„V noci bonsaje osvítí lucerničky. O víkendech mohou návštěvníci v zahradě cvičit Taiji, skládat origami, naučit se tvarovat bonsaje nebo pozorovat čajový obřad. Dozvědí se také mnoho zajímavého při provázení výstavou průvodcem, a to nejen o bonsajích, ale také například o japonském meči," říká ředitelka Botanické zahrady Praha Věra Bidlová.

Mezinárodní vzorky

Letošní jubilejní desátý ročník výstavy bonsají nabízí více kusů než obvykle. „Jedná se zatím o největší výstavu s tímto zaměřením, která se v botanické zahradě konala. Dokonce s mezinárodní účastí. K vidění budou zajímavé exponáty nejen z Čech, ale i ze Slovenska, Polska a Maďarska," naznačil Petr Herynek, kurátor výstavy.

„Na návštěvníky čeká naučná stezka, která nabídne jak krok za krokem pěstovat bonsaje od semen, řízků, sazenic, jak se o bonsaje starat, jak je tvarovat, co s nimi o dovolené nebo jak pro ně vybírat misky. Lidé mohou obdivovat i trávové bonsaje, které je možné udělat z běžných pokojových a venkovních rostlin," popsal Herynek.

Součástí výstavy budou i autorské kameny suiseki Karla Šeráka doplněné pokojovými bonsajemi Václava Wiesnera, a to ve výstavním sále. Výstava bonsají se koná pod záštitou Velvyslanectví Japonska v České republice a ve spolupráci s Česko-japonskou společností.

Zahradnické mistrovství

Bonsaj je rostlina jako každá jiná. Jejím poznávacím znamením je místo, ve kterém roste, ať už se jedná o misku, kámen nebo dřevo.

„Jeden moudrý muž kdysi řekl, že největším zahradnickým mistrovstvím je zálivka. A to platí u bonsají dvojnásob. Protože jsou bonsaje v mělkých miskách, je potřeba vodu dolévat. Kromě vody potřebuje bonsaj také hnojivo a dostatek světla. Proto je důležité místo, kde bude bonsaj stát. To vybíráme podle pravidla: správné umístění je to, které vyhovuje bonsaji, ne to, které se hodí nám," poradil Petr Herynek.

Zajímavé je, že v dávných dobách používaly indiánky jako líčidlo tropický dužnatý strom Líčidlo dvojdomé, které má fialové plody. „Konkrétně si s nimi malovaly oči. Zajímavá je také bonsaj ze smrku ztepilého, jehož větve vyrostou o zhruba čtyři centimetry ročně. Tato konkrétní bonsaj má téměř 70 let, což je úctyhodný věk. Nejstarší bonsaje, které jsou na výstavě k vidění, se chlubí až sto lety," doplnil Herynek.