VIDEO: Blanka slaví čtvrté výročí a Vlasty se stále nedočkala

19. 9. 2019

Tunel Blanka dnes slaví čtyři roky od svého otevření. První auta projela nejdelším městským silničním tunelem v Evropě ve čtvrtek 19. září 2015. I když se motoristé Blankou dnes prohánějí, jako by se nechumelilo, tunelový komplex stále funguje ve zkušebním provozu a na kolaudaci se teprve čeká. Od zahájení prací, zpracování dokumentace po otevření uplynulo dlouhých 16 let. Pro stavbu, jejíž cena se vyšplhala na závratných 43 miliard korun z původně slibovaných 17, muselo být vydáno 78 stavebních povolení. Samotné práce byly započaty v roce 2007 a doprovázely je komplikace. I proto Blanka tak zatím marně čeká na svoji sestru Vlastu, která se má rovněž stát součástí městského okruhu.

Kliknutím zvětšíte

Tunelový komplex Blanka. | Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Tunel Blanka v číslech. Zdroj: DeníkV Dejvickém, Brusnickém a Bubenečském tunelu dochází k mimořádným událostem téměř každý den. Odtaženo muselo být již přes tisíc vozidel. Každý měsíc pak za rychlou jízdu padne 1500 pokut.

„Setkáváme se s nejrůznějšími situacemi. Nejčastěji je to závada na vozidle a jeho zastavení. Mezi nejnebezpečnější patří po dopravních nehodách samovolné požáry vozidel a pohyb chodců. Kuriózní, ale neméně nebezpečná, jsou zvířata, která se do tunelů zaběhnou,“ popisuje mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková.

Vyhořelý přepínač způsobil kolaps

TSK počty vozidel pečlivě monitoruje. Tunely mezi Trojou a Brusnicí každý den v průměru projede 92 402 vozidel. „Na komunikacích, které napojují tunely na povrchovou komunikační síť, došlo k nárůstu dopravy. Jde například o ulice V Holešovičkách, Patočkova, Dobříšská, Svatovítská,“ vysvětluje Lišková.

„Ulevilo se naopak dopravě v ulicích Milady Horákové, Veletržní, nábřeží Kapitána Jaroše, nábřeží Ludvíka Svobody, Argentinská a Rohanské nábřeží, ale i třeba na Nuselském mostě,“ dodává Lišková s tím, že snížení je trvalé a nedochází ke zpětnému nárůstu.

Provoz v tunelu Blanka byl kompletně obnoven bez omezení, hlásí magistrát

Když loni v dubnu musel být celý komplex uzavřen kvůli vyhořelému přepínači počítačového systému, projevil se význam Blanky v pražské dopravě naplno. Systém byl obnoven až po 14 hodinách.

„Bez tunelového komplexu Blanka si dnes dopravu v Praze prakticky nikdo nedokáže představit. Sto tisíc vozidel by muselo každodenně projíždět přes centrum nebo po smíchovské straně Vltavy,“ dodává Lišková. Podle původních plánů měly Blankou jezdit městské autobusy, ty však zelenou zatím nedostaly.

Na Vlastu si řidiči počkají

Na další části městského okruhu motoristé zatím čekají marně, hotový je z více než dvou třetin. Na Blanku má v budoucnu navázat komplex přezdívaný Vlasta.

Jak přežít jízdu v pražských tunelech ve zdraví? Dvakrát koukej, jednou toč!

Podle plánů náměstka pro územní rozvoj Petra Hlaváčka a náměstka pro dopravu Adama Scheinherra, kteří Vlastu v rámci dostavby okruhu minulý týden představili, se tunel bude skládat ze tří úseků, první z Pelc- -Tyrolky na Balabenku, druhého z Balabenky ke Štěrboholské a třetí částí má být tzv. Libeňská spojka. Oproti původní variantě povede tato část téměř celá pod zemí, a bude tak nejspíše dražší. Náklady město nezná.

Hned po výjezdu z Blanky se počítá s tunelem Bílá Skála, původní projekt počítal částečně s vedením trasy ulicí Povltavská. Ta bude nově zcela bez aut a na jejím místě má vzniknout rekreační oblast. Auta z tunelu vyjedou až v Malešicích. Stavět by se mohlo začít v roce 2023.