„Projekt má obrovské úspory a obrovskou návratnost,“ uvedl Babiš na konferenci o administrativních komplexech s tím, že stát nyní platí soukromým vlastníkům za pronájem ročně zhruba 378 milionů korun. Rychlou návratnost vidí v tom, že státní kasa by získala z prodeje uvolněných budov zhruba devět miliard korun.

Na prodej by podle Arajmu měly být čtyři desítky nemovitostí, zhruba polovina z nich v centru. To se ale netýká objektů, jako jsou Nosticův palác, kde úřaduje rezort kultury, nebo sídlo ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. Ty by se měly zpřístupnit Pražanům i turistům, například jako muzeum či galerie.

„Další budovy v centru se dají předělat na byty, kterých je v Praze nedostatek,“ zdůraznil Babiš. Konkrétní představu, kdo by přestavbu realizoval a komu by pak byty sloužily, zatím nemá. „Může je převzít Praha, udělat z nich sociální byty, nebo je prodat v dražbách, jsou různé možnosti,“ odpověděl Babiš na dotaz Pražského deníku.

Stát chce zvýšit výškový limit

Další neznámou zůstává, kolik kanceláří bude možné na 44hektarovém pozemku v Letňanech vůbec postavit. Kvůli sousednímu sportovnímu letišti, které vlastní skupina PPF, současný územní plán umožňuje jen výstavbu čtyř až šesti nadzemních podlaží.

„Návrh Metropolitního plánu tuto podlažnost ještě snižuje o dvě podlaží, tudíž by se snížila využitelnost plochy. Požádali jsme proto, aby byl minimálně zachován současný počet podlaží,“ přiznala Arajmu.

Spekulace o tom, že je ve hře i zrušení letiště, čímž by se uvolnila cesta k intenzivnější zástavbě okolních parcel, skupina PPF odmítla nedávno komentovat.

Proti výstavbě vládní čtvrti se staví současné vedení Prahy. Hlavní město v této lokalitě vlastní čtyři pětiny parcel. Stát za ně nabízí 400 milionů korun. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ale obchod podmiňuje dostavbou vnějšího okruhu Prahy, přispěním na vnitřní okruh a výstavbou nové nemocnice.