Hlavní město zároveň nejméně do konce května prodloužilo provoz vysočanského Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině. Další pokračování jeho činnosti podmiňuje Hřib dotažením funkčního mechanismu pro přerozdělování uprchlíků mezi kraji tak, aby se ulevilo nejvíce zatížené Praze. Shoda termínů ohledně nádraží a asistenčního centra je podle primátora náhodná.

„Situace na nádraží dospěla do podoby, která je hodně vzdálená původním plánům, jejichž jádrem byl infokiosek poskytující uprchlíkům rady ohledně jejich dalších cest v Česku nebo směrem do zahraničí,“ upozornil Hřib.

Uprchlíci musí hlavní nádraží opustit

Stovky převážně romských běženců, kteří v posledních týdnech přespávají na hlavním nádraží, čeká podle primátora buď přesun do provizorního stanového městečka v Troji a odtud dále do ubytovacích objektů Správy uprchlických zařízení, nebo návrat do vlasti.

To se má týkat lidí, u nichž screening prokázal maďarské občanství současně s ukrajinským, případně těch, kteří odmítli státem nabídnuté ubytování nebo z něj odešli.

Z dosud prověřených osob spadají podle Hřiba do druhé skupiny zhruba dvě pětiny. Nevládní organizace Konexe, která ukrajinským Romům pomáhá, však uvedla, že v posledním scanu mělo maďarské občanství jen deset lidí z 250.

Maďarské občanství části ukrajinských Romů je přitom podle Konexe důsledkem nacionalistických náborů premiéra Viktora Orbána v sousedních zemích. „Mnozí z těch, kteří se nechali náboráři zlanařit, nikdy v Maďarsku nebyli, jejich druhé, maďarské občanství je ryze formální. Orbánovo Maďarsko jim neposkytne ochranu ani pomoc. Domníváme se (nemůžeme zatím dokázat), že na dvojí občanství jsou v Česku scanováni pouze uprchlíci tmavé barvy kůže,“ uvedla organizace v prohlášení k situaci.

Šířené fámy o velkých nedělitelných skupinách ukrajinských Romů podle ní slouží jako výmluva a záminka k tomu, proč těmto lidem ani nenabízet a nehledat standardní bydlení. Většina romských uprchlíků z Ukrajiny podle Konexe v Česku pobývá v malých skupinách.

Žádné zmatky na nádraží

Iniciativa Hlavák, která od počátku války na Ukrajině organizuje na Hlavním nádraží zejména dobrovolníky, s přesměrováním pomoci opatrně souhlasí. „Situace na nádraží je dlouhodobě neudržitelná a nelepší se, spíše naopak. Lidí stále přibývá, nefungují návazné služby a na nádraží už se nevejdeme. V noci na středu na chodbách spalo přes 300 lidí, celkem jsme měli znovu přes 500 uprchlíků,“ uvedl mluvčí iniciativy Jan Škop.

Krize na nádraží podle něho neslábne. I proto Hlavák nedávno spustil materiální a finanční sbírku pro lidi, kteří na centrální vlakové křižovatce dočasně pobývají. Škop se obává, že po utlumení poskytovaných služeb část lidí odjede zpět na Ukrajinu a z části se stanou nejspíše bezdomovci.

„Brzy vydáme k situaci souhrnné prohlášení a nastíníme naši další strategii. V pátek máme schůzku subjektů z hlavního nádraží, kde budeme řešit také budoucnost,“ dodal Škop.

V otázce relokačního mechanismu mezi kraji primátor Hřib ocenil předběžné záruky, že vláda chce v tomto směru konat. Zásadní detaily by měl přinést dialog mezi jednotlivými rezorty a hlavně mezi hejtmany, kteří se nad tématem mají sejít ještě v tomto týdnu.

„Požadujeme, aby součástí opatření byl také jasný harmonogram toho, co se má kdy stát,“ zdůraznil Hřib, podle kterého Praha řeší s ministerstvem dopravy například i otevření speciální pokladny pro vycestování Ukrajinců z Prahy do jiných krajů.

Vysočanské uprchlické centrum odbavilo podle ředitele krajského Hasičského záchranného sboru Luďka Prudila v úterý 450 ukrajinských žadatelů o dočasnou ochranu, v pondělí jich bylo 666. Od začátku fungování centra už jejich celkový počet přesáhl 90 tisíc.

Stanové městečko aktuálně obývá 150 lidí, což je maximální kapacita. Dvacet lidí čeká na ubytování v objektu Správy uprchlických zařízení. Až stanový tábor opustí, uvolní se místa pro další zájemce.