Blanka zažila propady půdy, soudní pře i účty za miliardy

Po osmi letech práce se snad Pražané konečně dočkají. „V pátek by měly být zkoušky ukončeny a díky tomu je už na sobotu 19. září plánováno otevření tří tunelů," prohlásil minulý týden náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek.

Hotovo ale rozhodně ještě nebude, neboť na severovýchodě metropole stále chybí dobudovat zbytek klíčového Městského okruhu a nutné je postavit i další stěžejní komunikace. „Je potřeba dokončit okruh, aby na něj tunel mohl organicky navázat a splnil svůj cíl. Není to úkol Prahy, ale i státu. Budu požadovat, aby se signifikantně podílel," řekla primátorka Adriana Krnáčová při středeční prohlídce tunelu za doprovodu novinářů.

Začátek příběhu O Blance se začal psát už v roce 2006, kdy tehdejší pražský primátor Pavel Bém podepsal smlouvu se stavebníky a sliboval dokončení v roce 2011 s náklady 21,2 miliardy korun. Tato částka se už tehdy zdála některým škarohlídům přemrštěná a to ještě netušili, že se Blanka dále prodraží na více než dvojnásobek a stane se nejdražším projektem v dějinách moderní Prahy.

Jenže nejen rozpočet se „nějak" nezdařil. S termínem otevření to nebylo o nic lepší. Co se však podařilo dokonale, bylo vzbudit nebývalý zájem nejen Pražanů o tuto pozoruhodnou stavbu. Některým osobám se ale taková popularita tunelu vůbec nezamlouvala, jelikož se v souvislosti s projektem mluvilo o úzkých vazbách mezi politikou a byznysem.

Tunelový komplex Blanka, který je rozdělen na tři úseky: Brusnický, Dejvický a Bubenečský tunel, se dostal do časového skluzu vlastně ještě předtím, než se vůbec začalo stavět. Přes několikerá odvolání občanských sdružení se ale nakonec s pracemi započalo v roce 2007.

Krátery jak z bojové zóny

Další komplikace přinesly opakované půdní propady. Krátery jak z bojové zóny v parku Stromovka, zdržely stavbu dvakrát během roku 2008. „Jsem pobouřen při představě, že by se při tomto již druhém propadu půdy ve Stromovce něco stalo," komentoval před sedmi lety situaci Pavel Bém. To ještě netušil, že se bude situace ještě opakovat o dva roky později, jen na jiném místě v areálu Ministerstva kultury v ulici Milady Horákové.

Zatímco v roce 2010 Bém v primátorském křesle skončil, stavba pokračovala. V té době jakoby se na Blanku zapomnělo. Tedy s výjimkou obyvatel Dejvic, Letné nebo Střešovic, kteří kvůli dlouhodobým dopravním omezením spojeným právě s výstavbou o tomto díle až moc dobře věděli.

O tunelovém komplexu se opět začalo hlasitě mluvit v listopadu roku 2013, kdy Metrostav jako jeden ze stavebníků prohlásil, že na konci roku přeruší práce kvůli miliardovým pohledávkám ze strany města. Tehdejší primátor Tomáš Hudeček následně přišel s odůvodněním, že Praha neposílá firmě peníze kvůli tomu, že smlouva mezi metropolí a dodavatelem je od začátku neplatná.

„Město za současného právního stavu nemůže tunel Blanka převzít ani dostavět," prohlásil. Z kraje roku 2014 však rozhodčí soud rozhodl, že smlouva platná je a nařídil Praze uhradit své závazky. Zastavení prací a čekání na verdikt justice pak znamenal další podstatný skluz.

V září téhož roku (nedlouho před komunálními volbami) stanovil tehdejší náměstek primátora Jiří Nouza „definitivní" otevření Blanky na 2. prosince. „Jsem nesmírně rád, že po všech peripetiích můžeme Pražanům konečně sdělit termín, kdy bychom chtěli ve zkušebním režimu zprovoznit Blanku," řekl Nouza.

Pozvánky letěly do koše

Avšak opět - nestalo se. Pozvánky na tuto slávu letěly ještě v listopadu do koše, když budoucí primátorka Adriana Krnáčová krátce po volbách slib svých předchůdců striktně vyloučila.

Střihání pásky bylo kvůli nedokončeným pracím odloženo na jaro letošního roku, ještě větší ostuda ale měla teprve přijít. Během února vyšlo najevo, že v důsledku velké vody z června roku 2013 došlo k poškození kabelů, jejichž dodavatelem byla společnost ČKD Praha DIZ. Vyměnit bylo potřeba asi 300 kabelů v délce zhruba 56 kilometrů. Tehdy už další odsunutí snad ani nikoho nepřekvapilo.

Datum zprovoznění bylo tentokrát přeloženo na 20. září a před pár dny ho náměstek primátorky Petr Dolínek opět posunul, tentokrát však o den dopředu. Sobotní otevření, které zatím nikdo neodvolal, však bude bez fanfár. „Praha nehodlá dělat žádnou show, Blanka si ji už zažila v minulých měsících i letech dost," vysvětlil důvody prostého aktu Dolínek.

Blanka dostala své jméno podle prvního písmena, které má shodné s katastrem Bubenče, kudy vítězná varianta trasy tunelu vede. Přes všechny stinné stránky má dílo i nesporná pozitiva. Z hlediska moderních technologií i bezpečnostních prvků je špičkou i v celoevropském měřítku. Stavba také umožnila unikátní archeologický průzkum takřka na dohled od Pražského hradu, který mimo jiné přinesl objevy z dob paleolitu, raně středověkého pohřebiště nebo pozůstatků vojenského ležení z období válek o habsburské dědictví.

V neposlední řadě je pak tunelový komplex dalším krokem v řešení už nyní neúnosné dopravní situace v hlavním městě. Přestože může na některých místech poblíž výjezdů z nových tubusů množství aut ještě stoupnout, celkově by měla být cesta plynulejší a umožnit postupnou regulaci automobilového provozu v centru Prahy.