Opoziční politici už se třesou, aby po volbách mohli začít „čistit“ radnice Prahy 3, 5 a 11. Právě tyto obvody jsou všeobecně považovány za nejproblematičtější. Myslí si to i politolog Jan Kubáček. „Největší pozornost v negativním slova smyslu přitahovala Praha 5. Zde problémy doslova gradovaly až do odstoupení starosty Milana Jančíka (ODS). Poměrně velké střety byly i v Praze 1, i když jim média nevěnovala zaslouženou pozornost. Tektonickou lokalitou jsou desátý a jedenáctý obvod, kde zásadně vázla komunikace mezi jednotlivými politickými frakcemi a občanskými iniciativami. Napjatá atmosféra je i v Praze 3. Zde se ovšem táhne už několik volebních období,“ hodnotí Kubáček.

Jeho slova dokládá množství kauz, které za uplynulé volební období prosákly díky médiím na veřejnost. Deník většinu z nich zaznamenal. Další případy by mohly vyplouvat na povrch už krátce po volbách. Předvolební průzkumy totiž naznačují, že dosud vládnoucí ODS by právě v těchto městských částech nemusela získat dostatečný počet hlasů na znovu ovládnutí radnice.

Opozice chce hloubkový audit

„Pokud bychom se dostali na radnici, budeme iniciovat hloubkový audit všech aktivit za poslední čtyři roky,“ slibuje například předseda opozičního Hnutí pro Prahu 11 Jiří Štyler. Podobně by rádi postupovali i politici, kteří dosud neměli možnost určovat dění v dalších problémových městských částech. KDU-ČSL například přišla v Praze 5 s heslem: „Odkmotříme Jančíkovskou radnici,“ a s upozorněním, že Jančík si hodlá udržet vliv prostřednictvím nově vzniklého politického sdružení Nezávislí občané Prahy (NOP), kde se podle mínění Jančíkových odpůrců sdružují „exstarostovi lidé.“

„S panem Jančíkem nemáme nic společného. Máme vlastní program,“ oponuje jedna z kandidátek NOP a stávající zastupitelka Prahy 5 Eva Kalhousová. Aktivisté z Prahy 3 pak upozorňují na maximální netransparentnost své radnice naposledy v souvislosti se starostkou Milenou Kozumplíkovou (ODS). Ta prý jako jediná ze všech pražských starostů neumožnila Hospodářským novinám nahlédnout do svého majetkového přiznání. „Do přiznání budete moci nahlédnout v pondělí po volbách,“ vzkázal HN podřízený starostky Jiří Janoušek.

Zvláštní kapitolou je Praha 1. Čerstvě odvolaná dvojka tamní kandidátky TOP 09 Karel Koželuh naznačuje, že by se zde mohla povolební situace zakonzervovat připravovanou koalicí TOP 09 s ODS ovládanou současným starostou Filipem Dvořákem. Ten si podle HN jen za loňský rok vydělal 12 a půl milionu korun jako poradce při řízení developerských projektů. Jeho předchůdce Petr Hejma (ODS) to označil za jasný střet zájmů. Dvořák to odmítá.

Kauzy Prahy 5

Asi nejkřiklavější seznam kauz jde na rub Prahy 5. Počínaje prodejem Ženských domovů pod cenou, přes Jančíkův incident se strážníkem na Mánesově mostě, neoprávněnou exekuci majetku Radia Classic FM, nevýhodný prodej funkcionalistického domu v Zubatého ulici až po zrušení ordinací ve zdravotnickém zařízení Kartouzská. Velká pozornost se věnovala i Jančíkovu sporu s gymnáziem Buďánka, kdy hrozilo vystěhování školy na ulici.

Kauzy v Praze 3 se většinou točily kolem bytového hospodářství a privatizace. Například na konci dubna 2010 dostala žižkovská radnice pokutu 70 tisíc korun od ÚOHS za zakázku na prodej bytů. V červnu 2010 propukla aféra kolem místostarosty Prahy 3 Jana Šmída (ODS) kvůli podezření z braní úplatků. Opoziční politici také dlouhodobě upozorňovali na podezřelý tok peněz z radnice směrem k firmě, která je nájemníkem místního vlivného politika Pavla Hurdy (ODS). Kritiky se dočkalo i výběrové řízení na digitalizaci dokumentů za 60 milionů korun.

Developerské kauzy

Dění v Praze 11 výrazně poznamenaly developerské kauzy. Deník už dříve podrobně informoval o mamutím projektu Porto Háje, další chystané zástavbě Roztyl, Milíčova či historického centra Chodova – Litochlebského náměstí. Už v rámci předvolební kampaně pak zahýbal veřejným míněním případ sledování politiků z Prahy 11. Podle MF Dnes za ním stála agentura ABL. Praha 11 vešla v posledních týdnech nechvalně ve známost i sérií napadení aktivistů otevřeně vystupujících proti vedení radnice.

Praha 1 se podobně jako Praha 3 potýkala s problémy kolem privatizace bytů. Místní zastupitelka Karolína Peake (VV) tvrdí, že na účtech radnice zbyl jen zlomek prostředků utržených v privatizaci. S podezřením na zneužívání pravomocí se musel vyrovnat i místostarosta Prahy 1 Michal Valenta (ODS), který podle deníku E15 zvýhodňoval při privatizaci své rodinné příslušníky. Valenta s obviněním zásadně nesouhlasí.

Až po volbách se zřejmě rozhodne o tíživé finanční situaci kdysi nejbohatší městské části. Praze 1 totiž hrozí, že v arbitráži s firmou Severní nemovitostní přijde o miliardu korun.

Vršovický Ďolíček

To v Praze 10 měla radnice určitě největší potíže ohledně fotbalového stadionu ve vršovickém Ďolíčku, kde hrál ještě vloni první ligu tým Bohemians 1905, který má dnes útočiště v Edenu, kde hraje i konkurenční Slavie. Fanoušci Bohemky se obávají, že stadion nahradí stamilionový developerský projekt. Vedení radnice to dlouhodobě popírá. Faktem je, že pozemky v Ďolíčku jsou v územním plánu vedeny jako sportoviště. V minulosti už byla ale také podán návrh na jeho změnu.

V Praze 10 pak také lidé před časem museli bojovat za zachování parku ve Strašnicích. Zde zůstává otázka podoby tohoto území stále otevřená a řešit ho bude nové vedení.

V dalších městských částech se pak zřejmě staly nejvíce kontroverzními plány na stěhování samotných radnic. Jedná se o Prahu 4, 7 a 8.

V Praze 4 by se měli úředníci stěhovat z několika budov z Nuslí do Krče do budovy polikliniky. Někteří lidé v této souvislosti upozorňovali na to, že se jedná o nevýhodný projekt, kdy bude budova pouze v pronájmu, přitom bylo možné nedaleko koupit za 800 milionů administrativní budovu do svého vlastnictví.

Praha 4 je ale opačného názoru. „Radnice si nechala analyzovat možnosti nájmu, nákupu, i leasingu poradenskou společností Ernst & Young. Varianta přestěhování do objektu polikliniky vyzněla jako nejlepší,“ řekla před časem mluvčí Prahy 4 Žaneta Pilařová.

V Praze 7 se pak kvůli nové radnici házelo stamiliony korun. Nakonec se dokonce na radnici dostal dopis s falešnou nabídkou na koupi budovy, aby se zamezilo nákupu jiného objektu. Starosta Marek Ječmének dlouhodobě preferoval projekt Argentinské hvězdy za 1,6 miliardy korun, přitom opozice tvrdí, že by se mohla využít jedna z méně využitých škol a Prahu 7 by to stálo zhruba jen 200 milionů korun.

Postup radnice na stavbu nové budovy se snažila opozice zmařit také v Praze 8. Zde má nový objekt vyrůst u metra Palmovka a městská část se má tak zhruba do čtyř let sestěhovat z několika budov do jedné. Projekt má stát asi 1,3 miliardy a vyrůst má administrativní centrum, kde budou i obchody a společenské zázemí. Opozice považuje projekt za zbytečně megalomanský s tím, že v okolí je obchodů dostatek.

Nejen chyby, také se dařilo

Kromě toho, že se na radnicích městských částí některé věci nepodařily, je zde přece jen i mnoho pozitivních výsledků, které nelze opomenout. Jedná se zejména o oblasti školství a volného času.

Na území hlavního města vznikly desítky nových dětských hřišť, a začínají se stavět také hřiště pro seniory. Napříč městskými částmi se pak podařilo zvyšovat kapacity mateřských škol a také se hodně rekonstruovaly základní školy.

Několik příkladů z poslední doby je z Prahy 8. Zde mají žáci nové sportovní areály v ZŠ Dolákova či Petra Strozziho, ZŠ Hovorčovická má zase nové víceúčelové hřiště, Mateřská škola Bojasova pak má o dvě třídy více.

„Za čtyři roky se podařilo opravit nebo postavit 20 dětských hřišť, 13 sportovišť a pět psích luk za více než 120 milionů korun,“ spočítala před časem mluvčí Prahy 8 Radka Wallace.

Do hřišť hodně investovaly všechny městské části. V Praze 5 pak před časem například otevřeli novou tělocvičnu v ZŠ Radlická. Praha 2 zase nainvestovala desítky milionů do revitalizací parků a zeleně. V Praze 6 mají nové hřiště pro seniory. Podobných akcí se uskutečnily celé stovky. Velkým hitem a dobrým nápadem se pak v letošním roce stalo zavedení farmářských trhů.

JAKUB KRUPKA, LUKÁŠ MAREK