„Betonové žluto-černé zátarasy narušují historický vzhled centra Prahy, a tak jsme se rozhodli je nahradit za tyto hezčí žulové kvádry. Ty zároveň stále plní svou bezpečnostní funkci. Cílem je, aby žulové kvádry splynuly s historickým okolím a minimalizovali jsme rušivý dojem z těchto účelových bezpečnostních prvků v městské památkové rezervaci,“ uvedl v magistrátní tiskové zprávě primátorův náměstek pro oblast bezpečnosti Petr Hlubuček (STAN, Spojené síly pro Prahu).

Vedení metropole nechalo v pátek na „Staromáku“, kde byly takzvané citybloky nastálo od září 2017 kvůli obavám z teroristických útoků a tehdejší politické situaci v Evropě, naistalovat v první fázi 32 žulových kvádrů. Podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana je totiž právě žula nejčastěji používaným materiálem v pražské dlažbě: „Jednoduše opracovaný kámen tedy nepředstavuje rušivý prvek v Pražské památkové rezervaci. Cena jednoho kamene je 39 tisíc korun.“

Nové řešení částečně uzavřeného Smetanova nábřeží, kdy betonové zátarasy nahradily květináče se stromky, vyvolává úsměvné reakce.
Smetanovo nábřeží stále vyvolává vztek i smích. Praha 1: Cirkus tu nechceme

Kvádry o rozměru 1 x 0,5 x 0,5 metru od firmy z Mrákotína se podobají těm, které už v Praze jsou na Mariánském či Václavském náměstí – avšak jsou delší a umístěny tak, aby splnily nároky na bezpečnost. Podle magistrátu by se měly objevit také na náměstí Republiky.

Hřib: Účinnost citybloků proti teroristům je sporná

„Účinnost citybloků jako ochrany před teroristickým útokem je sporná. Pařížská ulice není jedinou ulicí, kterou je možné vjet autem na Staroměstské náměstí. Navíc na dalších mnoha místech v Praze, kde se shromažďuje větší počet lidí, také nejsou betonové bariéry. Když ale nemůžeme z důvodu bezpečnosti nevzhledné citybloky odstranit, jsem rád, že je alespoň můžeme vyměnit za esteticky přijatelné žulové kostky, které vhodně dokreslí celé náměstí,“ okomentoval zvolené řešení pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Z výměny se raduje také radnice Prahy 1. Na oficiální facebookové stránce zveřejnila srovnávací fotografii s tím, že se jedná o „další krok ke kultivaci veřejného prostoru“. Jenže pobídka občanů, zda jsou spokojeni se žulovými kvádry, se tak úplně nepovedla. Na sociálních sítích se opět množí kritika. Od ironického „krása střídá nádheru“ přes „těžko hledat rozdíly, když je to pořád stejně nevzhledné“ komentáře útočí na představitele magistrátu/městské části kvůli tomu, že na internetu lze do pár minut najít daleko vhodnější a skutečně estetické řešení z jiných evropských metropolí. 

Směrovka pro turisty: Do davu tudy

„Trvalo to jenom necelý tři roky a hnusný je to furt, bravo,“ zní další reakce. Podle pár diskutujících jsou komunální politici a úředníci, kteří o novince na Staroměstském náměstí rozhodli, amatéři. Pozdvižení vyvolala fotografie, kde u (relativně nenápadných) žulových bloků vyrostly ještě červeno-bílé směrové značky. Pražané se navíc bojí, že zatímco citybloky jsou dočasné řešení – byť někde zůstávají hodně dlouho, tak tyto kvádry vydrží v centru města navěky. „To je vtip?“ nevěří lidé.

Jiří Hoskovec, zastupitel Prahy 6 za Českou pirátskou stranu a jeden z primátorových poradců, se do diskuze zapojil a uvedl, že aktuální vzhled ve stylu bariér na závodní dráze rozhodně nebyl v plánu. Pirát dodal, že původní plán upravila radnice centrální městské části. Jenže Praha 1 musela na určitou dobu značky umístit na Staroměstské náměstí, aby si řidiči a další účastníci silničního provozu zvykli na nový dopravní režim. V podstatě stejný „problém“ se řešil nedávno také na Smetanově nábřeží. „Protiteroristická zábrana se směrovkou pro teroristy 'do davu tudy' je světový unikát. Ale žerty stranou, je to hrůza, napravíme,“ slíbil Hoskovec.

Betonové protiteroristické zábrany na pražském Václavském náměstí jsou v období vánočních trhů či jiných svátků.
Bez trhů, bez zábran. Magistrát odstranil protiteroristické opatření v centru