Takové předměty se však obvykle neschovávají doma, ale v bezpečí bankovního sejfu, respektive bezpečnostní schránky. Tu lidé využívají i k uschování vzácných dokumentů, rodinných fotografií, cenných papírů, poštovních známek, hotovosti, prostě všeho, co nechtějí ztratit a zároveň nechtějí mít doma. Proto se v metropoli začíná nedostávat bezpečnostních schránek v bankovních domech.

„Již jednou jsem vyhořel a přišel jsem o všechny cennosti. S odstupem času si uvědomuji, že největší ztrátou pro mne byly rodinné fotografie. Proto jsem se rozhodl najmout si bezpečnostní schránku v bance, kam nyní ukládám důležité dokumenty, zálohované fotografie na DVD a jiné důležité předměty, žena pak své šperky. Musel jsem ale obejít tři bankovní pobočky v blízkosti mého bydliště, než jsem našel ještě volné místo,“ popisuje své zkušenosti Lukáš Laštovička z Prahy 1.

Zájem je velký

„V některých našich pobočkách v Praze, hlavně v centru, převyšuje zájem klientů o pronájem schránky naše kapacity,“ informuje Michal Teubner z Komerční banky. Jeho slova potvrzuje i Irena Zatloukalová z ČSOB: „V průměru jsou již tři čtvrtiny všech našich bezpečnostních schránek využívány, na některých pobočkách jsou pak kapacity schránek, hlavně některých velikostních typů, zcela vyčerpány.“

Stejné zkušenosti má i Česká spořitelna. „Procentuálně se obsazenost bezpečnostních schránek pohybuje kolem 60 až 70 procent, v Praze je však zájem mnohem větší,“ říká Pavla Langová z tiskového centra ČS. Finanční odborníci ukládání hotových peněz v bankovních bezpečnostních schránkách nedoporučují. Na obsah schránek se totiž nevztahuje pojištění vkladů a peníze znehodnocuje inflace.

U jiných vzácných předmětů však téměř neexistuje bezpečnější místo k uložení. Pojištění domácnosti totiž nepokrývá plnou hodnotu doma přechovávaných věcí, včetně cenností či hotovosti. „Za uložený majetek odpovídá banka na základě platných právních předpisů a uzavřené smlouvy,“ říká Teubner.

Nájemci bezpečnostních schránek se nemusejí obávat ani případného krachu banky. Věci ve schránkách nejsou majetkem krachující banky, tudíž nejsou součástí majetkové podstaty rozdělované věřitelům. Banka by proto měla majitelům vyzvednutí jejich uložených cenností umožnit. „Obsah schránky je majetkem nájemce, a proto by mu v tomto hypotetickém případě byl vydán,“ potvrzuje Langová.

Jen v některých bankách

Ne všechny banky v Praze ale službu pronájmu bezpečnostních schránek svým klientům poskytují. „Zájem klientů o bezpečnostní schránky je stabilní, ale naše finanční centra jsou malá a proto to nelze dispozičně vyřešit,“ omlouvá se Denisa Salátková z Poštovní spořitelny.

„mBank bezpečnostní schránky nenabízí. Je to proto, že našim hlavním distribučním kanálem je internet. Naše pobočky pak slouží jako obchodně poradenská centra, to znamená, že fungují bezhotovostně,“ informuje Pavla Renčínová, tisková mluvčí mBank.

Ani GE Money bank již dle slov své mluvčí Blanky Bělovské podobné služby nenabízí.

Většina bank nabízí pronájem bezpečnostní schránky minimálně na měsíc. K manipulaci s obsahem schránky můžete rovněž zmocnit další osobu. Záloha za bezpečnostní klíč se pohybuje kolem 1000 Kč. Ceny pronajímaných schránek se pohybují od 600 Kč bez DPH za ty nejmenší po 4000 Kč bez DPH za ty největší ročně. Záleží ale i na hodnotě uschovaných předmětů. Bezpečnostní schránku nelze používat k úschově zbraní, střeliva a předmětů výbušných, snadno zápalných, hořlavých nebo jinak nebezpečných, předmětů podléhajících zkáze, předmětů, jejichž úschova vyžaduje specifické klimatické podmínky nebo stálost magnetického pole, popřípadě předmětů, jejichž úschova by byla v rozporu s obecně závaznými předpisy nebo obecným zájmem.