Pro bylo 125 ze 174 přítomných poslanců. Proti 42. „Tento zákon je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie," řekl předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Hnutí uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud.

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek a končící ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) se pozastavili nad tím, zda Faltýnek mluvil z funkce ve sněmovně, nebo jako člen představenstva Babišovy skupiny Agrofert. Babiš na dnešním jednání dolní komory nebyl, ale Deníku řekl, že koaliční partneři nedodrželi slovo.

„Všichni kromě ANO hlasovali pro pozměňovací návrhy, protože mě chtějí dostat z politiky." Na otázku, zda snad nesouhlasí s tím, aby v ČR byla přísnější norma o střetu zájmů, odpověděl: „Samozřejmě. Nebojte se, já to vyřeším a pravidla budu respektovat. To, co koaličním partnerům vyčítám, není ten zákon sám o sobě, ale jeho účinnost. Nedodrželi slovo, že se nebude vztahovat na současné ministry. Kdyby platil od ledna 2018, bylo by to fér. Taky už ve vládě třeba nebudu a nemusel bych to řešit a mít zbytečné náklady," řekl Babiš Deníku.

K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám nebudou mít podle předlohy přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně.

Zákon také zakáže členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Účinnost tohoto omezení sice bude stejná jako u zakázek, dotací a pobídek, bude se ale týkat až nově jmenovaných členů kabinetu. (kp, čtk)

Čtěte také: ANO: "Lex Babiš" je zmetek, uvažujeme o Ústavním soudu

Velký rozhovor s ministrem financí přineseme v sobotním vydání Deníku.

Ani Berlusconi nešel do vysoké politiky krást
To, že se takzvaný lex Babiš zabývá hlavně ministrem financí, nemusí automaticky znamenat, že je to zákon připravený k likvidaci politického oponenta. Bude-li kvalitní, bude se tento zákon hodit i v jiných situacích, píše ve svém komentáři pro Dotyk.cz italský publicista žijící v Praze Andreas Pieralli. V Itálii v polovině 90. let mnozí hájili nástup Berlusconiho do vysoké politiky tím, že je příliš bohatý na to, aby kradl. Znělo to logicky, ale realita byla bohužel jiná," píše dále. Celý komentář najdete na www.dotyk.cz

Mohlo by vás zajímat: Sobotka: Babiš si sám rozbíjí EET svým chybným postupem

Takzvaný "lex Babiš" vyvolává od jara napětí ve vládní koalici

Výběr informací o novele zákona o střetu zájmů, kterou dnes v senátní verzi potvrdila Sněmovna:

- Nová právní úprava, nazývaná často "lex Babiš", se začala rodit začátkem letošního roku i v souvislosti s účastí podnikatele Andreje Babiše v politice. To, že místopředseda vlády, ministr financí a šéf hnutí ANO zároveň vlastní jednu z největších firem v zemi a ovládá i řadu médií (mediální dům Mafra, rozhlasová stanice Impuls, televize Óčko), dlouhodobě kritizuje zejména pravicová opozice. Babiš ale tvrdí, že svůj Agrofert od vstupu do vlády neřídí a ve prospěch společnosti nevystupuje.

- Ještě před novelou zákona o střetu zájmů, která by měla upravit pravidla až pro příští ministry, přitom rozhodovali poslanci o jiném zákonu, který se mohl dotknout Babišova podnikání už nyní. V březnu Sněmovna hlasovala o zákonu o veřejných zakázkách, do kterého navrhoval poslanec Martin Plíšek (TOP 09) přidat ustanovení, podle kterého by se o zakázky nemohly ucházet firmy, v nichž vlastní nejméně deset procent člen vlády.

- Plíškův návrh podpořila nejmenší vládní strana KDU-ČSL, sociální demokraté stejně jako ANO ale byli proti. "Zdá se, že návrh je v rozporu s evropskými pravidly," řekl tehdy například poslanec ČSSD Jan Chvojka a podobně hovořila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Dolní komora nakonec Plíškův pozměňovací návrh neschválila, pro omezení hlasovali lidovci, poslanci TOP 09, ODS a komunisté.

- V září Sněmovna schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády, které zjevně míří na Babiše. Členové kabinetu sice budou moci dál ovládat firmy, společnosti ale nebudou mít přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Zákon také zakazuje budoucím členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Normu nepodpořili jen poslanci hnutí ANO a několik nezařazených členů dolní komory.

- Prezident Miloš Zeman poté ohlásil, že normu pravděpodobně nebude vetovat, byť by zákony neměly být přijímány proti jednomu člověku.

- V říjnu zákon projednal Senát, který ho vrátil s úpravami do Sněmovny.

- Sněmovna dnes novelu o střetu zájmů potvrdila v senátní verzi hlasy 125 ze 174 přítomných poslanců. Proti bylo 42 poslanců z řad ANO a nezařazených včetně členů hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Senátní verze novely odročuje z ledna na září účinnost některých nových částí zákona. Předpokládají mimo jiné to, že politici budou dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky. Rozšíří se okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce.

- Proti novele ostře vystupovalo hnutí ANO. "Toto je samozřejmě další útok na moji osobu, já říkám, ať poslanec rovnou navrhne zákon, aby Babiš nebyl v české politice, protože k tomu to směřuje," řekl 17. března předseda ANO.

- Části novely zákona o střetu zájmů nazývané "lex Babiš" jsou podle hnutí ANO legislativním zmetkem, mění pravidla hry uprostřed soutěže a odporují ústavě. "Předpokládám, že se obrátíme na Ústavní soud," řekl dnes novinářům předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

- Novele zákona o střetu zájmů se koaliční strany věnovaly opakovaně, jednání ale ke změně názoru ani jednoho z partnerů nevedla. Zákon opakovaně podpořil premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

- ANO ale postupně mírně změnilo rétoriku, doprovázející nesouhlas se zákonem. Zatímco ještě v březnu hovořil Faltýnek v této souvislosti o hrozbě konce koalice, koncem srpna už připustil, že postoj sociálních demokratů a lidovců není důvodem pro zánik vládní sestavy.

- Podle posudku sněmovních legislativců, který nedávno citovala média, návrh obsahuje chybu. Média nebude smět vlastnit nejen člen vlády, což měl být původní úmysl předkladatelů, ale také poslanci, senátoři a celá řada dalších veřejných funkcionářů. ČSSD a KDU-ČSL poté uvedly, že jim nevadí, že zákon možná obsahuje chybu. Podle poslance ČSSD a budoucího ministra pro legislativu Jana Chvojky nejde o chybu, ale záměr autorů návrhu.