„Z centra jsou vytěsňováni, tak odcházejí k nám,“ míní. Obyvatelé se prý ale rozhodně nemusí cítit ohroženi. „Zatím jsem neslyšel, že by bezdomovec někoho napadl,“ dodal Horálek. Naopak nejméně bezdomovců žije na okraji metropole v městských částech Praha 11, 12 a 15, celkem 960. Sčítání zahájil magistrát v únoru. Celkem zástupci z městských částí, terénní pracovníci a strážníci napočítali 1811 lidí, kteří nemají trvalé přístřeší. Necelá tisícovka z nich byla zařazena do kategorie zjevných bezdomovců.

„Tito lidé odmítají pomoc a jsou bezdomovci proto, že je to styl jejich života. Nesnaží se s tím něco dělat,“ vysvětlil včera radní pro sociální záležitosti Jiří Janeček. Necelých osm stovek lidí zařadili úředníci do kategorie bezdomovců, kteří se obrátili na charitativní organizaci a mají zájem navrátit se do běžného života. Speciální kategorii pak tvoří 90 prodejců Nového Prostoru, kteří ovšem mají zajištěno bydlení. Možná odchylka se podle náměstka primátora Rudolfa Blažka pohybuje mezi deseti až dvaceti procenty. Dohromady tedy našly svůj domov v ulicích metropole podle magistrátu zhruba dva tisíce lidí.

„Zjistili jsme, ve kterých místech žije kolik lidí. Nyní je znovu obejdou terénní pracovníci a budou jim nabízet pomoc,“ uvedl Janeček. Nabízení pomoci Od armády město zakoupilo autobus, ve kterém je zařízení pro snímkování tuberkulózy. Kromě toho v něm bude i sociální koutek, ve kterém si bude moci člověk bez přístřeší najít zaměstnání či zjistit, na jaké sociální dávky má nárok. Za to, že autobus navštíví, získá poukázky na nákup potravin.

Hlavním cílem koncepce je donutit co nejvíc lidí, aby se vrátili do normálního života. Mohou se zapojit do projektu tréninkové práce, kde si zvykají na osmihodinovou pracovní dobu. Po půl roce jim Centrum sociálních služeb Praha pomůže sehnat zaměstnání a půl roku platí zaměstnavateli 20 procent mzdy. Celý projekt stojí 85 milionů korun a hradí ho Evropská unie.