Pískovec, který při rekonstrukci Karlova mostu nahrazuje poškozené prvky zábradlí, se těží v lomu u obce Kocbeře ve východních Čechách.

Magistrát si na základě doporučení Přírodovědecké fakulty vybral tento lom o výměře 4,2 ha, protože se v něm nachází jeden z nejtvrdších pískovců. Ten se netěží klasickou střílenou metodou, protože by se kvalitní materiál mohl zbytečně poškodit. Bloky se odlamují rozpojovací nevýbušnou látkou, což je nejšetrnější metoda těžby tohoto kvalitního materiálu.

Výsledek za čtrnáct dní

Těžba probíhá tak, že po očištění horniny stlačeným vzduchem se v ní naměří šířka bloku a po jeho okrajích jsou navrtány v deseticentimetrových odstupech úzké, ale půl metru hluboké otvory. Ty se pak vyplní bílou látkou rozmíchanou ve vodě. V pískovci začne bobtnat a do čtrnácti dnů se objeví výsledky. Pískovec v navrtaných částech samovolně pukne a oddělí se tak bloky požadovaných rozměrů.

„Vytěžené bloky upravíme do maximální velikosti patnácti tun a připravíme je ke kontrole kvality, která určí mimo jiné i směr řezu,“ vysvětlil Luboš Hroneš ze společnosti Kokam, který lom vlastní.

Do Prahy přes Pečky

Neopracované bloky se pak transportují do Peček, ale před tím je musí odborníci prohlédnout, označit a narýsovat místo dalšího řezu. V Pečkách se pískovec řeže pilou s diamantovým lanem rychlostí 80 otáček za minutu na desky o síle 40 centimetrů, což je průměr parapetu mostu. „Z Peček už míří materiál ke konečnému opracování do Prahy. Kameny se otesávají v branické dílně,“ uvedl Pavel Kameník ze společnosti SMP CZ, která práce na historické památce provádí.

Byla zvolena povrchová úprava, která se nazývá šalírování podle použitého sekáče s dlouhým břitem – šalírky. Pohledové kvádry už nejsou po takovém opracování tak hladké. „Není snahou, aby tyto kameny vypadaly starobyle. Účelem je, aby nevyvolávaly příliš kontrastní dojem,“ dodal Kameník.

JAN PUCI, JAN MALÝ