Kvůli úsporám zamýšlí ministerstvo obrany prodat terminál 4 ruzyňského letiště, takzvané staré letiště Ruzyně. Všechny armádní či vládní speciály by tak startovaly a přistávaly na vojenském letišti ve Kbelích.

Místní obyvatelé jsou ale proti, již nyní jsou zatěžováni hlukem vojenského letiště a bojí se, že ještě naroste.

„Terminál 4, část takzvaného terminálu Jih, na letišti v Ruzyni je pro Ministerstvo obrany nepotřebným majetkem, který nemá adekvátní využití. Pro vojenské lety i lety státní důležitosti prováděné dopravním letectvem Armády ČR je zcela dostačující letecká základna Kbely,“ informoval Deník mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek a dodal: „Budova terminálu je památkově chráněný objekt vybudovaný v 30. letech minulého století, který vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci. Na ni nemá Ministerstvo obrany finanční prostředky. Jejím prodejem naopak utrží značnou částku, tolik potřebnou v současné době úspor a ušetří za provozní náklady letiště.“

Letadla i vrtulníky ve dne v noci

Po prodeji starého ruzyňského letiště bude veškerá vojenská aktivita soustředěna pouze na kbelské letiště. Toho se však místní lidé obávají. „Již nyní nám nad hlavami přelétává množství letadel a vrtulníků a to i v noci. Kdyby se to mělo ještě zhoršit, bylo by to k zbláznění,“ postěžovala si Marie Beňáková, bydlící nedaleko letiště.

Letiště Kbely

Planina mezi Kbely, Letňany a okrajem Vysočan byla jako pro výstavbu letiště vybrána v listopadu roku 1918. Bylo zde vybudováno několik budov a plátěných hangárů a už v prosinci 1918 z letiště vzlétly první letouny. Stalo se tak prvním plnohodnotným letištěm založeným po 1. světové válce na našem území. Letiště se postupně stalo centrem rozvoje československého letectví, jímž bylo až do roku 1937, kdy bylo otevřeno letiště v Praze-Ruzyni. Po válce a rekonstrukci se letiště Kbely přeměnilo na vojenské dopravní letiště, kde nyní sídlí 6. základna dopravního letectva.

Při letišti od roku 1922 funguje ještě Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany a od roku 1968 Letecké muzeum Kbely. K 1. červenci 2003 byla základna přejmenována na 24. základnu dopravního letectva T.G. Masaryka.

Stejně mluví i starosta Kbel Pavel Žďárský (ODS): To může napadnout jen blázna. Armáda nám to snad dělá naschvál! V noci nám tady přistávají letadla, opravují se zde a vzlétají vrtulníky v rozporu s územním plánem, což chce nyní armáda napravit, aby sem oficiálně mohla přesunout letecké opravny Malešice. Nehledě na to, že se má 300 metrů od letiště stavět sídliště pro 3500 lidí.“

Vzroste hluk? Armáda tvrdí, že ne

„Lidé ve Kbelích se nemusí obávat zvýšení hlukové zátěže. K drtivé většině vojenských letů či letů státní důležitosti se využívá kbelské letiště již nyní, prodej terminálu Jih nepovede k žádnému nárůstu letového provozu na tamním letišti,“ reagoval na kritiku Kbel Pejšek.

S tím ale starosta Kbel ani zástupci dalších okolních městských částí nesouhlasí. „Armáda se chová jako za komunistů. Nebaví se s námi nebo nám lžou. Montují zde například vrtulníky z Ruska. I kdyby se situace nezhoršila, již nyní je neúnosná. Buď tady budou Kbely, nebo letiště,“ zakončuje Žďárský. Případem se bude příští týden zabývat i rada hlavního města Prahy.

Jediný logický kupec

Jediným logickým kupcem terminálu je společnost Letiště Praha. „O terminál máme zájem a s ministerstvem obrany jednáme. V průběhu tohoto jednání ale další věci nekomentujeme, nic­méně v případě koupě bychom ho využili zčásti komerčně a zčásti na muzeum letectví,“ sdělila Deníku mluvčí Letiště Praha Eva Krejčí.

Podle některých spekulací by prodej terminálu 4 mohl ministerstvu vynést až 200 miliónů korun. „Čekáme na znalecký posudek, ale tato částka zhruba odpovídá našim představám. V žádném případě tím ale resort obrany nevstupuje do privatizace letiště. Jediným nepřímým důsledkem prodeje Letišti Praha bude zvýšení celkové hodnoty letištního majetku,“ dodal Pejšek.

Letiště Ruzyně

Letiště bylo vystavěno na pláni zvané Dlouhá míle v letech 1933 až 1937. Konstrukce letiště, dnešního terminálu Jih vyprojektovaná architektem Adolfem Benšem, byla na svoji dobu nesmírně moderní a stala se vzorem pro mnoho dalších zahraničních letišť. Však také získala ocenění na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži zlatou medailí. Provoz letiště byl zahájen 5. dubna 1937, kdy zde v devět hodin ráno přistál letoun DC-2 Československé letecké společnosti na letu z Piešťan přes Zlín a Brno, o hodinu později pak letoun Air France na trati z Vídně do Drážďan. Na letiště se přemístila veškerá civilní letecká doprava z letiště Praha-Kbely, kde zůstal pouze vojenský letecký provoz.

V letech 1960 až 1968 bylo letiště rozšířeno o oblast označovanou dnes jako Sever na takzvané Nové letiště. Byla vybudována nová odbavovací budova podle návrhu architektů Karla Filsaka a Karla Bubeníčka. Část starého letiště (terminál 4) vlastní stále armáda a přistávají zde nejčastěji zahraniční delegace.