Karlovo náměstí Je krásné sváteční odpoledne a na Karlově náměstí, jen kousek od stanice tramvaje, se co chvíli zastavují hloučky zvědavců.

S úsměvem od ucha k uchu.

Hlavně děti jsou fascinovány podivným zařízením, vypouštějící do prostoru obří mýdlové bubliny. Každý rychle vytahuje fotoaparát, padají nejrůznější otázky a slova obdivu.

To zařízení se nazývá „bubble stroj“ a Deníku se včera podařilo zastihnout jeho autora studenta Vysoké školy uměleckoprůmyslové Viléma Friče přímo „při činu.“ V okolí svého díla mapoval náladu a reakce kolemjdoucích.

„Až na pár vzácných výjimek byly ohlasy veskrze pozitivní,“ pochvaloval si mladý umělec. Pak si našel chvilku a odpověděl na pár dotazů reportéra.

Co vás přivedlo k vytvoření takové pozoruhodné pouliční instalace?
Původním zadáním bylo oživení Karlova náměstí. Mojí konceptuální myšlenkou bylo narušení stereotypu, řádu, který tu je zavedený po desítky let. To, že tu nakonec stojí obří kovový bublifuk, je výsledek. Bubliny letí do cesty, naruší přímočarou trajektorii pohybu lidí, aut, tramvají. Lidé se zastavují, obcházejí bubliny i „bubble stroj.“

Musí nutně „bubble stroj“ zaujmout? Je to jeho hlavní poslání?
Naopak. I nenázor je názor. I to, že vás instalace nezaujme, vás vytrhne ze všedního stereotypu.

Přesto si „bubble stroj“ získává obdiv nebo zaujetí naprosté většiny kolemjdoucích. Těší vás to?
Mám radost z lidí. Potkal jsem tu například návštěvníky ze Slovenska, z Německa, Ruska, Spojených států. Napříč generacemi. Staří i děti mají radost, že na náměstí najdou něco neobvyklého. Při nedávné drobné opravě, kdy bubble stroj nepracoval, právě přišli nějací lidé ze Slovenska a jejich malá holčička se rozbrečela. Prostě chtěla vidět, jak stroj pracuje. Těšila se na to. Nu, a tak jsem vše složil dohromady a stroj opět provizorně spustil, aby holčička měla radost.

Jak se zrodil nápad na „bubble stroj“? A kde vlastně vznikal?
Stroj vznikal v mém ateliéru. Pomáhali mi další přátelé včetně mého otce, který se podobně jako já zabývá tvorbou takzvaných kinetických (pohyblivých pozn. red.) soch. Dalo by se říci, že pokračuji v rodinné umělecké tradici. Socha „bubble stroj“ je poháněna fotovoltaickým článkem, ten zajišťuje její ekologický pohyb. To je pro mě zásadní moment. Moje kinetické sochy by měly být interaktivní a „samostatné“.

Máte už za sebou nějaké dřívější realizace, které mohla volně zhlédnout veřejnost přímo ve městě?
V poslední době jsem na otevřeném prostranství vystavoval dvě sochy. Přiblížím jednu. Na sochařském sympoziu v Roškopově, v rámci projektu Open art, jsem umístil kinetický obraz zrcadlených ploch s názvem Příroda v nás. Je zapuštěný do krajiny. Při pohledu na něj se člověk stává součástí krajiny.

V odrazu spatřuje krajinu a sám sebe v ní. Podobně jako „bubble stroj“ jsem ho komponoval přímo pro dané místo. Ostatně to dělám zpravidla. Nejprve si důkladně projdu prostor a teprve poté navrhnu podobu a funkčnost sochy.

Dobrá, vraťme se zpět k „bubble stroji“. Jaký bude jeho další osud? Jak dlouho se s ním ještě budeme setkávat na Karlově náměstí?
Mým záměrem je, aby na Karlově náměstí zůstal. Nejlépe nastálo. Právě proto, že je vytvořen přímo pro tento daný prostor, pro jeho oživení. Podle mého názoru ale i podle názorů většiny kolemjdoucích se tento záměr povedl, a proto by mě mrzelo, kdyby se musel přesunout jinam.

Máte to nějak předjednáno? A s kým o tom jednáte?
Umístění bylo dohodnuto na dobu určitou, tedy na tři měsíce. Nyní se zkoušíme domluvit s radnicí Prahy 2, pod jejíž záštitou a za jejíž pomoci „bubble stroj“ vzniknul. Je to ovšem zatím otevřená otázka.

A proč vás tu nacházíme zrovna dnes (včera pozn. red), ve sváteční den a navíc s fotoaparátem?
Dnešek jsme si vybrali záměrně. Fotíme lidi a jejich reakce. Ptáme se jich na názor. Totéž mohou lidé projevit i na našich facebookových stránkách. Zajímá nás pouze: líbí, nebo nelíbí? Fotodokumentace je důležitá pro to, aby bylo jasně patrné, že jde o názory skutečných, živých lidí.

A jakou jste pro dnešek zaznamenal bilanci?
Ze všech oslovených jsem našel tři, jejichž názor byl negativní. Ovšem ne, že by se jim nelíbil samotný projekt. Spíš se jim příčila vizáž „bubble stroje.“ To je samozřejmě otázka vkusu. Musím ale konstatovat, že všichni dotázaní, včetně oněch tří, souhlasili, že instalace park jednoznačně oživila.

Neměl někdo připomínku k názvu sochy? „Bubble stroj“ je záležitost k diskuzi.
Je to tak. Diskutovalo se o tom velmi, zvlášť na sociální síti. Ten název jsem nevolil proto, že bych pohrdal češtinou. Ostatně součástí názvu je slovo stroj. Jen jsem přesvědčen, že socha má mít své vlastní jméno. Není to prostý bublifuk. Bublifuků je spousta, ale „bubble stroj“ jen jeden.

O autorovi a jeho „bubble stroji“

Vilém Frič je studentem Vysoké školy uměleckoprůmyslové, konkrétně sochařského ateliéru zaměřeného na kov. Je žákem Vratislava Karla Nováka, který se zabývá tvorbou pohyblivých soch. Fričovo dílo je tím Novákovým velmi ovlivněno.

„Bubble stroj“ vznikl na základě zadání radnice Prahy 2. Má za cíl oživit Karlovo náměstí a vytrhnout ho ze zaběhnutého stereotypu.

Kinetická ocelová socha umístěná na Karlově náměstí je vysoká 5,5 m a váží 300 kg. Mýdlové bubliny jsou z ekologické směsi a celý stroj je poháněn fotovoltaickým článkem.

Projekt „Oživení Karlova náměstí“ vznikl díky Partnerství hlavního města Prahy a podpoře městské části Prahy 2.