Množství aut sice zmizelo z povrchu a na řadě míst se zklidnila doprava, tam, kde řidiči vjíždějí a vyjíždějí z Blanky, případně na některých dalších místech Městského okruhu se dopravní situace naopak výrazně zhoršila. Komplikací je špatná návaznost i dosud nedostavěné části páteřních komunikací v metropoli.

„Nejhorší situace je v Praze 6 a potom na příjezdu od Strakonic, situaci vyhodnocuje pracovní komise. Připravujeme rychlá dopravní opatření, která alespoň částečně uleví těmto oblastem. Zároveň musíme pracovat na systémovém řešení," přiznal náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).

Nárůst dopravy po otevření Blanky byl naměřen především v sousedním Strahovském tunelu a Tunelu Mrázovka, ale také například v Dobříšské a Strakonické ulici v Praze 5.

V šesté městské části projíždí více aut než dříve ulicí Jugoslávských partyzánů u Vítězného náměstí nebo v Patočkově, kde řidiči stojí takřka nepřetržitě. Posledním místem, kde se situace výrazně zhoršila, je v ulici v Holešovičkách v Praze 8. Tady průměrný počet automobilů vzrostl z 68 tisíc na téměř 80 tisíc za jeden den.

Největší úlevu pocítila Praha 7

Naopak mezi lokalitami, kde probíhal průzkum hustoty dopravy, došlo k mírnému poklesu na Evropské třídě v Dejvicích a na Nábřeží Ludvíka Svobody v Praze 1. Největší úlevu však pocítila Praha 7, kde se zejména v Argentinské a Veletržní výrazně snížil podíl automobilové dopravy. V Resslově v Praze 2 zůstal provoz na stejné úrovni.

Z krátkodobých opatření plánuje magistrát co nejdříve přerušit dělící pás v Patočkově ulici v Břevnově tak, aby řidiči mohli odbočit směrem na Strahov a nemuseli oblast složitě a zbytečně objíždět. Ještě problematičtější je situace jen o kus dál na křižovatce Vypich. Zde se uvažuje o zahloubení Bělohorské, nebo o realizaci části takzvané Břevnovské radiály, která by místu odlehčila. Tyto plány bude možné realizovat až v horizontu několika let.

Dalším aktuálně problematickým místem v Praze 6 je okolí Vítězného náměstí. Po výjezdu z nového tunelu se totiž Svatovítská ulice postupně zužuje ze tří pruhů až do jednoho, kde se následně tvoří zácpy. Podobná situace panuje i na druhé straně „Kulaťáku", kde bývá hustá doprava v ulici Jugoslávských partyzánů ve směru z Podbaby.

„Jeden z návrhů rychlého řešení je řízení dopravy a chodců pomocí policie, což není dlouhodobě reálné," tvrdí Dolínek. Spíše se přimlouvá ke zrušení jednoho z přechodů pro chodce a u ostatních v okolí Vítězného náměstí navrhuje vybudování semaforů, které by střídavě dávkovaly chodce a auta.

Oprášení léta starého projektu

Magistrát přitom nevylučuje oprášit společně s dopravním podnikem léta starý projekt, který počítá s vybudováním podchodu ze stanice metra Dejvická pod Vítězným náměstím až k Dejvické ulici. Kvůli vysokým nákladům by podle Dolínka muselo dojít zásadním úpravám v plánu.

Finální rozhodnutí při řešení dalšího postupu zlepšování dopravní situace slibuje magistrát nechat na Praze 6. Její vedení současnou situaci ostře kritizuje. „Je to jako v Kocourkově. Nejprve se postavila střecha a nyní se pod ní staví dům. Blanka už stojí, ale zapomněla se řešit návaznost. Okamžité řešení neexistuje," řekl Pražskému deníku starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).

V tuto chvíli je podle něj jediná možnost jít cestou dílčích úprav v okolí Vítězného náměstí a Vypichu v Břevnově. Sám se přimlouvá za variantu, aby provoz u Vítězného náměstí řídili strážníci do doby, než se vybuduje obchvat Vítězného náměstí mezi Svatovítskou a Evropskou ulicí. Zároveň zde chce umožnit přednostní jízdu autobusům městské hromadné dopravy.

Křižovatka jako špunt problému

Na Vypichu podle vyjádření radnice příliš mnoho krátkodobých řešení na zlepšení mnohdy kolabující dopravy není. „Jedinou možností je zprovoznit malou odbočku z Bělohorské ulice směrem na Petřiny. Ale tato křižovatka se musí dlouhodobě řešit jinak, protože je to špunt celého problému. Zahloubení Bělohorské ulice byl koneckonců náš návrh, a jestli se toho náměstek Petr Dolínek chytil, budu jedině rád," dodal starosta šestky Kolář.

Praha v nejbližší době hodlá realizovat i další opatření pro plynulejší dopravu v okolí tunelového komplexu. Na asfalt má být například nastříkán směr, kam vede který výjezd. Rovněž budou umístěny na silnici žluté dělicí prahy a vylepšeno směrové značení.

Několik řidičů totiž v uplynulých dvou měsících omylem vjelo do protisměru a hrozila nehoda přímo v tunelu. Technická správa komunikací pak také řeší výběrové řízení na dodavatele vah pro kamiony, které do tunelu často vjíždějí, přestože tamm mají vjezd zakázán.

Současné vedení hlavního města zároveň přemýšlí o budování navazujících staveb. Zřejmě úplně nejdříve by se mělo začít s výstavbou Radlické radiály. V místech, kde by měla v budoucnu stát, se nyní dělají geologické průzkumy a podle Dolínka je nejblíže realizaci.

Východní úsek městského okruhu

Město také začalo řešit východní úsek městského okruhu, který navazuje na Blanku. Mohl by vést v trase Povltavské ulice a přes Balabenku pokračovat až ke Štěrboholské radiále. Zhruba polovina této stavby by mohla vést tunelem. „O trase okruhu nyní budeme jednat, jak město, tak městské části nebo projektanti. Rozhodnout bychom měli co nejdříve, nelze s tím rozhodnutím čekat další roky," doplnil Dolínek.

Tunelový komplex tvoří tři tunely, a to Brusnický, Dejvický a Bubenečský. Nejvytíženější z nich je Brusnický, kterým projíždí až 67 tisíc aut denně. Nižší provoz je o víkendech, kdy Blankou projede denně asi 41 tisíc aut.

Šest kilometrů dlouhá Blanka se otevřela letos v září po osmi letech budování a se čtyřletým zpožděním. Stavba, která je součástí vnitřního okruhu města, stála město 43 miliard korun, což je zhruba o deset miliard víc, než bylo původně plánováno.

Čtěte také: Blanka zatím ulevila Argentinské, Veletržní a Nuselskému mostu