Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bohuslav Chalupa: Národ dnes není na povinnou vojnu připraven

Otázky kolem bezpečnosti, obrany českého území, akceschopnosti naší armády, ale také policejní reorganizace dominují veřejné debatě už několik měsíců. Na významu získaly poté, co se do Evropy začaly valit vlny uprchlíků z Blízkého východu a Afriky. Migranti dokázali rozdělit Evropu i domácí politickou scénu. Bohuslav Chalupa se bezpečnostní problematice věnuje mnoho let, dříve coby profesionální voják, nyní 
v barvách hnutí ANO jako poslanec.

17.9.2016
SDÍLEJ:

Poslanec Bohuslav Chalupa. Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Jste expertem především na armádní otázky. Co říkáte výročnímu projevu předsedy Evropské komise Jean-Clauda Junckera, v němž zmínil potřebu posílit obrannou politiku EU, včetně vzniku společného evropského velitelství a poté i vojenské síly, která by se doplňovala se Severoatlantickou aliancí. Zdá se, že tím jde naproti návrhu českého premiéra Sobotky na formování evropské armády.

Když jsem před třemi lety nastoupil do Poslanecké sněmovny a začal jsem pracovat jako místopředseda výboru pro obranu, zadával jsem analýzy nejen bezpečnostní situace u nás, ale i v Evropě. V nich se objevily úvahy o možném propojení armádních sil členských států. Počátkem roku 2014 ovšem proběhlo několik seminářů na ministerstvu zahraničí, kde nám pan ministr Zaorálek autoritativním způsobem naznačil, že nevíme, o čem mluvíme, neboť evropská armáda není nic reálného, o čem by vůbec stálo za to uvažovat. Je pro mě trochu záhadou, kde se teď najednou vzala ambice pana premiéra podílet se na vzniku takového tělesa. Podle mého názoru čas na podobnou diskusi už minul. Jsme v situaci, kdy je kuna v kurníku, takže musíme využít k ochraně evropského prostoru prostředky, které máme.

Až na to, že prostředky, které máme, jsou zcela neúčinné, pár lodí ve Frontexu, několik stovek policistů na vnějších schengenských hranicích. Místo rázného společného postupu se příliv migrantů řeší nárazově iniciativami jednotlivých států, například stavbou plotů v Maďarsku, za což si Orbánova země vysloužila návrh lucemburského ministra zahraničí na vyloučení z EU. Není zavelení k razantnímu společnému postupu zcela namístě?

Ve vojenské oblasti dohoda na společném postupu podle mě zdaleka není tak problémová jako v politické a ekonomické rovině. Verbálně prezentovaná jednota zemí EU v podstatě neexistuje. Jiná situace je v možnosti využít ozbrojených sil Severoatlantické aliance, přestože také v ní platí, že pokud se nedomluví politici, i NATO je bezzubé.

Právě. Čekají nás volby amerického prezidenta, a pokud zvítězí Donald Trump, dá se očekávat, že vůle k vojenskému angažmá USA ve vzdáleném zahraničí se značně sníží. Není tato prognóza dalším impulzem k tomu, aby se Evropa začala starat sama o sebe, nejlépe vlastními prostředky?

Česká republika a dalších 24 evropských zemí neplní ani to, k čemu se zavázaly při vstupu do NATO, tedy dávat 2,2 procenta hrubého domácího produktu na obranu. A za tohoto stavu se vrháme do ničím nepodloženého projektu evropské armády, byť naštěstí zatím jen verbálně? Nikdo neřekl, kde by se na ni vzaly peníze a především lidé. Naopak není problém, aby se ozbrojené síly některých aliančních zemí spojily a řešily lokální problém tam, kde nastane.

A k tomuto praktickému kroku je dobrá vůle?

Domnívám se, že daleko větší než k zakládání nových ozbrojených sil, na němž neexistuje žádná politická shoda. Mě mrzí, že nikdo z českých politiků nenašel odvahu, aby v Evropském parlamentu vstal a řekl naplno, co je příčinou migrační krize a bezpečnostního problému v Evropě.

Co jí podle vás je?

To, že řada bruselských politiků neplnila úkoly, které plnit měla. Ačkoli berou vysoké platy a mají k dispozici stovky úředníků, nezajistili funkční ochranu vnějších hranic EU. Měli by slyšet, že jejich čas minul a místo nich by měli přijít lidé, kteří budou ochotni vzít na sebe odpovědnost a začít věci skutečně řešit. Evropa stojí před okamžikem, kdy bude muset udělat rozhodující krok a své elity vyměnit.

Poslanec Bohuslav Chalupa.

Jenže kde je záruka, že ti noví budou lepší? Stačí se podívat domů. Nedaří se nám dosáhnout dvouprocentních výdajů na obranu. Najednou zjišťujeme, že zhruba 23 tisíc lidí ve zbrani je zoufale málo a že bychom potřebovali okamžitě naverbovat osm tisíc vojáků. Sice se možná hlásí čtyři a půl tisíce uchazečů, ale třetina z toho je neschopných, protože neumí udělat ani kotoul dozadu. Nezachrání to ani 1500 aktivních záložáků či 500 frekventantů krátkodobých kursů. Základní otázka tedy zní, zda je česká armáda schopna ochránit domácí obyvatelstvo?

Od revoluce uplynulo 25 let a žádná z tradičních stran neudělala nic, akorát přivedly armádu na pokraj zkázy. Česká armáda je dnes velmi dobře připravena na expediční úkoly v rámci boje proti světovému terorismu. Co se týká obrany vlastního území, jsme na hranici schopností. V roce 2013 byla ovšem situace mnohem horší, než je dneska. Nám se podařilo zastavit demolici armády, zajistit navyšování finančních prostředků, dovybavovat armádu. Ale i kdyby se nám podařilo v roce 2020 dosáhnout hranice 1,4 procenta HDP na obranu, stále to neřeší vnitřní armádní dluh, který se odhaduje na 120 miliard korun.

Máte na mysli zastaralé vybavení?

Prostředky z rozpočtu slouží k udržování armády v chodu, ale neřeší základní strategické investice od vrtulníků přes obrněnou techniku, radary až po protileteckou a raketovou výzbroj. Další problém je akviziční proces, který je komplikován velmi složitým právním řádem, jenž začíná být nesnesitelný.

To jsou velmi závažná tvrzení. Pochybuji, že ministr financí Babiš přijde a vyloží na stůl 120 miliard, aby to napravil.

To asi nedá. Cestu vidím ve vytvoření fondu pro strategické investice, který bude stát mimo rozpočtovou kapitolu ministerstva obrany. 
V něm by se peníze kumulovaly a akvizice, které mohou trvat několik let, se budou moci naplánovat.

Spisovatel Pavel Kohout mi 
v rozhovoru řekl, že nechápe, jak se mohla Evropa i Česká republika tak snadno zbavit své obranyschopnosti. Podle něj by se měla obnovit branná povinnost, ne sice dvouletá, ale aspoň půlroční. Co říkáte tomuto úhlu pohledu?

Poslanec Bohuslav Chalupa. Taková ambice určitě ve vzduchu je, ale my musíme vycházet z reálných možností. Dnes je armáda ve stavu, kdy jí chybějí finanční prostředky i personál. Kdybychom odvedli povinně 40 tisíc branců, museli bychom je někde ubytovat, nakrmit, obléknout, vyzbrojit. Na to dnes nemáme.

Kdybychom se oprostili od těchto materiálních podmínek, myšlenka dejme tomu půlročního povinného vojenského výcviku by se vám zamlouvala?

Není to tak jednoduché. Evropské obyvatelstvo zpohodlnělo, muži ztratili pocit vlastenectví a už vůbec nemají vztah k nějaké Evropské unii, kterou by byli ochotni bránit se zbraní v ruce. To je ovšem zásadní problém. A další je v tom, že nastupující dospělá populace nemá základní znalosti a dovednosti, které my jsme dostávali v rámci branné přípravy. Armádní složky jsou schopny efektivně řešit nějaké lokální problémy, nikoliv obranu země jako celku. Tu mohou zabezpečit jen ve chvíli, kdy budou mít za sebou národ, který to bude mít v srdci, hlavě, rukou a nohách.

Opakuji proto otázku, zda je namístě uvažovat o obnovení všeobecné branné povinnosti?

Mělo by se o tom diskutovat. Rozhodně by se znovu měla zavést branná příprava jako povinný školní předmět. Tím musíme začít. Pak můžeme diskutovat třeba o tom, že na střední škole by žáci v posledních dvou ročnících absolvovali třítýdenní prázdninové kempy s armádními instruktory. Národ dnes podle mě ovšem není připraven na to, aby kluci zase chodili povinně na vojnu, byť třeba na šest měsíců.

Stojíte za iniciativou, která má propojit české výrobce zbraní. Proč?

Jak se říká, pomoc je nejlepší hledat na konci své paže. Pokud by došlo ke krizovému scénáři, bylo by naivní se domnívat, že se všichni kolem nás přetrhnou, aby nám pomohli. Vytvoření jakési strategické páteře domácího obranného průmyslu, který bude schopen zajistit navýšení výroby v době ohrožení země je na pořadu dne. Bohužel po profesionalizaci armády se spousta podniků se speciální výrobou zprivatizovala a časem zkrachovala nebo se zaměřila na jinou produkci. Sem tam existují zbytečky znalostí a lidí, kteří se tím zabývají, a já jsem přesvědčen, že je potřeba udělat maximum možného pro záchranu těchto hodnot.

Už jste některé majitele těchto firem oslovil?

Ano, byl jsem například v podniku Prototypa v Brně, který dříve prováděl vojskové zkoušky leteckých kanonů Plamen. Dneska tam mají balistické tunely, komory, které jsou schopny nasimulovat prašnou bouři, déšť nebo led. Dělají tam zkoušky pancířů a plno sofistikovaných věcí, ale prakticky nikdo o nich neví. Ředitelem firmy je pán, který už je v důchodovém věku, jeho spolupracovníci se tomu blíží a až tito lidé odejdou, můžeme nenávratně ztratit cosi nenahraditelného.

Poslanec Bohuslav Chalupa.

Copak to nemůže dělat někdo jiný?

Hlaveň určitě mohou vysoustruhovat třeba v Číně, ale to, z jaké má být slitiny a jak se to má nastavit, aby byla nejlepší na světě, vědí jenom tito lidé. Když odejdou, nikdy podobně kvalitní hlaveň nevyrobíme a budeme si muset kupovat tu čínskou.

Vím, že jste podnikl i určitý právní krok k tomu, aby se 
z nápadu stala realita. Oč jde konkrétně?

Ve středu byl do obchodního rejstříku zapsán Národní institut pro obranu a bezpečnost. V jeho rámci by měli mít poslanci, kteří se touto problematikou zabývají, možnost komunikovat s odbornou veřejností, získávat podklady, sumarizovat je a pak nastavovat nějakou strategii. Dveře jsou otevřené všem subjektům, které se chtějí aktivně podílet na schopnosti České republiky čelit krizovým situacím.

Kromě armádní problematiky se zabýváte i tou policejní. Jste například členem sněmovní vyšetřovací komise, která má prověřit důvody sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru v Národní centrálu proti organizovanému zločin. Máte zjistit, zda šlo primárně o vyhození plukovníka Šlachty a zametení určitých kauz, nebo o logický krok k efektivnějšímu boji se zločinem. Už jste vyslechli řadu lidí a ačkoliv nesmíte prozrazovat detaily, chci se zeptat, jestli podle vás byla policejní reorganizace chybou?

Z dlouhodobého pohledu to asi chyba nebyla. O národní centrále se hovoří skoro deset let, ale policejní šéfové nikdy nedošli k závěru, že je skutečně potřeba. Zásadní problém vidím v komunikaci mezi koaličními partnery, neboť je evidentní, že ČSSD, která má ministra vnitra, porušila koaliční smlouvu. Reorganizace byla nepřipravená a byla provedena nárazově.

Účelově?

Poslanec Bohuslav Chalupa. O tom momentálně nechci spekulovat. Ty útvary budou určitě fungovat dál, policisté budou chodit do práce a dostávat úkoly, ale minimálně měsíce, možná roky budou paralyzované. Pokud mezi nimi byly nějaké neshody v době, kdy byly oddělené, rozhodně nezmizí jejich sloučením. Navíc není pravda, že to nebude mít vliv na trestní řízení. ÚOOZ se například zabýval kauzou letecké záchranky, ale paní soudkyně případ odložila s tím, že vyšetřování nepokračuje. To je první důkaz toho, že nebude všechno v pořádku, řada případů bude trvat déle a některé se budou odkládat.

Co se stane po sněmovních volbách, pokud vyhraje hnutí ANO? Přijde druhá etapa reorganizace, návrat k původnímu stavu, velký comeback Roberta Šlachty?

Kdyby celá věc byla připravená a konzultovaná v rámci koalice, nic podobného by nehrozilo. Když si to ale jedna politická strana prosadila proti vůli těch ostatních, lze fabulovat, že v případě jiného rozdání karet by současný stav nemusel být trvalý. Profesionálně vzato by ale jakýkoliv návrat byl hloupost. Jediné, co se s tím dá dělat, je dohlížet na to, aby reorganizace běžela co nejlépe, s co nejmenšími ztrátami a začala plnit proklamovaný účel, tedy účinnější boj se zločinem. Bohužel vidíme, že ani v takto závažné věci se nedokážeme domluvit. Na tom, kam se republika má v důležitých oblastech ubírat, by měla být politická shoda. Místo toho jsme dokola svědky různých reforem, kdy cenní odborníci odcházejí, není za ně náhrada, daňové poplatníky to stojí spoustu peněz a pořád se motáme v kruhu. Mně se líbilo to, s čím asi před půl rokem přišel Andrej Babiš, když vyzval politiky, aby nejdřív definovali problém a pak k jeho řešení přispěli všichni, kdo chtějí pomoct, přičemž se nebudeme ptát, jestli jsou z ODS nebo ČSSD.

A uspěl pan předseda s tímto podnětem?

Zatím ne.

KDO JE ING. BOHUSLAV CHALUPA
* Narodil se 15. června 1960.
* Vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, byl důstojníkem Chemického vojska. Po odchodu do zálohy po roce 1990 působil ve státní správě, například na ministerstvech financí či školství. Podnikal ve stavebnictví.
* V letech 1978–1990 byl členem KSČ, v roce 2013 vstoupil do hnutí ANO, za něž byl zvolen poslancem. Téměř dva roky byl předsedou krajské organizace hnutí v Jihomoravském kraji.
* Je místopředsedou sněmovního výboru pro obranu a členem výboru pro bezpečnost.

Autor: Kateřina Perknerová

17.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident Zeman se svou paní odvolili v základní škole v pražských Stodůlkách.
AKTUALIZOVÁNO

Letošní volby do Sněmovny nejsou podle Zemana zásadní ani zlomové

Předvolební debata Deníku: Ivan Bartoš
51

V televizi zabodoval Bartoš, Babiš působil unaveně, hodnotí experti

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

/VIDEO/ Co by udělal předseda SPD Tomio Okamura, když by si ministryně Karla Šlechtová zvrkla kotník? Proč se Michaela Marksová nerada fotí při výstupu z auta? Superdebata Deníku nebyla jen o politice.

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Předseda Zelených Matěj Stropnický dnes oznámil, že je homosexuál. Vyjádřil se tak ke spekulacím bulvárních médií. O svém soukromí mluvit neplánoval, voliči by ale podle něj tuto informaci vědět měli.

Praha nemá dopravní strategii, tvrdí starosta Prahy 6

/ROZHOVOR/ „Do vztahů mezi Prahou a místními radnice se příliš promítá stranická politika a zvlášť výrazné to bylo v předvolební době,“ tvrdí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP09). Podle něj by mělo být politizování všeho včetně třeba vedení linek autobusů nahrazené snahou o konstruktivní spolupráci. Zvlášť pak v řešení dopravy, která je nejpalčivějším problémem Šestky.

Petr Pravda: Oblíbení starostové mohou stranám přinést dobré výsledky

Politolog Petr Pravda řekl Pražskému deníku: "Oblíbení starostové městských částí mohou stranám přinést dobré výsledky." Už zítra půjdou (nejen) Pražané k volebním urnám a budou volit své poslance. Má smysl v letošních volbách kroužkovat jednotlivé kandidáty? Jak politikům pomáhají v bojích o voliče sociální sítě? 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení