V metropoli v těchto dnech vrcholí diskuse o podobě pokračování východní části Městského okruhu. Konečnému verdiktu brání nesoulad ve vedení města. Zatímco primátorčin náměstek pro dopravu Petr Dolínek brání původní návrh Blanky II, Trojkoalice přišla s variantou takzvaného duálu, kdy je doprava vedena po dvou rovnocenných komunikacích. Obyvatelé oblastí, kterými má okruh vést, sledují jejich dohady s obavami. Výsledná podoba totiž může nenávratně ovlivnit jejich dosud poklidné životy.

Blanka II počítá s Libeňskou spojkou

Na fatální dopady Městského okruhu v jeho původní verzi upozorňují lidé z Libně. Blanka II. totiž počítá i s takzvanou Libeňskou spojkou, tedy více než kilometrovým úsekem, z něhož polovina by byla vedena pod zemí.

Libenští se obávají, že pakliže by byl tento plán realizován, jejich čtvrť upadne pod tíhu betonu a zároveň bude zahlcena desetitisíci aut denně. Své obavy shrnuli do otevřeného dopisu směrovaného primátorce a radě hlavního města Prahy.

Podle Dolínka je nejdůležitější dostavět okruh

„Jsme znepokojeni, že chcete schválit dostavbu Městského okruhu podle zastaralých plánů ze 70. let, které nerespektují moderní poznatky a vize urbanistů, architektů a dopravních inženýrů. Vyústění tunelu na Bulovce v bezprostřední blízkosti městské nemocnice a v obytné oblasti je těžko obhajitelné," píšou v něm.

S žádostí o přezkoumání záměru Blanky II a navržení takového modelu, který by nevedl skrz rezidenční oblasti, se obrátili také na pražské zastupitele na jejich včerejším jednání. Podle Petra Dolínka je nejdůležitější dostavět okruh co nejrychleji, a to i za cenu možných obětí.

Stavět by se mohlo začít už v roce 2023

„V otázce Libeňské spojky jsme určitě připravení naslouchat obavám a podnětům občanů. Na druhou stranu mou jednoznačnou prioritou je dostavba Městského okruhu," uvedl. Stavět by se mohlo začít už v roce 2023, hledání jiného řešení by podle něj mohlo zbrzdit výstavbu o minimálně deset let.

Nejen duál a Blanka II

Ačkoliv se zdá, že jiné řešení než to, se kterým přichází Dolínek a Trojkoalice, na stole není, opak je pravdou. Možné alternativy Městského okruhu navrhuje například spolek Automat nebo studio D3A v čele s architektem a urbanistou Jaroslavem Zimou. Tyto studie jsou si podobné například tím, že je do nich zapracovaná i veřejná doprava a počítají i s výrazným posilněním železniční dopravy.

„Vlakem by se například dalo dostat každých patnáct minut z Holešovic do Hostivaře, se zastávkou U Kříže v Libni. Cesta by netrvala déle než čtvrthodinu," říká jeden z autorů návrhu Automatu Vratislav Filler. Zpohodlnění veřejné dopravy by podle Automatu vedlo k tomu, že by se počet aut ve městě snížil, což je opakem toho, co se stane, když se postaví nové silnice, které se dřív nebo později zaplní auty a doprava v místě tak celkově naroste.

Ožehavým tématem v otázce Městského okruhu jsou Holešovičky

Tyto myšlenky se možná objeví i v konečných plánech okruhu. „O alternativách víme, bereme je v potaz k případnému zapracování do prací našich projektantů. Neházíme je pod stůl," říká Petr Dolínek.

Ožehavým tématem v otázce Městského okruhu jsou Holešovičky, které jsou součástí Libně. Počet aut tu postupně rostl po zprovoznění Blanky, dnes jich tudy projede bezmála 90 tisíc. Obyvatelé prvorepublikové vilové zástavby marně volají po zahloubení. S tím v aktuálních verzích nepočítá ani varianta „duálu", ani Blanka II. „Jako bychom neexistovali," stěžují si. Dolínek se nicméně vyjádřil, že o zahloubení Holešoviček stojí. „Přijde souběžně se stavbou okruhu," ujistil.

Blanka II. Infografika.