Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Letos podali 254 žádostí, což bylo meziročně o osm více. Druhý nejvyšší počet žádostí podali občané Ázerbájdžánu, a to 56. O čtyři žádosti méně podali občané Gruzie.

Ilustrační foto
Němečtí novináři v uprchlické krizi selhali, říká studie

Na dalších místech skončily žádosti občanů Arménie, Sýrie, Vietnamu, Kuby a Ruska, kteří podali od 24 do 48 žádostí. Proti loňsku výrazně ubylo žádostí o azyl od občanů Iráku. Letos české úřady přijaly 17 žádostí, loni jich bylo 131.

Loňský vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který vláda zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.

Útok ve švýcarském Schaffhausenu.
Útok ve Švýcarsku. Pachatel zranil motorovou pilou nejméně pět lidí

Od letošního ledna do konce června podle statistik ministerstva azyl získalo 23 lidí, dalších 67 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 615 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 827 žádostí čekalo na vyřízení.

Loni požádalo o azyl v Česku 1475 cizinců, což bylo o 50 meziročně méně. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 tisíc žádostí.