Vedení města se nápad na zřízení fondu nelíbí, chce pomáhat po svém, stejně jako před pěti lety. Z fondu by se podle představ tamější radnice odškodňovali vyplavení obyvatelé, částečně kryly pojistky na jejich domy a také se pomáhalo částečně zatopené zoologické zahradě a Trojskému zámku, které nemohou být kvůli své poloze stoprocentně ochráněny. V části Troje, ale i Lahovic a Lahoviček na jihu Prahy totiž stavebně-technické řešení ochrany není možné, neboť by bylo příliš nákladné.

Radnice navrhla, aby hlavním přispěvovatelem do fondu byl magistrát, a tuto myšlenku popsala i v dopise primátorovi Bémovi. Ten však návrh fondu zavrhl. Podle něj by pouze nesmyslně vázal finanční prostředky města i soukromých investorů. V případě záplav by Praha zvolila v nechráněných oblastech stejnou formu pomoci jako po katastrofálních povodních před pěti lety.

„Jednorázově jsme finančně vypomohli postiženým rodinám, zařídili výhodné půjčky na opravy a obnovu soukromých domů, zaplatili za ně úroky, nabídli výkup domů v Lahovicích a odpustili majitelům v zatopených oblastech daně z nemovitostí,“ vyjmenoval Pavel Bém několik příkladů tehdejší pomoci.

Podle primátora je Praha jednou z nejlépe chráněných metropolí proti povodním v Evropě. „Do této chvíle jsme vložili do ochrany přes dvě miliardy korun a další stovky milionů ještě na severu i jihu Prahy proinvestujeme,“ uzavřel Bém. Starostka Troje Monika Maurerová není postojem města potěšena. „Pokud se však k tomu magistrát postaví tak, jak říká pan primátor, bude to fajn,“ řekla. Myšlenky na protipovodňový fond se však na severu metropole nechtějí vzdát. „Budeme na zastupitelstvu a s místními lidmi uvažovat o tom, že bychom si sami nějaký fond zřídili a přispívali do něj,“ dodala starostka.