Tou je nález asi 10 centimetrů velké hvězdice, vyryté do kmene dubu, který stával poblíž toku středního Labe mezi lety 600 až 800 našeho letopočtu.

Archeologové objev považují za nejstarší dochovanou takto vzniklou značku. Nelze však jednoznačně říci, co hvězdice, jež byla nalezena na kmeni stromu u Čelákovic, znamená.

„Unikátnost nálezu spočívá v tom, že hmotné pozůstatky rytin na stromech vytvořené v dávných dobách dosud zcela chyběly,“ informovala mluvčí Archeologického ústavu Akademie věd Jana Maříková Kubková.

Jak k nálezu došlo?

Geolog a paleobiolog Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd ČR se rozhodl prozkoumat prastaré dubové kmeny vyzvednuté při těžbě písků a štěrků u Čelákovic. Vzorky z kmenů se odebírají především za účelem datování sedimentů, ve kterých se nacházejí, a to pomocí radiokarbonové nebo dendrochronologické metody.

Překvapivě se mu ale naskytl pohled na hvězdicovitý vryp, který byl nepochybně dílem člověka. Samotný vryp byl ve dřevě, které zpráchnivělo a rozpadalo se. Naštěstí ho jeho tvůrce vyryl do části kmene, ze které předtím odstranil kůru. Jizva na kůře časem zarostla a mladé dřevo zachovalo hvězdici jako jakýsi přirozený odlitek.

Radiokarbonové datování odhalilo nečekané stáří stromu. Vryp musel být proveden již na začátku raného středověku a ruka, která držela nůž, tak byla pravděpodobně slovanská. A tady se otevřel prostor pro mezioborovou spolupráci, které se ujala archeoložka Dagmar Dreslerová z Archeologického ústavu AVČR v Praze.

Tradice ze starší doby kamenné

„Tradice rytí značek a ornamentů sahá až do starší doby kamenné, z pochopitelných důvodů rozkladu organických materiálů, mezi které samozřejmě patří i dřevo, se však uchovaly jen rytiny na kamenech, skalách, výjimečně na kostech,“ řekla Dreslerová.

První písemné prameny, zmiňující značky na stromech, pocházejí z antiky a vztahují se k vytyčení hranic pozemků, k označení vlastnictví samotného stromu nebo k vyznačení průběhu cesty. Tato praxe se udržela nepřetržitě až do novověku. Značky na stromech však používali i lovci a sběrači k označování loveckých teritorií nebo jako záznam úspěšného lovu, jak to známe u sibiřských loveckých etnik. Důvody tvorby značek či jiných úprav stromů mohly být i kultovní. Všechny indoevropské národy uctívali duby jako posvátné stromy. U Slovanů byl dub zasvěcen Perunovi a některé kmeny vytažené z řek Dněpr a Desna byly dokonce zdobeny vbitými kančími zuby nebo železnými střelami.

Jednoznačný výklad funkce či účelu, pro který čelákovická rytina vznikla, je nemožný. Všichni vědci, kteří měli s nálezem co do činění, jsou ale toho názoru, že se může jednat o nejstarší dochovaný nález svého druhu na světě. O skutečném počtu takovýchto svědků minulosti však mnoho nevíme. Nikdo je soustavně nehledá, i geolog Mikuláš hledal ve dřevě vlastně něco úplně jiného.