Výstavu uspořádalo pražské arcibiskupství s Národní galerií.

Podobná se naposled konala v roce 1932, kvůli špatnému stavu budov kláštera se tehdy ale musela uskutečnit v prostorách staroměstského kláštera křižovníků a měla komornější charakter.

Projekt, kterým vyvrcholí oslavy 800. výročí narození nejvýznamnější Přemyslovny, má návštěvníkům představit rozmanitý obraz podoby Anežčina kultu v historických souvislostech. První část výstavy je věnována dobovému kontextu jejího života, přiblíží reálie každodenního života světice i prameny jejího duchovního růstu. Další pak na ukázkách malířství, sochařství a také literárních památek, zejména středověkých legend, přiblíží podobu uctívání Anežky od středověku do 20. století.

Helena Soukupová z týmu autorů výstavy novinářům připomněla, že Anežka je zakladatelkou kláštera Na Františku a 50 let v něm žila. Exponáty jsou vystaveny v prostorách kláštera klarisek, o něco mladšího kláštera menších bratří a v jednotlivých svatyních rozsáhlého komplexu. Vyvrcholením Anežčiných stavebních snah je pak pohřebiště Přemyslovců v kapli Krista Spasitele. Unikátní architektonické fragmenty putovaly na výstavu z lapidária Národní galerie a Národního muzea, za nejzajímavější považují kunsthistorici severní hlavici přípory svatyně Salvátora s polopostavou Anežky. Vrátily se i některé náhrobky.

Nejvýznámější exponát

"Středobodem výstavy je jedna z perel sbírek Národní galerie - archa, která tvoří nejvýznamnější exponát v kostele Salvátora a která byla v nové době takto do podoby křídlového deskového oltáře složena vlastně poprvé," uvedl na tiskové konferenci před slavnostním otevřením výstavy jeden z jejích autorů - kunsthistorik Vít Vlnas. Díky řádu křižovníků může být dílo z roku 1482, ve kterém je Anežka zpodobněna, v expozici korunováno sochou Panny Marie, která neodmyslitelně k oltáři patřila, ale v současnosti je ve vlastnictví řádu, doplnil.

Řád křižovníků s červenou hvězdou na výstavu zapůjčil také nově objevenou relikvii sv. Anežky, jde o zlomek vřetenní kosti pravé ruky. Relikviář s ostatkem pochází zřejmě z roku 1760.

Výstava zahrnuje i nejcennější rukopisy. "Máme mimořádnou možnost shlédnout Osecký lekcionář, kde je Anežčino vyobrazení, které koresponduje s jejím vyobrazením v architektuře," popsala další z mimořádných exponátů Soukupová. Za skvost expozice pak považuje korunovační kříž Přemyla Otakara II., který byl původně uložen v jeho plánovaném pohřebišti. Na výstavu byl zapůjčen z Řezna.

Anežka byla nejmladší dcerou Přemysla Otakara I. Otec měl v úmyslu ji výhodně a politicky provdat, po několika nezdařených plánech se rozhodla oddat se charitativním službám. Podle církve je šiřitelkou sociálních a charitativních služeb v českých zemích, založila nemocnici a útulek pro chudé a český Řád křižovníků s červenou hvězdou. Svatořečena byla před 22 lety, s její osobou jako patronkou a ochránkyní tedy bývá nepřímo spojován pád komunismu v tehdejším Československu v roce 1989.