VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Architek Jakub Cigler: Rady dopravních inženýrů nejsou pro město přínosné

Praha /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Končí čas, kdy auta byla pro lidi v Praze prioritou. Město by proto podle architekta Jakuba Ciglera mělo upustit od dopravních vizí a zaměřit se více na veřejná prostranství. 

25.10.2016
SDÍLEJ:

Architekt Jakub CiglerFoto: DENÍK/ Dimír Šťastný

O tom, jestli jsou v hlavním městě dobří architekti nebo jaký má smysl odliv aut z velkoměst hovořil architekt Jakub Cigler

Váš otec Václav Cigler byl známý prací se sklem. Když se dívám na vámi navržené budovy, tak také často pracujete se sklem. Jde právě o inspiraci dílem otce?

Od útlého dětství jsem se díval na svět skrze plastiky z optického skla. Jednoznačně jsem tím ovlivněn. Zároveň si myslím, že sklo je důležitý prvek. Pro mě není důležité, aby byl byt velký s vysokými stropy, ale aby měl kvalitní výhled z něj.

V poslední době mívají nové budovy často skleněnou fasádu. Nemůže se stát, že z historické Prahy bude skleněná?

S použitím skla by se to nemělo přehánět. Hlavně v centru jsou plné fasády důležité a použití skla by se mělo vždy promyslet, zda se hodí do kontextu místa. Je pravda, že když si vezmu projekty, které jsme dělali, jsou výrazně skleněnější než ty okolní. Souvisí to nejen se vztahem k mému otci, ale danými normami o osvětlení, které musíte splnit. Jde i o určitý diktát.

Dřív jste uvedl, že se architekti zaměřují hlavně na stavbu a kontext místa přehlíží. Je už situace lepší?

Už i někteří investoři si uvědomují, že budova by měla přinést přidanou hodnotu. Pro mě je důležité, aby dům nezaplnil jen prostor, ale přinesl i kvalitu do veřejného prostoru. Že městu něco dodá. U Florentina je to zahrada, u Quadria jde o piazzu s Kafkovou hlavou, co je za ním. Teď dělám na projektu Savarin, kde mezi ulicí Na Příkopě a Václavským náměstím vznikne mimo jiné zahrada na způsob nedaleké Františkánské.

Když už jsme u Václavského náměstí, v příštím roce by se měla snad začít předělávat jeho dolní část. A to podle návrhu, se kterým jste před 11 lety uspěl v architektonické soutěži. Nevadilo vám, že náměstí se během těch let stalo určitým politickým tématem, které se většinou probudilo k životu vždy před volbami?

Nemám rád politicky významné stavby a projekty, ale tenhle jím je. Možná jím měl být ještě trochu víc. Politici si asi neuvědomují, jak strašně důležitý je to počin, který jedna politická reprezentace za druhou promarňuje. Pro mě jde o lakmusový papírek toho, že se město neumí na něčem dohodnout, což je pro mě smutné zjištění. Teď se žádá o územní rozhodnutí a doufám, že už se za primátorství Adriany Krnáčové podaří zahájit stavbu aspoň dolní části. Jde o moment, kdy má město ukázat, že umí hospodařit s potenciálem, který má.

Čím si vysvětlujete, že se do úpravy už dříve nikdo nepustil?

Nejde jen o Václavské náměstí. Řada lidí se obává, že za svá rozhodnutí budou pykat. Zároveň v Praze chybí vize. Není to nemocí jenom Prahy. Když se podíváte po Evropě, existuje všeobecná obava politiků z rozhodnutí a vychází zřejmě z populismu. Nicméně současná primátorka několik vizí má. Jak pro Václavské náměstí, tak pro omezení aut ve středu města a centrum moderního umění. Jsou to projekty, které jsou zde poprvé. Nesoustředí se pouze na dopravní infrastrukturu, která po tunelu Blanka lidi natolik znechutila, že když se mluví o dopravě, tak se všem ježí vlasy na hlavě.

Sice se s nimi nyní nepočítá, ale v návrhu na podobu Václavského náměstí byly zavedeny i tramvaje. Patří tam podle vás?

Jednoznačně tam tramvaje patří. Když jsem byl malý kluk, jezdil jsem z protějšího břehu tramvají na Václavské náměstí. Bylo celé daleko dostupnější i z jiných částí města. Samotné náměstí je příliš dlouhé, aby po něm člověk běhal nahoru dolů. Metro nemůže nahradit tramvaj. Ta by ideálně měla vést i z Národní po ulici Na Příkopě až na náměstí Republiky.

Po pěší zóně, stejně jako je tomu například v Brně či Nizozemských městech?

Přesně tak. Když dáme nabídku kvalitní MHD v centru, lidé nebudou potřebovat jezdit autem. Není třeba čekat, až se udělá okruh kolem Prahy a zklidní magistrála. To jsou všechno dlouhodobé dopravní vize, které jsou zavádějící a vůbec se na ně neváže řešení dopravy v centru. Pražské vedení by se nemělo řídit radami dopravních inženýrů. Toho bylo dost. Kvůli tomu také vznikla magistrála a další podobné absurdity. Dnes se mluví o nesmyslnosti segwayů. Přitom je to mrňavé oproti tomu, co v centru způsobují auta, která z něj udělala parkoviště.

Načal jste magistrálu. Tento týden Praha oznámila, že chce na jejím zklidnění pracovat s dánským urbanistou Janem Gehlem. Jde vůbec magistrálu zklidnit?

Především chci říct, že jsem šťastný, že tu profesor Gehl bude pracovat. Doufám, že svou autoritou, silou osobnosti a jednoduchými názory pomůže změnit vnímání některých lidí na dopravu. Myslím, že se stáváme ostrovem, kde si stále jedeme v konceptu z 60. a 70. let, zatímco ostatní evropská města jsou plné cyklostezek a pěších zón. Co se týče magistrály, musí se utlumit v celé délce od Kačerova až po Holešovičky. Zúžit ji ze tří pruhů na dva a udělat řadu světelných křižovatek.

Nedávno jste řekl, že se hodně mluví o veřejných prostorách, ale málo se toho dělá. Je to třeba právě kvůli tomu, že lidé staví dopravu nad lepší vzhled města?

Naše země je ve složité situaci. Státy na západ od nás si od roku 1945 do 90. let vybudovaly dokonalou dálniční síť, parkovací domy v centrech, podzemní parkování vše, o čem se dnes mluví pejorativně. Dnes se stejná společnost baví o kvalitních městských prostorech, cyklostezkách. Tím, že jsme uprostřed Evropy, na tato témata navazujeme a přebíráme je, ale je nutné říct, že máme poddimenzovanou dálniční síť. Nyní sem přichází ze Západu další trend.

Jaký?

Generace mých rodičů a mě viděla v automobilizaci cíl. Kdo má větší auto, má i lepší společenský statut. U dnešní mladé generace je to naopak. Tento trend bude sílit a měli bychom se na něj orientovat právě i podobou veřejných prostor. Třeba parkovými úpravami, vznikem cyklostezek, kvalitní vybaveností tramvají.

Je Praha vůbec vhodná pro netrpělivé architekty s odvážnými projekty? Přijde mi, že je tu mnoho překážek.

Přesně tak. Je tu mnoho překážek, legislativních složitostí a také památkáři. Praha je hrozně citlivá na překotný vývoj. Některé překážky nabírají až takových rozměrů, že paralyzují město. Například odkládání metropolitního plánu, pražské stavební předpisy. Pro mnoho lidí jsou to nepochopitelná témata, která se jich však dotýkají ekonomicky. Třeba tím, že se zde málo staví, ale ceny bytů rostou.

Když vše dlouho trvá, může to odrazovat zahraniční architekty, aby zde něco dělali?

Jednoznačně. Ti už utekli.

A jsou vlastně známí zahraniční architekti v Praze třeba? Není tu dost kvalitních českých?

Ve společnosti, kde je nízká špička, tam je i nízký průměr. Nejde o to, že špičku musí prezentovat nutně zahraniční architekti. Ale každý architekt má jiný názor a s každým dalším vzniká určitá bohatost. Proto si myslím, že do velkých projektů by mělo zasáhnout i více architektů, aby nevzniklo něco monotónního. To by se totiž setkalo s odporem lidí.

Jakub CiglerVystudoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze. V roce 1989 působil ve Velké Británii, kde spolupracoval s Janem Kaplickým, s nímž později otevřel kancelář v Praze.
V roce 2001 založil s Vincentem Maranim ateliér Cigler Marani Architects.
Je autorem podoby Quadria, Florentina, Portheimka Center, pražského sídla Radia Free Europe.

Čtěte také: Na změně Václavského náměstí lidem vadí vjezd do garáží a platany

Autor: Benedikt Lederer

25.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
3

Psí louka jako prevence hádek a přestupků? Funguje to jen někde

Pražský okruh. Ilustrační foto.
24

Úsek Pražského okruhu získal kladné stanovisko EIA

AUTOMIX.CZ

Má vaše škodovka jedno zrcátko menší než druhé? Víte, proč to tak je?

V devadesátých letech se začal zejména u německých aut objevovat zvláštní jev. Mnozí z vás si dost možná všimli, že starší auta koncernu Volkswagen, ale i Mercedesy nebo vozy BMW, mají na straně spolujezdce výrazně menší zpětné zrcátko, než je to na straně řidiče. Proč to ale tak je?

Exředitel Pražské strojírny bral 10 let plat na neplatnou smlouvu

Bývalý ředitel městské firmy Pražská strojírna Vladimír Říha bral zhruba deset let plat na základě neplatné pracovní smlouvy. Vyplývá to z dnešního verdiktu soudu, uvedl server iDnes.cz. Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodoval o žalobě, kterou se Říha domáhal doplacení části platu po odvolání z funkce. Podle soudu ale byla Říhova smlouva neplatná, protože byl zároveň v čele představenstva firmy.

DOTYK.CZ

Dojetí z Prahy: Apple natočil světovou vánoční reklamu v české metropoli

/VIDEO/ Mezinárodní firmy proslulé dojemnými vánočními spoty nezůstaly ani letos nic dlužny své pověsti a snaží se získat zákazníky na minipříběhy plné emocí. Letos se k nim přidal i Apple, který navíc svou světovou vánoční reklamu natočil v Praze. 

Ve Strašnicích se koná poslední rozloučení s Wabim Daňkem

/VIDEO/ Ve velké obřadní síni v pražských Strašnicích se dnes koná poslední rozloučení s písničkářem Wabim Daňkem, který zemřel 16. listopadu ve věku 70 let. Daněk bojoval se zdravotními problémy už delší dobu, v létě kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, musel zrušit své koncerty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT