"Díky výzkumu se podařilo dokumentovat, jak Vyšehrad vypadal a jaké stavby se tu nacházely, a zároveň poznávat, jak žili panovníci své doby," řekl v rozhovoru, jenž akademie poskytla ČTK, archeolog Ladislav Varadzin. Archeologové objevili na Vyšehradě pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, základy jednoho z největších předrománských kostelů v Čechách nebo torzo prvního kamenného mostu ve střední Evropě.

Před deseti lety pomocí sondy archeologové našli apsidu předrománského kostela, čímž potvrdili odhadovaný půdorys jakéhosi trojlistu. Do té doby podle Varadzina odborná veřejnost existenci tak staré a velké stavby vylučovala. "Takové stavby z Česka z té doby neznáme a jsou neobvyklé. Již známé a podobné stavby z českého prostředí jsou nejen o pár set let mladší, ale také svoji rozlohou menší. Jednalo se o největší centrálu na území západních Slovanů," uvedl archeolog. Do nálezu přitom držela prvenství rotunda sv. Václava.

close Hned první výkop B. Nechvátala v r. 1968 byl šťastný: odhalil raně gotický závěr kapitulního chrámu, o jehož konkrétní poloze neměl do té doby nikdo tušení. info Zdroj: A. Kleibl zoom_in Hned první výkop B. Nechvátala v r. 1968 byl šťastný: odhalil raně gotický závěr kapitulního chrámu, o jehož konkrétní poloze neměl do té doby nikdo tušení.

"Objevem vznikla u badatelů řada otázek, například proč takto ambiciózní projekt vzniká na Vyšehradě, a nikoli na Pražském hradě. Je proto jasné, že Vyšehrad již v předrománském období sehrával významnou úlohu, a to se snažíme rekonstruovat," řekl Varadzin. Základy kostela měly plochu zhruba 290 metrů čtverečních. Pro srovnání – tehdejší největší stavba podobného typu v Čechách byla o 40 procent menší.

Z pohledu historiků a archeologů zažil Vyšehrad několik vzmachů i pádů. Jedním z nich je podle Varadzina vybudování pevnosti. "Jedná se o velkou cihlovou hradbu obepínající Vyšehrad. Pevnost sama o sobě byla důležitá pro ochranu Prahy. V té době ale z hlediska politického nebo duchovního významu nesehrává roli v podstatě žádnou," míní archeolog. O vyzdvižení významu Vyšehradu v současném povědomí se podle něho postaralo 19. století.

Z původních památek je na Vyšehradu možné dodnes vidět například románský most, baziliku sv. Vavřince, základy paláců z doby Karla IV. nebo rotundu sv. Martina. "Je tu ale celá řada věcí, které jsou v podzemí. Například nejstarší královský palác v Čechách, který pravděpodobně postavil Vratislav II., je zasypán," uvedl archeolog.

close Ověřovací výkop pod obloukem románského mostu – nejstaršího středověkého kamenného mostu ve střední Evropě. info Zdroj: M. Frouz zoom_in Ověřovací výkop pod obloukem románského mostu – nejstaršího středověkého kamenného mostu ve střední Evropě.

Na Vyšehradu se nachází velké množství staveb, o kterých nejsou záznamy. "Je tu mnoho věcí, které ani my archeologové neznáme, ale víme, že tu někde jsou. Potíž je, že nevíme, co tu všechno bylo. Z celé plochy Vyšehradu jsme prozkoumali nějakých 15 procent, přes 80 procent čeká na další generace archeologů," dodal.

Stoleté výročí vyšehradských výzkumů chtějí archeologové oslavit s veřejností. Ve druhé polovině letošního roku připravují v centru Prahy panelovou výstavu a jako součást Archeologického léta a Mezinárodního dne archeologie komentované prohlídky.

V Praze bylo loni více než 250 archeologických výzkumů, které provádělo 12 organizací. Praha patří z archeologického hlediska mezi mimořádně exponovaná území od pravěku.