Pražský primátor Tomáš Hudeček: „Ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje Prahy bychom chtěli zhodnotit dosavadní náměty."

„Potřebujeme moderní sál odpovídající 21. století. Stávající sály jsou nehostinné pro hostující orchestry, nemají odpovídající technické zázemí," doplnil architekt Císler s tím, že od roku 1989 nebyla v Praze postavena žádná významná budova.

Souhlasný názor mají i jiní jeho kolegové, jako například Miroslav Masák. „Přišel čas, abychom se neptali, kdy síň postavit, ale jak stavět. Obtížná část otázky je, kde síň postavit," uvedl Masák. Objekt s dvěma sály by měl podle záměru pojmout zhruba dva tisíce diváků. Menší z nich by byl pro čtyři stovky lidí.

Nicméně úkolu, kde a jak by měla koncertní síň vypadat, se zhostili studenti tří vysokých škol (Technika v Liberci, Fakulta architektury ČVUT a AVU) v rámci semestrálních prací. Stavby koncertní síně ale není žádné novum, opak je pravdou. „Už za protektorátu ji plánovala podivně složená česko-německá komise na náměstí Republiky," upřesnil architekt Masák.

Zdůraznil ale nynější nutnost koncertní síň konečně postavit. Podle Masáka se v Evropě totiž staví jedna koncertní hala za druhou. Což je prý Česku jen na škodu, když stojí mimo kulturní dění a nejezdí k nám ani světové hudební hvězdy. To si nyní po jisté době váhání uvědomil i primátor Tomáš Hudeček, který údajně zamýšlenému projektu nebyl zpočátku příliš nakloněn.

„Ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje Prahy bychom chtěli zhodnotit dosavadní náměty a teprve potom by záměr výstavby nového koncertního sálu mohl být zanesen do připravovaného Metropolitního plánu," uvedl primátor Tomáš Hudeček s možným uvažovaným termínem v roce 2017.

Věhlas až za hranice města

Prostředky pro realizaci takového projektu je podle magistrátu třeba hledat ve spolupráci více subjektů. Vedle města prý také ministerstva kultury, účinkujících těles i komerční sféry.

Podle primátora Hudečka na výstavbu zamýšleného projektu Praha nyní peníze nemá, notnou část městské pokladny totiž odčerpaly velké dopravní stavby, tunel Blanka nevyjímaje.

Předchůdce Hudečka na primátorském postu Bohuslav Sobotka už dříve vyjevil názor, že na výstavbě síně by se měl aspoň zčásti podílet i stát to i kvůli tomu, že význam objektu by dalece přesahoval hranice Prahy.

Zbývá maličkost: najít vhodné místo

Poradní orgán města nazvaný Ozvučná deska tvoří zhruba čtyři desítky odborníků architekti, stavební inženýři historici i zástupci občanských sdružení. Jsou to oni, kteří se záměrem nové koncertní síně rovněž zabývají. Členové se spolu s přizvanými hosty podle magistrátu zamýšlejí nad aktuálními otázkami souvisejícími s problematikou územního rozvoje a rozvoje Prahy vůbec.

Otázka, kde sál umístit, sice vzbudila živou diskuzi, ale o vyhovující konkrétní lokalitě dosud nepanuje shoda. Právě vhodné místo pro výstavbu koncertní síně na ještě vhodnější lokalitě je nyní pomyslný gordický uzel, který bude potřeba rozetnout.

Protože podle architektů musí splňovat řadu důležitých podmínek, mezi něž kromě dostupnosti veřejné dopravy patří především logistika. Když třeba přijede koncertovat významná světová hudební hvězda, v drtivé většině sebou veze několik kamionů technického vybavení. V cíli pak musí mít vozy patřičný prostor pro vykládku a nakládku, aniž by omezovaly běžný okolní provoz.

Na jaře budeme moudřejší

Vyhledáním vhodného místa pro koncertní síň byl magistrátem proto pověřen zmíněný Institut plánování a rozvoje města. „Samozřejmě se tím intezívně zabýváme, ale konkrétní být ještě nemůžeme. V průběhu letošního jara už ale dojde k zúžení výběru vhodné lokality. Jinými slovy, už budeme trochu moudřejší," informoval Roman Koucký, ředitel sekce plánování města s tím, že o konečném termínu vyhledat to správné místo se bude ještě jednat.

Přesto už směle padají první odvážné tipy například ostrov Štvanice, parčík poblíž metra Vltavská, Klárov, nebo dokonce industriální zóna Holešovic, konkrétně Bubenské nábřeží.

Architekti jen velmi neradi slyší na úvahy případné demolice Kongresového centra. A na stejném místě pak postavit kýženou koncertní síň. „Demolice objektu by byla velice nákladná záležitost. Osobně se mi ten objekt nijak nelíbí, ale krom toho Kongresové centrum už konečně našlo svůj konferenční život," sdělil architekt Ondřej Císler.

Spekulativní odhady, kolik by asi stála nová koncertní síň, hovoří řádově o desítkách miliard korun. Najít je do roku 2017 bude zřejmě stejně obtížné, jako místo pro objekt.

Čtěte také: NÁZOR: Nová koncertní hala? Radši knihu