Seriál Pražského deníku: Praha v proměnách času

Pražský deník připravil ve spolupráci s organizátory výstavy Fotografování pražské architektury 18481921, která se až do 19. února 2012 koná v Sálu architektů na Staroměstské radnici (vstup zdarma), seriál historických a současných snímků Prahy.

Příští pátek se podíváme, jak se změnilo Staroměstské náměstí.

PSAL SE ROK 1890 a na Malostranském náměstí tehdy trůnil pomník maršála Radeckého, dílo sochařů Josefa a Emanuela Maxů. Umělecky hodnotná socha zde vydržela do začátků první republiky, kdy byla z politických důvodů odstraněna. Naštěstí však nebyla zničena, ale uložena do sbírky Národního muzea. Na čas prostor obsadila socha francouzského historika Ernesta Denise, známého podporovatele politické emancipace Čechů, po druhé světové válce začal být prostor bezprizorní. Ale vážné i nevážné debaty o tom, jak místo, kterému v současnosti dominují tramvajová zastávka a parkoviště, znovu ozvláštnit, jsou živé dodnes. Foto: František Krátký, sbírka Scheufler

ANI RADECKÝ, ANI CIMRMAN. Třeba Divadlo Járy Cimrmana má na zastavění prostoru jasný názor. „Postavit na místě sochy maršála Radeckého, tohoto českého pomahače Habsburků, pomník našeho Járy Cimrmana, který Habsburkům nikdy s ničím nepomohl, to se nám zdálo logické,“ říkával v semináři ke hře Vražda v salonním coupé Ladislav Smoljak. Na náměstí však nestojí ani Cimrman, ani Radecký, i když o druhé variantě se po letech znovu začalo uvažovat. Podle památkářů by zrušení parkoviště, přepracování tramvajové zastávky a umístění repliky sochy Radeckého náměstí slušelo, proti jsou naopak legionáři.

Čtěte také: Od císaře Františka I. k dnešnímu mostu Legií