura, když by si ministryně Karla Šlechtová zvrkla kotník? Proč se Michaela Marksová nerada fotí při výstupu z auta? Superdebata Deníku nebyla jen o politice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení