VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Břevnovské zahrady vzkřísí už na jaře

Břevnov - Posmutnělému areálu nejstaršího mužského kláštera v Čechách se pomalu, ale jistě vrací jeho zašlá barokní sláva.

8.6.2011 3
SDÍLEJ:

Břevnovský klášter.Foto: DENÍK/Ivan Babej

Ruiny kdysi slavné barokní oranžérie, potemnělá zákoutí zarostlá břečťanem, rozbité lavičky, přestárlé a polámané stromy, tiše žalující na zašlé časy kdysi bohatého ovocného sadu.

Takový obrázek důvěrně znají častí návštěvníci „horní“ zahrady Břevnovského kláštera, tak zvané klášterky. Jenže realita se tu doslova mění před očima. Za dvoumetrovým ozděním se už druhým rokem pracuje na vzkříšení původního lesku břevnovského opatství – nejstaršího mužského kláštera v Čechách.

Hotovo by mělo být už na jaře příštího roku.

Výsledky jsou ale k vidění už nyní. Ani netřeba do areálu vstupovat. I nejzarytější skeptici z řad místních připouštějí, že zahrady jistě „prokouknou“.

Ještě před nedávnem hyzdila dojem z horní zahrady už u vstupu polorozpadlá obvodová zeď se zrezavělou kovanou bránou. Zašlou betonovou omítku, kterou zub času a kořeny náletových dřevin nahlodaly do rozvalin, tu ale postupně nahrazuje původní, znovu odkrytá opuka. Celá mohutná hradba je podle správce kláštera Petra Linarta dlouhá přes jeden a půl kilometru. Přesto je již asi ze dvou třetin opravena.
„Hotovy jsou i části terasových opěrných zdí,“ informoval Linart.

„Postupně se přesvědčuji, že se nejedná o žádnou hurá akci, která nám má znepříjemnit oblíbené procházky klášterkou. Ta zeď se jim povedla. Snad si dají stejně záležet i na přesadbě ovocných stromů,“ komentovala včera častá návštěvnice břevnovského areálu Jana Vlásenková z Petřin. Přistěhovala se sem na začátku osmdesátých let.

„Zahradu pamatuji jen ve stavu před zahájením revitalizace. Máme ji rádi a pokud ji současné práce budou ku prospěchu, budeme jí navštěvovat s ještě větší oblibou,“ dodává.

Na podzim 340 mladých stromů

Dočká se ona, i tisíce dalších milovníků zahrad břevnovského kláštera nových ovocných stromů? Podle Petra Linarta rozhodně ano a to brzy. Už letos na podzim prý původní, časem zašlé jabloně, třešně či hrušně nahradí 340 mladých stromů.


Zahradní architektka a dendroložka Barbora Kupková říká, že už bylo na čase.

„Většina stromů v sadu byla dle mých poznatků sázena po druhé světové válce, případně ještě v padesátých letech. To je pro ovocné stromy už mezní věk,“ upozorňuje Kupková. Připouští, že vysokokmenné ovocné stromy, jako jsou právě třešně či hrušně, kterých bylo v sadu nejvíce, se mohou dožít až sto let.

„Moji rodiče tam chodili na třešně v šedesátých letech. Teď už by ale plodily čím dál méně,“ řekla dále Kupková. Domnívá se, že stromy vesměs nebyly napadeny nemocemi.

„Jednalo se o starší odrůdy, které byly odolnější vůči chorobám, nežli jsou ty současné, přešlechtěné. Podle mého názoru byly stromy zničeny především lidmi. Z mojí zkušenosti hlavně studenty ze sousedních kolejí, kteří z nich nemilosrdně rvali ovoce,“ uzavírá Kupková.
„V přesadbě pokračujeme podle projektu. Vykáceli jsme nemocné a dožilé stromy a také nálety. Letos na podzim se zde objeví mladé jabloně, hrušně, slivoně i třešně původních starých odrůd,“ vysvětluje Linart.

Vedle vysokokmenných ovocných stromů v sadu rozkvetou i moruše, oskeruše či kaštanovníky.

Aby se zabránilo poškozování stromů, na které poukázala Barbora Kupková, bude i v horním sadu platit návštěvní řád. Mezi 22 a 6 hodinou ranní se pro veřejnost uzavře. V návštěvních hodinách se také domácí mazlíčci pejskařů proběhnou po zahradě jen na vodítku.

Barokní oranžérie povstala z trosek

Nejen sadu opravy vdechnou nový život. Z trosek se v cípu dolní zahrady probouzí i barokní oranžérie z dílny K. I. Dietzenhofera. I ji většina zdejších obyvatel pamatuje jen jako oprýskanou rozvalinu, které rozhodně nepřidala na kráse dlouhá léta komunistické totality.

Podobu původního skleníku se smutné zřícenině už několik měsíců snaží vrátit stavitel Pavel Havlas. Dělníci pod jeho dozorem už obnovili střechu, komíny, vápenné omítky a okna. „To vše podle schváleného projektu a za asistence památkářů,“ uvádí Havlas.

Stejným způsobem byla už během uplynulé zimy zrestaurována i kaple Josefka na samém konci habrové aleje v dolní části zahrad. Podle plánu by ji ještě měla vyzdobit malba klenby a stěn. Úprav se dočkalo i těsné okolí sochy sv. Jana Nepomuckého v sousedství baziliky. Trávník je tu uměle zavlažován a postavu světce v noci osvětlují reflektory.

Podle radnice Prahy 6 se budou náklady na restauraci zahrad pohybovat kolem 120 milionů korun. Většinu hradí samotné arciopatství sv. Vojtěcha a Markéty prostřednictvím programu Praha – konkurenceschopnost. Částečně se podílí i Praha 6 závazkem uhrazení deseti procent z celkové částky.

Krátce z historie:

– Klášter byl založen u pramene potoka Brusnice, kde se podle pověsti setkal biskup sv. Vojtěch s knížetem Boleslavem na lovu.
– Prvním opatem se roku 993 stal Vojtěchův vychovatel Anastasius.
– V polovině 11. století postavil opat Meinhard v Břevnově basiliku sv. Benedikta a Vojtěcha .
– Počátkem 14. století přestavěl opat Bavor z Nečtin klášter i kostel, který je od té doby zasvěcen sv. Markétě.
– Současnou stavbu zahájil roku 1708 opat Otmar Zinke podle plánů Kryštofa Dientzenhofera.
– Kostel byl vysvěcen 1715, celá stavba trvala do roku 1740.
– Klášter nebyl zrušen ani za panování císaře Josefa II.
– V roce 1951 byl klášter rozpuštěn a mniši deportováni. Do roku 1990 zde byl Archiv ministerstva vnitra.
– v letech 1991–1993 byly klášter i kostel opraveny.
– v roce 1997 je navštívil papež Jan Pavel II.

zdroj: wikipedia

Čtěte také: Břevnovský klášter chce co nejdříve opravit zahrady

Autor: Jakub Krupka

8.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hasiči a záchranáři zasahovali 20. ledna při požáru hotelu Eurostars David v Náplavní ulici nedaleko Masarykova nábřeží na Novém Městě v Praze. Pražská záchranná ošetřila devět zraněných, z toho pět těžce. Mezi zraněnými jsou i dva hasiči. Dva lidé při po
37

Lidi jsme museli zachraňovat postupně, říkají hasiči o požáru hotelu

Videosouhrn Deníku – pondělí 22. ledna 2018

Moře trávy, tři zahradníci za mřížemi a Drahoš i Pavlásek na Slovácku: videa dne

Muž se ve výtahu pokusil znásilnit ženu. Ubránila se slzným sprejem

/VIDEO/ Až pět let pobytu za mřížemi hrozí v případě dopadení a odsouzení muži, po kterém pátrá policie. Vyšetřují totiž pokus znásilnění, ke kterému došlo na konci listopadu ve výtahu v domě v ulici Bínova na pražském Střížkově. Žena se však ubránila a muži se podařilo utéct. Kriminalisté o případu informovali až dnes.

Vše, jen ne nudné exponáty. V muzeu naučí vařit, v zoo zbaví fobií

/INFOGRAFIKA/ Muzea a další instituce se všemožně snaží, aby se k nim návštěvníci vraceli. Zemědělské muzeum pořádá lekce vaření tradiční české kuchyně, v zoo nabízejí kurz, kde se můžete zbavit fobie například z pavouků nebo hadů

Praha 2 nabídla lidem z hotelu náhradní ubytování. Policie šetří příčinu požáru

Lidem z hotelu Eurostars David, který včera zachvátil požár při kterém zemřeli čtyři lidé, se rozhodla pomoci Praha 2. Už včera byla na místě starostka Jana Černochová společně s kolegy z krizového štábu. Lidem z hotelu městská část zajistila náhradní ubytování. Dnes budou na místě vyšetřovací týmy hasičů a policistů, kteří budou zkoumat příčinu požáru. 

Ptáky v zimě nekrmte pečivem. Může je dokonce i zabít

V Praze i v dalších částech České republiky se výrazně ochladilo. Lesy hl. m. Prahy proto jako každou zimu na nejen žižkovský park Vítkov umístily asi 20 veřejných ptačích krmítek. Dosypávat do nich můžete i vy, ale především zrní. V žádném případě opeřencům nedávejte pečivo. Mohlo by je otrávit.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>