Jak se na rekreační zimní zábavu dívají hasiči?
„Bruslení na přírodní ledové ploše je rizikové vždycky. Zakázat tuto zábavu jen těžko můžeme. Vždy záleží na únosnosti ledu. Po tuhých mrazech, jaké byly v těchto dnech, bude tloušťka ledu silnější než osm centimetrů, což by u stojatých rybníků mohlo být pro bruslaře dostatečné.
Ale i na rybnících nemusí být vrstva ledu kompaktní. Bahno třeba vypouští bublinky, v ledu se pak mohou tvořit výdutě. Listy spadlé ze stromů mohou souvislou vrstvu ledu také narušit. Problematické je bruslení hlavně na zamrzlých ramenech Vltavy,“ upozornil David Vratislavský z hasičského záchranného sboru v Praze. A co je podle něj největší komplikací? „U zmrzlých ramen řeky se se dá jen těžko odhadnout, kde je proud. Nad ním pak může být vrstva ledu mnohem užší než na okolních místech a může hrozit proboření,“ popsal Vratislavský problém, kterého by si bruslaři na otevřeném ledě měli být vědomi.
Zatím ale na území hlavního města nevyjížděli hasiči k žádnému případu, kdy by se led pod bruslaři prolomil.
Kde se v metropoli bruslí?
„Je to fajn, zmrzlou plochu máme hned u domu. Chodím sem s kamarádem po škole bruslit,“ svěřil se Deníku Zdeněk Grégr z Hostivaře. U konečné tramvaje 22 a 26 zamrzla malá retenční nádrž. V metropoli se dále bruslí na motolských rybnících, hostivařské přehradě, kyjském rybníku, na malých rybníčkách ve Stromovce, ale také na slepých ramenech Vltavy v okolí Libně.
Komplikace s praskajícím ledem hasiči většinou očekávají v období, kdy vodní hladiny buď zamrzají, a nebo tají. Lidé si v tomto období většinou neuvědomí, že se povětrnostní podmínky změnily.
Riziko zranění, či ztráty života je v takovém případě značné.
