5 000Tolik je v hlavním městě od září čerstvých absolventů bez práce. Podle personalistů bude trvat celý rok, než se tento přírůstek uplatní na trhu práce. Mnohdy ale v jiném oboru, než který vystudovali.


„Jelikož jsem si musela platit školu, neměla jsem na výběr," říká absolventka soukromé vysoké školy se zaměřením na ekonomii. Po tříměsíčním hledání práce si ale začíná uvědomovat, že to nebylo moudré rozhodnutí.

„Kdybych věděla, že mě pozve na pohovor každý desátý zaměstnavatel, který mi stejně nakonec napíše, že mě nebere, zařídila bych se jinak. Půjčila bych si od babičky, rodičů, nebo bych si od banky vzala studentskou půjčku. Prostě cokoliv, jen abych měla čas a mohla si dovolit se zúčastnit tréninkového programu, díky kterému bych měla aspoň určitou praxi."

Že mají současní absolventi velké problémy najít si práci, to pozoruje i Jiří Halbrštát, marketingový manažer ManPowerGroup. „Absolventi dnes mají s nedostatečnými zkušenostmi a praxí mimořádné překážky zapojit se na trhu práce. A dokonce bývají často označováni jako ztracená generace."

Začátek pracovního života? Od nuly

A připomíná, že euforie absolventů z let 2000 – 2008, kdy měli vysoké požadavky 
a mohli si více vybírat, je nenávratně pryč. „Přišla větší pokora a realismus. Musí často začínat od nuly a postupně si vybudovat pozici od nejnižších pracovních míst. Každý rok se totiž stále více rozevírají nůžky mezi tím, jací absolventi opouštějí školy a jaké jsou požadavky zaměstnavatelů.“

Přestože mírně roste počet absolventů technických škol, jejich počet stále nestačí pokrývat rychle rostoucí poptávku firem. „Mladí lidé chtějí studovat gymnázium a následně ekonomku, práva, sociologii nebo psychologii. Firmy ale potřebují, aby polovina z nich šla na ČVUT,“ zdůrazňuje Jiří Halbrštát.

Učitelé jako obchodníci

A zatímco v dnešní době tak strojní inženýři nebo IT specialisté najdou uplatnění zpravidla velmi brzo po škole (nebo s firmami spolupracují ještě během studia), absolventi humanitních oborů často najdou práci po několikaměsíčním usilovném hledání mimo obor – například mladí pedagogové zakotvují v personalistice nebo obchodu.

A kdy by si měli studenti shánět odpovídající praxi? Podle Petra Vidmara z personální agentury Hays ideálně po ukončení třetího ročníku.

Požadovaná praxe? Minimálně půl roku

„Během následujících dvou let má vysokoškolák možnost získat potřebné zkušenosti 
a nastoupit po ukončení studia na pozici u dosavadního zaměstnavatele. IT absolventům pak může stačit praxe půl roku, pokud se jedná o java programátora. V jiných oborech bývá požadavek na praxi jeden až dva roky.“

Vzhledem k dlouhodobé poptávce po specialistech z oblasti IT a strojírenství. Využívají potenciální zaměstnavatelé partnerství s univerzitami a aktivně spolupracují při rozvoji talentů – například v rámci vědecko-technologických parků.

Banky, poradenské, energetické, technologické či telekomunikační společnosti pak často využívají stážisty, které si vychovávají v rámci tréninkových programů.

Mohou ale najít snadno 
a rychle práci i absolventi humanitních oborů? I ti bez praxe? Ano. V zákaznických centrech. „Je to oblast, která se velmi rychle rozvíjí a nabírá stále více lidí. Ideální místo pro absolventy, kteří chtějí nastartovat kariéru. Nezáleží totiž na praxi, ale hlavně na osobním nastavení a motivaci,“ prozradil Pražskému deníku Jiří Halbrštát.

Podle něj se ale mnozí uchazeči bojí této práce, protože si myslí, že se jedná pouze o aktivní prodej služeb po telefonu a že jim to bude nepříjemné. „Mohou však být na různých pozicích. Například radit stávajícím zákazníkům, jaké služby jsou pro ně nejvýhodnější nebo pomáhat řešit technické problémy.“

Koho firmy hledají?Kromě technických oborů jde o specializované ekonomické obory, dopravu a logistiku.

Přetrvává zájem o absolventy s humanitním vzděláním a znalostí více jazyků. Ti najdou uplatnění v zákaznických centrech.

Poslední dobou je vyšší poptávka po znalosti němčiny a holandštiny.