Jeho slova se ovšem vztahují na závažnou kriminalitu násilného charakteru. To, že nebudete zuřit, protože se vám nějaký grázl vloupal do auta – tak to vám nikdo nezaručí. Ani sám ředitel. Stejně jako to, že když už k vykradení dojde, policie najde pachatele. I když i zde by se mohlo blýskat na lepší časy. Naznačuje to náměstek ředitele pro kriminální policii a vyšetřování Ivan Smékal, podle jehož slov statistiky za loňský rok naznačují relativně výrazný pokles kriminality na území III. policejního obvodu – tedy v Praze 3, 8 a 9. Pod meziročním úbytkem 15,7 procenta si zde lze představit číslo 2859. O tolik trestných činů méně policisté zaznamenali. „Výrazně tam poklesl počet vloupání do aut, zatímco jinde máme nárůst," konstatoval Smékal, jenž má jasno v tom, co za změnou stojí: prostě bylo zavřeno pár lidí, kteří tyhle zločiny páchali… A ano, skutečně je to tak. Už jediný recidivista dokáže statistikami pěkně zacvičit. Zkušení kriminalisté, znalí svého rajonu, by z tabulek o vývoji trestné činnosti málem dokázali přesně určit, kdy byl dotyčný na svobodě a kdy pobýval v kriminále.
Nejrizikovější oblastí metropole naopak zůstává IV. pražský obvod. Jižní Město, Lhotka – prostě obrovská sídliště s velkou koncentrací lidí, bytů i aut. Více šetřených skutků zaznamenali policisté také ve Vršovicích, na Smíchově, ve Strašnicích a v užším centru vymezeném teritoriem služeben v ulicích Krakovská, Benediktská a Bartolomějská.
Kriminalita je nejnižší od roku 2002
Celkově se ale kriminalita v metropoli snížila. Úbytek o 2,4 procenta znamená pokles proti předloňsku o 1777 trestných činů. Za rok 2012 jich pražští policisté evidují 72 345. Objasnit se jich podařilo 15 964 (o 380 více nežli o rok dřív), což představuje objasněnost 22,1 procenta (s nárůstem o jedno procento). To, že ani zločinci, jejichž skutky jako objasněné nefigurují, ale nemusejí plesat nad svou beztrestností, naznačuje údaj o dodatečné objasněnosti – pachatele činů z minulých let se podařilo odhalit ve 2388 případech. „Máme nejnižší kriminalitu od roku 2002 a nejvyšší objasněnost od roku 2003," vyzdvihuje ředitel Vondrášek. Jeho náměstek Smékal ale dodává, že pražští policisté nehodlají usnout na vavřínech: zatímco nyní se daří objasňovat kolem jedné čtvrtiny trestných činů, cílem do budoucna je přiblížit se třetině.
Vysoká objasněnost je tradičně u vražd, kdy se policistům daří dopadnout naprostou většinu pachatelů. Za loňský rok sice mezi 26 skutky figurují dva neobjasněné – podle kriminalistů to však takto vypadá pouze papírově. Jeden skutek bude odložen; jde o případ, kdy se v Brně přihlásil člověk tvrdící, že v Praze zabil mladou dívku a tělo hodil do Vltavy. Sice přesně popsal způsob provedení – při prohledávání řeky ale nebylo nic nalezeno a chybí i odpovídající pohřešovaná. Druhý případ pak mý rozpracovaný policejní útvar s celostátní působností. Mimochodem – nejsou tak vzdáleny časy, kdy se v metropoli stávalo mezi 55 – 60 mordy ročně; v posledních letech jich je kolem 30…
Praha je plná zvláštností
Hlavní město je v oblasti zločinu specifické – a je pravda, že Praha měla své zvláštnosti už za dob legendárního rady Vacátka. Dnes se zločiny spáchané v metropoli podílejí zhruba čtvrtinou na celkové kriminalitě v České republice. V podstatě neměnné je jejich rozložení: ze tří čtvrtin jde o trestné činy majetkového charakteru, kdy „typickými skutky" jsou prosté krádeže jako vloupačky do aut či krádeže vozidel nebo kol; právě ty se nejhůř objasňují. Devět procent představují hospodářské, tři procenta násilné a 0,3 procenta mravnostní. Není bez zajímavosti, že mezi dopadenými zločinci zaujímají v metropoli 16procentní podíl cizinci (jichž bylo loni dopadeno 2958) – celorepublikově jde jen o pět procent. Osmadvacet procent nalezených pachatelů (5136) pochází z jiných krajů.
