Studie má být podle usnesení hotova do konce září, tedy několik dní před volbami do pražského zastupitelstva. „Sice máme co nabídnout z hlediska historických architektonických budov a historických architektonických slohů, ale když si porovnáme Prahu s ostatními moderními velkoměsty, tak opravdu té moderní architektury, která by vzbuzovala nějaké emoce, je v Praze veskrze pomálu. Tou jedinou budovou, která přitahuje pozornost a která byla postavena po roce 1989, je Tančící dům," řekl místopředseda výbor Lukáš Kaucký (ČSSD) pro agenturu ČTK.

Studie má odpovědět i na otázku, čemu by budova mohla sloužit. Místo by v ní mohlo najít divadlo Minor a pobočka městské knihovny, další využití není jasné. Pravděpodobně by se do využití promítlo, zda bude stavbu financovat soukromý investor, který by očekával návratnost investice, tedy využití ke komerčním účelům.

„Ta budova byla naprojektovaná jako Národní knihovna. Otázkou je, co s tím udělá rozmělnění mezi několik institucí," řekl zastupitel Albert Kubišta (TOP 09). Podle něj se využitím budovy k jinému účelu proti původnímu záměru smysl projektu vytrácí. 

Soutěž, v níž porota vybrala Kaplického projekt, sklízela kritiku zejména ze strany architektů, protože vítězný projekt nedodržel její zadání. Národní knihovna během soutěže podmínky změnila – uvedla, že si nedokázala představit, že by bylo možné bezpečně uložit tisíce svazků knih pod zem, jak to Kaplický navrhl.

Národní knihovna se nakonec rozhodla své dlouhodobé prostorové problémy řešit rekonstrukcí svých současných objektů. V poslední době se ale vedení knihovny znovu přiklání k výstavbě nové budovy.