Zdeňka Krejcárková, Přestavlky u Čerčan: Jsem velká fanynka pana Kaplického. A přestože jsem skalní volička ODS, tak to, jak se pražská ODS chová, mne nazdvihlo. Vím totiž, jak to chodí. Kaplický prostě magistrátu nedal žádný bakšiš, a tak mu to nepovolí. A to přesto, že by to byla taková krása a jezdily by se na to dívat tisíce turistů. Stejně jako na Eiffelovku do Paříže.

Pavel Zugar, Vyškov: Na stavbu Národní knihovny byla vypsaná veřejná soutěž, kterou vyhrálo architektonické a designérské studio Future Systems, v čele s českým architektem Janem Kaplickým. Mělo by nás těšit, že soutěž, které se zúčastnilo více než čtyři sta ateliérů, vyhrál právě Future Systems Jana Kaplického. Pracoval například u Renza Piana, Richarda Rogerse, či Normana Fostera. Podílel se také na projektu ikony moderní architektury Centre Pompidou v Paříži.

Asi devítipodlažní budova se skladem knih pod zemí bude měřit čtyřicet osm metrů a z nejvyššího bodu, kde bude umístěno ,,velké oko“ bude fantastický výhled. Od Vltavy však knihovna vidět nebude! Autor se inspiroval tvarem medúzy, tvary lidského těla a předválečnými bunkry.

,,Oko mě napadlo při pohledu na jednu cukřenku. Barevně mě inspirovalo hlavně pražské baroko, všechny pražské kostely jsou zlaté. A pak taky barva šampaňského …“ Lidé dali nové knihovně již několik přezdívek – Medúza, Muchomůrka, Chrchel a jiné další. Autora to těší. Kdyby totiž prý vytvořil nějakou šedou nenápadnou až nudnou architekturu, nikoho by nevzrušovala. A naopak nenormální by bylo, kdyby se to líbilo všem. Lidem se také nelíbila velikost knihovny a fakt, že se nová knihovna začlení do historického panoramatu Prahy. Myslíte si, že chrám svatého Víta, Tančící dům, chrám svatého Mikuláše, dům U Černé matky Boží, Palác eura či Národní divadlo jdou historicky k sobě? Odpovídat na tuto otázku by myslím nemělo cenu. Vždyť moderní knihovna není jen místem, kde se půjčují knihy. Je to místo klidu, odborných přednášek, relaxace nebo místo, kde si mladí lidé dávají rande.

A jak se k projektu postavila porota v čele s Evou Jiřičnou a například světově uznávanou architektkou Zahou Hadid? Porota považuje architekturu tohoto návrhu za jedinečnou, vzrušující, moderní a přitažlivou. Představuje to nejlepší z moderních technologií provozu a budova svou flexibilitou umožňuje uspokojit potřeby budoucí knihovny. Je opravdu budovou 21. století. Projekt už také získal hlavní cenu pro architekturu na prestižní britské Letní výstavě pořádané Královskou akademií umění.

Radek Žvak, Praha 5: Výstavba Národní knihovny na Letné je nesmyslem. Zde musím pochválit postoj pražských zastupitelů ODS. Myslím, že tímto rozhodným krokem si jistě získá zpět i část svých volebních preferencí. Pokud ovšem od tohoto názoru neustoupí. Je absurdní názor spřízněných architektů kolem autora projektu pana Kaplického, že přemístění tohoto monstra do moderní zástavby bude národní ostudou. Podle ohlasů, které slyším kolem, by bylo mnohem větší ostudou, kdyby se toto „plazma“ rozteklo po Letenské pláni, a narušilo tak standardní ráz města v blízkosti Pražského hradu. Pan architekt Kaplický a jeho příznivci, včetně ředitele Národní knihovny pana Ježka, by měli mít tolik estetického cítění, aby pochopili, že výstřední moderna patří opět do výstředního, nebo alespoň do moderního prostředí.

Josef Tarant, Praha 7: Se znepokojením pozoruji vášně kolem projektu Národní knihovny. Je s podivem, že tyto diskuse nabraly na obrátkách v okamžiku, kdy projekt odsoudil pan prezident, který je, jak známo, expert na všechny obory lidské činnosti. Ihned jeho spolupartajníci z ODS projekt zatracují a snaží se jej zadupat do země. Proč? Jen proto, že se nejedná o hnusnou sklobetonovou krabici? Že je to něco nekonformního? Kdyby se všichni konšelé ve světových metropolích chovali jako v Praze, tak se domnívám, že by nestála Eiffelova věž v Paříži, že by turisté z celého světa nenavštěvovali Barcelonu kvůli katedrále Sagrada Familia a jiným stavbám Gaudího, že by v Sydney nestála budova Opery, natož aby panorama Londýna doplnilo obří ruské kolo, a to bych mohl dalšími příklady zaplnit celou stranu.

Trocha odvahy podpořit stavbu něčeho neobvyklého by Praze jen prospěla. Kolik emocí se vyrojilo kolem Tančícího domu, a dnes? Všimněte si, kolik turistů si tuto stavbu zvěčňuje na památku svými fotoaparáty či kamerami. Nikdo z nich by nešel obdivovat nějakou krychli z betonu nebo skla. Stále se hovoří jak zviditelnit Prahu. Tady máme možnost, a bylo by škoda tuto šanci nevyužít.

Michaela Černická, Praha: Na podporu výstavby knihovny na Letné vznikla i petice odborné veřejnosti. Podepisují ji zatím výhradně architekti, umělci, lidé zabývající se estetikou. Ti mohou svůj názor obhájit na základě svých odborných znalostí. Pro neodbornou veřejnost připravujeme další formy podpory. Petici už podepsalo tisíc lidí a kromě šesti míst v Praze ji mohou podpořit také odborníci v Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Brně, Olomouci a Ostravě.