Zelené koberce ve městě mají řadu výhod. Kromě estetického prvku zlepšují mikroklima, snižují tepelnou zátěž a prašnost, poskytují propustnou vrstvu pro vsakování dešťové vody a ve srovnání s asfaltovým svrškem absorbují hluk z tramvajového provozu. Současně vytváří útočiště pro hmyz a bezobratlé živočichy.

Většina trávníků je ale ve znečištěném prostředí města méně odolná, má krátkou životnost a na jejich údržbu a zavlažování jsou zapotřebí vysoké náklady. Rostliny z běžných směsí nezvládají zejména sucho, teplotní stres, ránu jim pak zasadí v zimě posypová sůl.

„Traviny, jeteloviny a další dvouděložné druhy použité v experimentálních zelených kobercích pochází z odolných rostlin, které jsme nasbírali za uplynulých 25 let na různých extrémních lokalitách v Česku,“ říká Vojtěch Holubec, koordinátor vědeckého projektu Genofondy pro město.

Semena vědci zasázeli loni v září ve výzkumné stanici v Zubří u Rožnova pod Radhoštěm. Po ročním předpěstování pásy trávníku ve středu odřízli a během noci je převezli do Prahy. Dopravní podnik mezitím z pokusných parcel odstranil stávající zelené pásy, trať odhalil až na pražce a navezl nový, speciální substrát.

U zastávky Drinopol se trávníky testují na úseku dlouhém přibližně 60 metrů na slunných místech, u zástavky U Kaštanu je stejně dlouhý úsek ve stínu. Po šesti metrech se střídají zelené koberce travní, jetelotravní a jetelotravní s bylinami.

Zatravněno je zhruba 16 kilometrů tratí

V tramvajové síti v Praze je zatravněno zhruba 16 kilometrů tratí, přičemž jeho celková plocha je téměř 111 tisíc metrů čtverečních. To je plocha skoro dvou a půl Václavských náměstí. „Zavlažovacím zařízením je vybavena zhruba pětina délky zatravněných tramvajových tratí a automaticky je zavlažována plocha zhruba 29 tisíc metrů čtverečních. Průměrná roční spotřeba vody je přibližně tisíc litrů na metr čtvereční, což představuje roční spotřebu více než 29 milionů litrů vody. Což je přibližně 1,5 milionu korun ročně,“ popisuje technický ředitel dopravního podniku Jan Šurovský.

„Pokud bychom chtěli mít celoročně krásně zelené travní pásy na všech úsecích, znamenalo by to nejen investiční náklady na vybudovaní zavlažovacích zařízení, ale také čtyř až pětinásobně vyšší roční spotřebu vody a náklady necelých 6 milionů korun jen na zalévání,“ vysvětluje Šurovský.

Šurovský věří, že pokud se podaří vyvinout odolnou travní směs, klesnou náklady dopravního podniku. Kromě toho výzkumníci oseli plochy v tramvajových smyčkách Sídliště Řepy, Spořilov a u depa metra v Hostivaři o celkové ploše 270 metrů čtverečních. Na každé z nich použili tři nové osevní směsi s pracovními názvy květnatá nižší, květnatá vyšší a květnatá suchá.

V rámci projektu Genofondy pro město se na vývoji trávníků podílejí vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby z Prahy-Ruzyně, z OSEVA Vývoj a výzkum z Rožnova-Zubří, ze Zemědělského výzkumu z Troubska a pracovníci z firmy Seed Service z Vysokého Mýta.