Praha začne v 20.30 zhasínat své památky podle doby jejich vzniku, od 12. po 21. století, přičemž každé z nich bude reprezentovat jedna stavba. „Smyslem je poukázat na skutečnost, že bez příznivého životního prostředí by to celá staletí nešlo, a klimatické změny proto nesmějí zůstat bez pozornosti ani dnes," uvedli zástupci pražského magistrátu.

Podle radního Jana Chabra tak chce hlavní město zároveň občanům připomenout, že i přes současnou koronavirovou pandemii jde život dál a mělo by se pokračovat v důležitých věcech, jako je například řešení klimatických změn.

Změna klimatu je problém

Obyvatelé Prahy tak mohou do 21.30 postupně sledovat, jak se do tmy propadá Strahovský klášter, Staronová synagoga, Karlův most, Staroměstská radnice, Malostranská mostecká věž, Klementinum, Stavovské divadlo, Rudolfinum, Čechův most a Památník obětem komunismu.

„Symbolickým zhasnutím městských dominant, místních památek, kanceláří i bytů dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet," uvedla důvody pořádání Hodiny Země ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová.

Poprvé světla zhasla v roce 2007

Loni se v Česku podle ní akce účastnilo rekordních 165 obcí, 77 firem, přes 750 jednotlivců, 11 památek. Celý loňský rok byl ale ve znamení velkému vzestupu občanského zájmu o klima. Podíleli se na tom mimo jiné studenti, kteří zorganizovali několik globálních stávek a jejich cílem bylo přimět politiky k důslednějšímu snižování emisí.

Hodinu Země organizuje Světový fond na ochranu přírody. Při prvním ročníku v roce 2007 na hodinu zhasla světla na známé budově australské opery v Sydney. Do akce se postupně zapojili lidé z více než 180 zemí světa, zhasíná přes 3 tisíce významných památek a připojují se miliony lidí. Česko se účastní od roku 2010.