Zahrady břevnovského kláštera v nejbližších letech změní svou tvář. Alespoň si to přeje benediktinské arciopatství.

Žádají o dotaci 80 milionů

A pokud získá dotaci z Evropské unie, o niž už dlouho usiluje, nezůstane pouze u přání. Nákladný projekt úprav zahrad má klášter připraven od loňského roku.

„Letos již podruhé žádáme o grant v rámci programu Praha-konkurenceschopnost. O přidělení dotací z evropských fondů rozhodne v září magistrát,“ sdělil technický správce kláštera Petr Linart. Pokud klášter uspěje s žádostí o 80 milionů korun, rozjede se velký projekt, který by měl zejména historickým objektům v areálu zahrad vrátit původní podobu. Celkové náklady dvou etap se odhadují až na 120 milionů korun.

Obnoví barokní skleník

První etapa počítá s rekonstrukcí historické oranžerie, jejíž stavba je připisována Kiliánu Ignáci Dietzenhoferovi. Z původního barokního skleníku, který se zřítil v 50. letech minulého století, dnes zbývá torzo a existenci jeho prosklené části připomínají jen obvodové zdi.

Veškeré zamýšlené úpravy museli projektanti konzultovat s památkáři. „Dlouze jsme s nimi jednali. Památkáři se vyjadřovali nejen ke stavbám, ale i k rekonstrukci zahrady,“ doplnil Linart s tím, že restaurátorské opravy by se měly týkat i zahradní kaple svatého Josefa.

Náročné budou i opravy ohradních opukových zdí či parteru před západním průčelím kostela se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Bez kácení to asi nepůjde

Podle technického správce Linarta se naplánované změny neobejdou bez kácení stromů. To se dotkne jednak háje nad oranžerií, ale rovněž lesa i štěpnice nad Vojtěškou. Vedoucí odboru životního prostředí na radnici Prahy 6 Dana Charvátová potvrdila, že bylo vydáno povolení ke kácení stromů a následné výsadbě nových.

Odstraněny budou nemocné a přestárlé stromy. Stav zeleně posoudil dendrolog. „Všechny stromy budou pochopitelně nahrazeny novými,“ doplnila Charvátová.

Vrátí sem původní výsadbu

Do břevnovských klášterních zahrad by se mohla vrátit původní výsadba jako chmel, vinná réva nebo staročeské odrůdy ovocných stromů. Na opravách zahrad by se finančně měla podílet také městská část Praha 6. Ta klášteru poskytne až šest milionů korun.

Historie zahrad břevnovského kláštera

Dnešní stav zahrady odpovídá zhruba stavu po velké barokní přestavbě v letech 1708-1721, kterou vedl P. I. Bayer a pak Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi. Součástí přestavby byly rozsáhlé terénní práce. Definitivní podobu získala zahrada v roce 1738. Byla rozdělena na sad, vinici a chmelnici na terasách s oranžerií, část užitkovou, bylinářskou a zelinářskou. K postupné devastaci zahrady a objektů docházelo po vyhnání benediktínů z Břevnova v roce 1950. Ti se sem vrátili po 40 letech. Za přispění státu se podařilo opravit kostel, konvent s prelaturou i Vojtěšku a hřbitovní kapli sv. Lazara. Nyní jsou zahrady přístupné během ranních a večerních mší, o víkendech a o svátcích. Částečně přístupné mají zůstat i během oprav.