„Naši arboristé pomocí stromolezecké techniky a vysokozdvižných plošin ořezali některé z větví stromu tak, aby snížili těžiště koruny a strom díky tomu získal větší stabilitu,“ popsala Petra Fišerová, mluvčí Lesů hl. m. Prahy, městské organizace pečující o 202 památných stromů na území metropole.

Platany javorolisté dobře zvládají městské znečištění, a proto se často vysazují v parcích a stromořadích. Na první pohled zaujmou dekorativní odlupující se kůrou, velkými listy a kulovitými plody.

„Dřevina stará takřka tři století je místy napadena dřevokaznou houbou a ve spodní části jejího kmene je uzavřená dutina, která spolu s hnilobou může narušit stabilitu stromu,“ uvedla mluvčí Fišerová s tím, že pražští lesníci pravidelně monitorují stav stromu pomocí speciálního tomografu - podobnými tomu používanému v klasické medicíně.

Legendy hovoří o tom, že Beethovenův platan vysadili u pražské Lennony zdi - současnému lákadlu turistů - už maltézští rytíři ve 12. století. Podle mluvčí Fišerové však odborníci odhadují jeho stáří na 270 až 290 let. „Díky svojí výšce 33 metrů a obvodu kmene 712 cm je označován za nejmohutnější památný strom Prahy,“ dodala Fišerová.

Traduje se navíc, že pod jeho rozložitou korunou o průměru 38 metrů odpočíval sám Ludwig van Beethoven při návštěvě Prahy. Německý skladatel se ubytoval v domě U Zlatého jednorožce v Lázeňské ulici, tedy nedaleko památného platanu.

V srdci českého království se mladý umělec citově sblížil s tehdy devatenáctiletou Josefinou Claryovou, dcerou hraběte Filipa Clary-Aldringena. „Vzdělaná a jemně hudebně cílící Josefina Claryová si vysoce vážila Beethovenova génia. Josefina byla dobrá zpěvačka a hrála také na mandolinu,“ píše Jan Racek v díle Beethoven v Čechách z roku 1964.

Možná i pod malostranským košatým stromem komponoval Beethoven drobné skladby pro mandolinu. Věnování komtese Josefině pak vepsal i do opisu árie Ah, perfido, spergiuro.