Na začátku byl atopický ekzém, kterým obě trpí. Dnes si doma vyrábí vlastní balzámy, krémy i prací prášky. Jak na to, učí i ostatní. Co jim vadí na běžné kosmetice, jak složité je vyrobit si domácí balzám na rty a co všechno je k tomu potřeba?
Kde se vzal nápad dělat přírodní kosmetiku?
Petra Seidlová: Obě máme atopický ekzém, tudíž jsme se zajímaly, čím se natíráme. Chodily jsme k dermatologům, do lékáren. Bylo to jedno velké kolo, které nemělo řešení. Všichni tvrdili, že atopický ekzém se nedá vyléčit, že musíme brát kortikoidy. To není pravda. Začaly jsme si vyrábět kosmetiku. Už dříve jsem se zabývala různými workshopy a výroba kosmetiky mě bavila nejvíc.
Když se řekne kosmetiku, leckomu se vybaví právě testování na zvířatech a složité chemické postupy. Jak se dá vyrábět podomácku?
Petra Seidlová: Ve chvíli, kdy si ji člověk vyrábí sám pro sebe v adekvátním množství, které využije v dohledné době, je to jednoduché. Když se využívají másla a oleje bez vodní složky, vydrží výrobky dlouho. Člověk se orientuje podle čichu, co mu vyhovuje. Jedna z našich zásad je vyrábět adekvátní množství pro sebe, nebo produkt rozdat tak, aby se spotřeboval v době trvanlivosti ingrediencí. Vyrábět podomácku jde a je to super. Pokud chce člověk prodávat, potřebuje certifikaci. Jedná se o velmi náročný proces. Při výrobě pro sebe ji nepotřebuje. Vyrobit se dá téměř všechno, co chcete mít doma.
Tereza Máčelová: Existují možnosti výroby z ingrediencí, které se samy o sobě nekazí, nemusíme tak používat konzervanty.
Jakou trvanlivost pak výrobky mají?
Tereza Máčelová: Například balzámy, kde jsou jen čisté oleje, a hutnější másla mají hodně antioxidantů. Tudíž nežluknou a neplesniví. Vydrží klidně víc než rok.
Jaký je rozdíl mezi domácí a běžnou kosmetikou? Čím to, že je domácí podle vás šetrnější?
Petra Seidlová: Skvělá je BIO certifikovaná kosmetika. Pro hodně lidí ale představuje problém cena. Je v ní zahrnuta spousta věcí včetně drahé certifikace. Nemyslím si, že není šetrná. Vyrobit si domácí kosmetiku je podle mně ještě vyšší stupeň soběstačnosti. Je lepší si ji vyrobit a mít kontrolu nad složením. To je pro mě základní věc. Využívám ingredience, jaké chci. Vybírám si kvalitu, jestli půjde o BIO, fair trade, nebo lokální u souseda vylisovaný olej. V tom je podle mě domácí kosmetika lepší než kupovaná. Proti kupované čisté přírodní kosmetice nic nemám. Jen je dost drahá. Domácí kosmetika má aspekt zábavy a vlastní kontroly.
Co patří mezi základní ingredience domácí kosmetiky?
Petra Seidlová: Jsou to oleje. Z lokálních je moc hezký makový. Velice dobře lidé snáší mandlový olej. Na naši pleť máme rády olej z hroznových jader. Existuje spousta dalších olejů. Dále jsou důležitá másla. Využíváme bambucké, kakaové a více exotická, jako mangová a avokádová másla. Mezi další ingredience patří včelí a rostlinné vosky. Ty tuží balzámy. Rády používáme květové vody, jako růžovou a levandulovou vodu. Esenciální oleje dodávají vůni a další povznášející věci. Je na nich založena aromaterapie.
Využíváte při výrobě kosmetiky i aromaterapii?
Petra Seidlová: My k nim přistupujeme více z praktického hlediska, využíváme vůně a základní funkce esenciálních olejů. Třeba citrusy člověka povzbudí a zahřejí, hodí se spíše na zimu. V létě by mohli se sluníčkem špatně reagovat. V teplu ochladí máta. Když vezmu třeba balzám na rty, jsou základními ingrediencemi olej, máslo, včelí vosk, vitamín E, esenciální a ricinový olej. V tělovém krému je bambucké máslo a olej. Říká se tomu šlehané ší (z angličtiny, shea butter znamená bambucké máslo). My tuto směs kombinujeme s kakaovým máslem. Jde o jednoduchou a funkční směs.
Dají se u nás všechny tyto ingredience sehnat?
Petra Seidlová: Dají. Některé koupíte v malých obchůdcích, vosk ve včelařských potřebách. Pro oleje se musí do specializovaných obchodů. Nejlevněji se dá vše sehnat v kosmetických e-shopech.
Co je špatně na komerční kosmetice, když opominu přírodní BIO kosmetiku?
Petra Seidlová: Špatně jsou přidané věci, které tam nemají co dělat. Jde o toxické látky, parabeny, syntetické vůně. Vše, co se skrývá za slovem „parfum". To je jedno velké zlo.
Tereza Máčelová: I dobré ingredience jsou rafinované. To dobré, co v nich je, se rafinací ztrácí. Vše se upravuje tak, aby se to nekazilo.
Petra Seidlová: Rafinace prodlužuje trvanlivost a stálost ingredience. V kosmetice je dále spousta konzervantů, aby mohla vydržet na poličce pět let. To mi přijde absurdní. Člověk, který kosmetiku používá, ji vypotřebuje za tři měsíce. K tomuto tématu existuje řada knih. Dříve se psalo o tom, že je ve rtěnkách olovo. To už dnes naštěstí tolik není. Škodlivá jsou barviva. Testuje se na zvířatech. Někdy se sice netestuje finální produkt, ale ingredience. Je tak velmi těžké říct, co je a není veganské.
Tereza Máčelová: Může to být i BIO kosmetika, která říká, že netestuje, což opravdu nedělají, ale mohou využívat ingredience, které testováním na zvířatech prošli.
Jak hodnotíte využívání škodlivých látek v kosmetice?
Petra Seidlová: Velice mě zaráží, že se legislativně omezuje povolené množství hodně škodlivých látek v kosmetice. Nechápu, proč nejsou zcela zakázané. Je to špatně. Lidé se naučili věřit tomu, co je v lékárnách a drogériích, protože to prošlo určitým schvalovacím procesem. Je to stejné jako s jídlem, alkoholem a dalšími věci. Lidé věří, že co se prodává, je v pořádku. Není to tak. Lidé by měli vzít osud do vlastních rukou. Už se začali zajímat o to, odkud pochází jídlo, které jedí, a oblečení, které používají. Je třeba to udělat i s kosmetikou.
Tereza Máčelová: Jde o slepou víru autoritám, které tvrdí, že je vše v pořádku.
Měli by se podle vás lidé přeorientovat jen na domácí výrobu?
Petra Seidlová: Nejsme vůbec ortodoxní. Rozhodně se necítíme jako přírodní ženy. Jsme normální krásné ženy. Vůbec nejsme radikální. Nemyslím si, že by měl mít každý všechno vyrobené podomácku. Jsem ráda, když po kurzu odchází holky, které se naučily perfektně vyrábět jednu věc, kterou už nikdy nemusí kupovat. Tím si hodně odlehčí. Chemický koktejl v kosmetice je průšvih. Vezměte si, kolik toho na sebe denně napatláme, od zubní pasty, přes všechna mýdla. V práci, kavárně, hospodě, doma, všude máme jiné mýdlo.
Je domácí kosmetika vhodná pro každého?
Petra Seidlová: Vždy mě pobaví, když se nám na kurzu někdo představuje s tím, že nemá atopický ekzém. Domácí kosmetika není jenom pro atopičky. Je pro každého, kdo má chuť. Stejně jako je vaření večeří pro každého. Často nám lidé říkají, že na to máme čas. To také není pravda. Naučily jsme se kosmetiku vyrábět tak rychle, aby nám nezabrala víc času, než na kolik by vyšel nákup.
Tereza Máčelová: Je to o vlastním nastavení a stereotypech, které máme zavedené. Někdy je těžké změnit vlastní zvyky. Výroba samotná nezabere víc času, než dojít do drogerie. Je to hlavně o tom, přenastavit si něco v hlavě.
Začínaly jste s balzámem na rty. Teď už vyrábíte i šetrné čisticí prostředky. Jak jste se dostaly k tomuto?
Petra Seidlová: Jde to ruku v ruce. Jako atopičky jsme řešily také to, v čem perem. Ekologické prací prostředky jsou hrozně drahé a mizí rychle. Vyrobit si prací gel je přitom velmi levné. Je to stejné jako s kosmetikou. Celý náš přístup bereme čistě prakticky. Z vědeckého hlediska je opravdu šílené, co se dává do pracích prostředků. Jde o látky, které ovlivňují hormonální rovnováhu v těle. Po vyprání zůstávají v oblečení a skrze pot se dostávají do těla. Umělé vůně už mi začaly smrdět. Jakmile se tím člověk začne zabývat, nemá už víc chuť čistit běžnými prostředky. Vysušují ruce, způsobují ekzémy.
Tereza Máčelová: Když se nad tím člověk zamyslí, nedává smysl prát v chemikáliích, které si potom oblékáme na sebe. Přitom jsou toxické, karcinogenní, neuvěřitelně znečišťují vodu. Nejsem v těchto věcech radikální. Ale proč raději neprat v něčem, co neškodí mně, neškodí přírodě a je to levnější?
Jak dlouho trvá vyrobit třeba balzám na rty?
Tereza Máčelová: Ve chvíli, kdy už má člověk ingredience, stačí je jenom navážit, roztavit, ovonět a přelít do tubičky. Celkově to trvá deset až patnáct minut. Lidi se bojí. Myslí si, že je složité dostat směs do tubičky. Je to ovšem hrozně jednoduché.
Testujete samy na sobě. Mají vaše výrobky vedlejší účinky?
Petra Seidlová: Jestli se někdy osypeme? Děláme dva druhy testování. Já mám citlivou pokožku a Terka extra citlivou s řadou alergií. Nemůže proto testovat stejné esence. Lišíme se v tom, co můžeme používat.
Tereza Máčelová: Naše kosmetika není závadná. Každému jen sedí něco jiného. Kůže přirozeně reaguje. Já reaguji kvůli alergiím. Pétě také občas něco nesedne. Tak to má každý člověk.
Petra Seidlová: Každý olej se hodí na jiný typ kůže. Zkoušela jsem oleje na suchou, normální i mastnou pleť. Sama mám pleť suchou, takže oleje na mastnou pleť mi samozřejmě uzavřely póry. Kůže jinak reaguje i podle ročních období. Na kurzech neříkáme, že máme recept na krém, který sedí všem. Důležité je zaměřit se na to, co vám říká vaše tělo. To je jedna z našich zásad. Člověk může zjistit, že i oleje, které by mu papírově měly sedět, mu nesedí. Testujeme, jak různé ingredience fungují na nás. Své zkušenosti pak předáváme dál.
Tereza Máčelová: Všichni se ptají na univerzální rady. Nic takového neexistuje. Každému na ekzém sedí něco jiného. Musí se zkoušet. Samozřejmě se snažíme vymýšlet recepty, ve kterých nejsou dráždivé věci, aby seděly co nejvíce lidem. Ani tak nevyhovují všem.
Jak vznikl název Liška Mazaná?
Petra Seidlová: Byl to dlouhý proces. Nakonec se podařilo vybrat hezký název. Stále se nám líbí i po delší době. Navzájem už si říkáme: „Čau, liško." Nejprve jsme se shodly na lišce, protože se nám líbí z hlediska symboliky, ale dlouho jsme nemohly vymyslet, jaká bude. Chtěla jsem, aby byla navoněná. To se nikomu nelíbilo. Pak jsem chtěla, abychom byly Namazaná liška. To nám také okolí vymluvilo.
Tereza Máčelová: Vymyslet název je nejtěžší věc. Člověk chce, aby rezonoval, aby byl dobrý. Naše nápady testovaly přes kamarády. Bylo velmi vtipné sledovat reakce ostatních.
Co má liška v názvu symbolizovat?
Petra Seidlová: Svobodu. Liška se využívá jako symbol kožešinových farem. Nejsme sice veganky, ale podporujeme veganství. Na kurzech si lidé mohou vyrobit veganskou kosmetiku, což je jedna z přidaných hodnot. Liška mi přijde jako symbol nejenom kožešin, ale i kosmetiky. Líbila se mi i tím, že je zrzavá a taková oprsklá.
Kde jste se naučily to, co umíte?
Petra Seidlová: Pročetly jsme hromadu blogů a knížek. Je výhoda zajít na tří a půl hodinový kurz, kde shrnujeme, co jsme se za ta léta naučily.
Liška Mazaná- je projekt Petry Seidlové (*1990) a Terezy Máčelové (*1986), obě místní rodačky v současnosti pracují v pražských kavárnách
- v Lišce Mazané se zabývají výrobou domácí přírodní kosmetiky, pořádají workshopy zaměřené kromě kosmetiky také na výrobu šetrných čisticích prostředků
- více se o Lišce Mazané mohou zájemci a zájemkyně dozvědět na www.liskamazana.cz
Čtěte také: Blogerka Bechyňová: Chci čtenářky odnaučit nakupovat 'rychlou módu'