Aby nedopadli jako Drážďany. Toho se obávají obyvatelé pražské Pankráce. Nad jejich hlavami by mohly teoreticky vyrůst další věžáky. Městský úřad už začal jednat o vydání stavebního povolení.

Rozhodování se protáhne

„Mohu potvrdit, že se ve čtvrtekuskutečnilo neveřejné jednání mezi stavebním úřadem, stavitelem a občanskými sdruženími,“ říká tisková mluvčí Prahy 4 Žaneta Pilařová. Jak se dalo očekávat, odpůrci stavby zahltili stavební úřad svými námitkami, což je podle Pilařové důvod, proč se rozhodování o stavebním povolení notně protáhne.

„Úřad musí připomínky podrobně prostudovat. Jen pro představu, jedna z nich měla přes sto stran. Časový horizont rozhodnutí se proto nedá určit,“ uvedla Deníku.

Podivná výjimka

Podle odpůrců je ale už zarážející, že k podobnému jednání vůbec došlo. Pankrácká pláň, společně s několika dalšími pražskými lokalitami, má být totiž vyňata ze zákazu výstavby výškových staveb. A to přesto, že metropolitní vedení prohlásilo ochranu historického panoramatu Prahy jako jeden z hlavních cílů nového územního plánu.

„Metodika posuzování výškových staveb je dobře připravená a mohla by být i funkční. Bohužel se zdá, že její praktické vtělení do nového územního plánu podlehlo politickým a ekonomickým tlaků,“ říká Zora Kasiková, mluvčí sdružení Arnika, které patří k nejradikálnějším odpůrcům výškových staveb na Pankráci.

Bude Praha následovat Drážďany?

Nepřátelé výškových staveb poukazují na fakt, že by Praha mohla následovat ne příliš pozitivního příkladu německých Drážďan, které výbor světového dědictví UNESCO vyškrtl ze seznamu památek. Trnem v oku se totiž stal tamní nový most přes Labe.

„Řekl bych, že UNESCO postupovalo standardně. Loni výbor zařadil Drážďany na seznam památek v ohrožení. Další vývoj závisel zcela na rozhodnutí německé strany,“ uvedl již dříve Deníku Josef Štulc, předseda české sekce ICOMOS, který je poradním orgánem UNESCO. „Řeklo se jasně: Když nezměníte projekt a nevyřešíte dopravní problémy města jinak, tak vás vyškrtneme. A přesně to se stalo,“ dodal.

Plánovaná budova na Pankráci, o které se na stavebním úřadu jedná, má být podobný případ. „Výbor světového dědictví projekt dlouhodobě kritizuje a požaduje snížení budovy na maximálně 60 až 70 metrů z plánovaných sta metrů. Takový kompromis podporují také občanská sdružení, která se účastní stavebního řízení,“ komentovala situaci Zora Kasiková.

Mrakodrapy přitáhnou další auta

To, že Praha by mohla být vyškrtnuta z UNESCO ale není zdaleka jediný problém, který by mohl nastat. Podle Marie Janouškové z Občanské iniciativy Pankrác, je ohrožena také zeleň. „Stavba zasáhne i do okolních ploch a kácet se bude třeba kvůli přípojce. Na požadavek, aby přípojka vedla jinudy, investor odmítá přistoupit,“ svěřila Deníku po jednání, které trvalo bezmála šest hodin.

Místní se navíc obávají zhuštění dopravy. „Hotely, byty i kanceláře, to všechno Pankrác doslova zahltí auty. Myslet si, že sem budou jezdit lidé metrem, je doslova naivní. Stačí, že nám tu postavili obchodní centrum Arkády,“ řekla Deníku Marie Stoklasová, která v místě bydlí.

Pohled druhé strany

Deník se obrátil i na developera, aby měl šanci se poměrně ostré kritice bránit.

„Je to věčná písnička. Je to o politice několika místních lidí,“ říká obchodní a marketingový ředitel společnosti ECM Miroslav Bauer. „Argumenty podobného typu už byly několikrát vyvráceny a je to předmětem stavebního řízení. Pokud se na celou věc podíváte pragmaticky, už to, co na Pankráci stojí, přineslo nějakou přidanou hodnotu. Před osmi lety tam byla jen ohrada a tržnice, kde běhaly krysy. Dnes na Pankráci stojí nejlepší obchodní centrum v Praze.“

Podle společnosti ECM by se práce na stavbě měly rozeběhnout ihned, jakmile bude stavební rozhodnutí na světě. Společnost již předběžně odhadla termín dostavby na rok 2012 a předpokládané náklady na 1,5 miliardy korun.