„Nepůjde o klasický second hand. Chceme, aby prostředí obchodu bylo pro lidi přátelské, aby se u nás cítili dobře. Budeme zároveň jakýmsi kontaktním místem pro všechny, kteří budou potřebovat i radu nebo pomoc Armády spásy," uvedla Pavla Vopeláková z Armády spásy, která má sociální podnik ReShare ČR na starosti.

Myšlenku butiku převzala česká Armáda spásy z Nizozemska, kde obchod přes dva roky úspěšně funguje. Podle Vopelákové je jedním z hlavních cílů nového obchodu vydělávat a mít zisk. Ten se pak využije na dofinancování činností Armády spásy a programy pro potřebné. „Nedílnou součástí je i vytváření pracovních míst pro znevýhodněné osoby," zdůraznila Vopeláková.

Radkovi ReShare změnil život

Sociální podnik ReShare se zaměřuje na využití oblečení od dárců. Jeho zaměstnanci oděvy třídí. Část šatstva se prodává, část má Armáda spásy pro své klienty a část se dá k recyklaci. Jedním ze zaměstnanců je sedmatřicetiletý Radek, který byl od 18 let na ulici. Bývalý klient Armády spásy je ve skladu odpovědný za třídění. „Díky této pracovní příležitosti jsem začal opět normálně žít. Po tom všem, čím jsem si v minulosti prošel, dnes cítím, že můj život nabírá opět smysl a řád. Našel jsem si přítelkyni, máme společně byt a v lednu příštího roku čekáme rodinu," pochlubil se Radek.

V roce 2014 Armáda spásy přijala 207 lidí na veřejně prospěšné práce, s 84 osobami měla dohodu o provedení práce. Loni zaměstnání díky veřejně prospěšným pracím mělo 241 lidí a dohodu 145.

Obchod bude otevřený od pondělí do soboty od 9.00 do 20.00. Sídlí v Prusíkově ulici ve Stodůlkách. Slavnostní otevření se koná v sobotu od 11.00. Zahraje na něm dechovka Armády spásy z Nizozemska.

Sociální podnikání u nás ještě nemá jasná pravidla

Podobné obchody provozují i další charitativní organizace v Česku i cizině. Zřizují také své sociální podniky. Charita má například sociální farmu.

Sociální podnikání zatím v Česku přesně stanovená pravidla nemá. Upravit je má chystaný zákon, který by mohl platit od pololetí příštího roku. Podle návrhu by podnik měl víc než polovinu zisku použít na svůj další rozvoj či na dosažení prospěšného cíle. Využívat by musel místní dodavatele, vyráběl by pro místní zákazníky. V integračním sociálním podniku by pak zdravotně postižení, lidé z ghett či bez domova museli tvořit nejméně 30 procent zaměstnanců.

V adresáři sociálních podniků, který spravuje obecně prospěšná společnost P3 – People, Planet, Profit, je nyní 224 sociálních firem. Oficiální rejstřík neexistuje.

Čtěte také: Praha chce nemocnicím přispívat na péči o bezdomovce