Tentokrát je podle Fischera reálným cílem získat díky dohodnuté spolupráci se starosty velkých městských částí vliv na chod celého města, kde bude hnutí kandidovat pod značkou Starostové pro Prahu. Konkrétní jména chce ale uskupení zveřejnit až po dokončení a odevzdání kandidátek na přelomu července a srpna.
Nabízíte lidem hnutí, které prý zná Prahu. Není ale problém, že Pražané příliš neznají vás?
Určitě nás znají obyvatelé městských částí, kde působí naši starostové, kteří jsou zároveň zakladatelé hnutí. Jsme jediné hnutí, které se zabývá výlučně pražskou komunální politikou a je plné starostů nebo odborníků, kteří vytvářejí naše programové priority a vize. Hnutí vzniklo v roce 2012 jako obrana a ochrana samotného charakteru jednotlivých městských částí a čtvrtí. V roce 2014 jsme získali osm starostů. Přinejmenším ve čtvrtině Prahy tedy jsme v povědomí občanů. V tuto chvíli se rozšiřujeme o starosty velkých městských částí a ti by nám měli přinést nové zkušenosti i vliv. Naše jednotlivé kandidátky povedou mimo jiné bývalí nebo současní starostové Prahy 3, 4 a 5. Jsou to všechno lidé, které voliči velmi dobře znají. Konkrétní jména zveřejníme na přelomu července a srpna, až budou kandidátky kompletní a zaregistrované.
Vy osobně nejste všeobecně známý. Jak byste se lidem představil?
Jsem v čele kandidátky do pražského zastupitelstva, protože jsem tam už začátkem století působil. Mám i zkušenosti ze zastupitelstva Prahy 1 a vyznám se v legislativě i řízení města. Už v roce 2002 jsem byl například členem bezpečnostního výboru Prahy. Naše hnutí ale v tuto chvíli nechce mluvit o kandidátovi na primátora. Měli bychom mít na kandidátkách mezi dvaceti a třiceti starosty městských částí, přičemž v první dvacítce celopražské kandidátky budou téměř výhradně starostové nebo místostarostové. Nekandiduje za nás nikdo bez zkušenosti z komunální politiky. Je to obrovská síla zkušeností a znalostí Prahy, kterou u jiných, doposud známých kandidátek, nenajdete. To je emoce, s níž jdeme do voleb. Vhodný lídr pro Prahu podle mě není poslanec ani europoslanec.
Vzal jste si nějaké ponaučení z dosavadní politické kariéry?
Jednoznačně to, že při rozhodování magistrátu o rozvoji Prahy nesmí chybět starostové městských částí. Nemůže to být oddělené. Aktivity městských částí se totiž zcela oddělily od aktivit metropole. A to je základní problém. Prahu mají na prvním místě zejména ti, kdo znají potřeby jednotlivých lokalit. Když se to oddělí, tak padají lávky nebo mosty. Přímý podíl místních radnic na řízení celé Prahy je proto bezvýchodně nutný. Pro působení v komunální politice je také nutná její minimální znalost – například znalost nakládání s veřejným majetkem.
Jak chcete oslovit voliče?
Celé září se budou naši starostové setkávat s občany svých městských částí. Někteří působí v čele radnic už osm nebo dvanáct let a ta setkání pro ně budou přirozeností. Zapojit ale musíme i lídry kandidátek ve velkých částech, které jsou logicky anonymnější a přímé oslovení voličů je tam složitější. Proto spustíme i outdoorovou kampaň s billboardy v nevelkém počtu. Nízkorozpočtovou kampaň zahájíme začátkem srpna po zkompletování a schválení kandidátek. Nejdůležitější bude občanům vysvětlit, že ti, kdo dobře řídili velké městské části, jsou schopni a odborně připraveni dobře řídit Prahu jako celek. Starostové jsou náš nosný prvek. Právě oni mohou pomoct metropoli po dvou obdobích stagnace. Díky nim víme velmi dobře například to, kde chybí čističky, parkovací plochy a podobně.
Chcete zaujmout jako protipól velkých stran?
Máme jediný zájem – Prahu. Ta je pro nás na prvním místě. A to nás velmi odlišuje od celostátních politických stran, které se prezentují v kampani. Jedni chtějí měřit své síly proti Babišovi, druzí chtějí propojit poslaneckou sněmovnu se zastupitelstvem hlavního města. To ale v Praze nikomu nepomůže. My míříme kampaň ke střední vrstvě. K normálním lidem, kteří v Praze žijí, pracují, vychovávají rodiny a pečují o seniory. Ti musí mít od hlavního města základní servis. Musí mít kde bydlet, kam dát děti do školy a tak dále. Tyto základní funkce dnes ale podle nás Praha neplní dobře. Jsme bohaté město, ale nemáme například dost bydlení a služeb pro seniory.
Kde berete peníze na kampaň a chod vašeho hnutí?
Financují nás členské a dobrovolné příspěvky samotných členů. Samotný chod hnutí, který spočívá v komunikaci s odborníky nebo zájmovými skupinami, není příliš nákladný. Kampaň bude souhrnem kampaní jednotlivých městských částí. Složí se na ni naši kandidáti a příznivci.
Karel Fischer (*1967) vystudoval Gymnázium Jana Nerudy v Hellichově ulici na Malé Straně, poté Právnickou fakultu UK na Starém Městě. Je právníkem specializujícím se na veřejnou správu a právo veřejných korporací. Po složení advokátních zkoušek v roce 2003 založil vlastní advokátní kancelář se zaměřením na právo veřejných zakázek, obchodních soutěží a koncese. Politickou dráhu začal už jako mladík v 90. letech, kdy vstoupil do ODA. Na začátku nového století Fischer úspěšně kandidoval do pražského zastupitelstva (2002-6). V něm byl místopředsedou Legislativně právního a členem Bezpečnostního výboru. Zastupitelem byl v téže době i na radnici Prahy 1, kde působil v několika odborných komisích. Předsedou metropolitního hnutí Pro Prahu je Fischer od roku 2015. Hnutí založili o dva roky dříve starostové pražských městských částí. Karel Fischer je ženatý, má dvě děti.
Jak by podle vás měla Praha v ideálním případě fungovat?
Praha je díky existenci 57 městských částí dobře připravená na to, aby si jejich obyvatelé mohli všechny záležitosti související s životem v Praze vyřídit na své místní radnici. Nikdo z nás by neměl být nucen cokoliv vyřizovat přímo na magistrátu. S ním by měl komunikovat buď dálkově, nebo prostřednictvím městské části. Magistrát tam může mít detašované pracoviště a může tam být například i pošta. Rádi bychom se k tomu ideálu co nejvíc přiblížili.
Kde konkrétně to v této oblasti vázne?
Dnes třeba řeší místní radnice většinu přestupků, ty dopravní má ale na starosti magistrát. A to je pro občana matoucí. Obtížně se Pražanům vysvětluje, proč je v Praze deset hlavních pošt nebo obvodních soudů a zároveň dvaadvacet číslovaných městských částí. Nepřehledný je i volební systém, který rozděluje některé části do různých obvodů. Tím vším se město parceluje. My jsme pro maximální zjednodušení a pro elektronizaci veřejné správy. Aby občan konečně mohl například sledovat průběh své úřední procedury online a nemusel telefonovat na úřad. Praha stagnuje nejen v rozvoji infrastruktury, ale i ve vztahu ke svým občanům.
V jaké rovině je podle vás vztah magistrátu a místních radnic problematický? Jde o špatnou komunikaci ohledně kompetencí? O špatné zákony? Nebo si magistrát bere víc pravomocí, než mu náleží?
Bere si jich víc, ale hlavně je nedokáže zorganizovat. Není to podle mě vina úředníků, ale celostátních politických reprezentací, které nemají zájem Prahu znát. Vystřídala se tady řada primátorů, kteří tady dlouho nežili, neměli nadýchané místní problémy, nemohli dobře znát pražské ulice, charakter čtvrtí a tak dále. Nedokážu si představit, že by nějaký Pražan dojížděl řídit město do Kolína nebo Liberce. Konkrétní příklad nesmyslného přivlastnění pravomocí ze strany magistrátu je správa Staroměstského a Václavského náměstí. Ta nemá na starosti městská část jako všechna ostatní náměstí. Nevidím pro to žádný důvod.
Vidíte vaše hnutí spíš napravo nebo nalevo?
Město je komunita lidí s cílem zjednodušení a zlepšení života. Město má zajišťovat bezpečí, lepší komunikaci, dostupnost zdravotní a sociální péče. Tak přesně i my vnímáme Prahu. Je spíš na škodu, že je největší v republice, protože má punc nějakého výjimečného sídla s Pražským hradem a podobně. Ve skutečnosti je to ale běžné město, které musí plnit své základní funkce – vytvářet podmínky pro uspokojování potřeb Pražanů. Musí jim téct z kohoutku voda, musí se dostat v klidu do práce a cestou odložit děti do školy nebo školky. Pak je zase vyzvednout a postarat se o své rodiče. To jsou základní zákonné povinnosti, které jsou závazné pro komunální politiky. Naší ideologií je vnímání základních potřeb města a jeho obyvatel. Jestliže si například někdo myslí, že péče o seniory je spíš levicová aktivita, tak se podle mě mýlí. My jsme proto schopní se bez ohledu na jejich stranickou značku s partnery dohodnout na smysluplném fungování města. S výjimkou extremistů nebo „negativních“ aktivistů, kteří například nectí vlastnictví.
Praha podle vás nemá dobré podmínky pro rozvoj. Jak se to projevuje?
Velká území brzdí například nedostatečná kapacita čističek, přívodů vody a podobně. Tomu nepomůže žádný metropolitní plán. Je zanedbaná správa města, chybí vize. Náš program se zaměřuje na prostředí pro normální život rodin, na volný čas. Tak my vnímáme střední vrstvu. Komunální politika nemá být o politikaření, ale o poskytování servisu občanům.
Je vaše hnutí spíš pro budování nových silnic a parkovišť nebo pro masivnější podporu MHD?
Pražan musí jezdit pohodlně veřejnou dopravou, která má mít prioritu. Musí mít internet v tramvaji i metru. Město musí fungovat moderně a chytře vůči občanovi. A tady zase politické reprezentace v posledních dvou obdobích fatálně zaspaly. Nejdřív je třeba zajistit pohodlné cestování a pak teprve něco omezovat. Samozřejmě by ale mělo být cílem dlouhodobě tlumit pohyb automobilů po městě.
V čem ještě spočívá vaše dopravní vize?
Klademe důraz i na vztah Prahy a okolních lokalit ve Středočeském kraji. Všichni mluví hlavně o Pražském nebo městském okruhu. Obrovský problém ale představuje i dvě stě tisíc do Prahy denně dojíždějících lidí. My je máme rádi, protože spoluvytváří bohatství města. Měli by mít ale také možnost se do Prahy dostat. Nikdo se tím nezabýval, a proto dnes téměř chybí funkční síť příměstských parkovišť a navazujících železnic. Menší část aut by mohla zůstávat už ve vzdálenějších městech, větší část na P+R parkovištích na okrajích metropole. V posledních deseti letech se ale pro to neudělalo téměř nic.
Jak byste řešili rostoucí ceny bydlení?
Na trhu vzniká kvůli chybám celé generace politiků málo bytů a komerční bydlení přestává být dostupné pro střední vrstvu. V tom okamžiku by mělo nastoupit město a jako veřejnoprávní korporace a v duchu zákonné povinnosti uspokojovat základní potřeby nabízet Pražanům bydlení. Nikoliv vlastnické, ale nájemní. Vznikat by mohly celé nájemní čtvrti.
Má Praha přívětivé veřejné prostory?
I v tom je potřeba přidat. Každé město má svůj genius loci, který je nepřenositelný. Někde se kašny hodí, jinde nikoliv. Město ale utváří právě především veřejné prostory – provoz na ulicích, ztvárnění prostranství, klidové zóny a tak dále. V charakteru a povaze veřejných prostranství nemá Praha vizi, nejde kupředu. Nevšiml jsem si toho, že by nějaký developer vytvořil náměstíčka nebo bulváry. Většinou vytvoří masu domů, kde je základem přepočet na metry. Praha má historická místa s geniem loci, ta nová ale chybí. Místo sídlišť by měly vznikat nové obytné čtvrti. Současný trend k atraktivním veřejným prostranstvím nepřispívá. A to je škoda.
Představujeme primátorské kandidáty pro komunální volby. V Pražském deníku již vyšly rozhovory s Patrikem Nacherem za hnutí ANO, Janem Čižinským (Praha sobě), Jiřím Pospíšilem (TOP 09), Zdeňkem Hřibem (Piráti), Bohuslavem Svobodou (ODS), Jakubem Landovským (ČSSD) a Ondřejem Mirovským (Strana zelených).
Kde vidíte deficit v sociálních a zdravotních službách?
Bohatá Praha naprosto zbytečně stagnuje v naplňování i těch základních služeb, jako je zdravotní nebo sociální péče. Město by především mělo poskytovat péči seniorům v jejich bytech, kde se cítí nejlépe. Jsme pro navyšování kapacit domů s pečovatelskou službou i navzdory případně vyšším nákladům. Lidé by měli žít doma do poslední chvíle, do které to jejich stav dovolí. Praha dnes nemůže poskytovat plnohodnotnou zdravotní péči, protože nemá vlastní nemocnici, na rozdíl od všech ostatních krajských měst. Metropole by také klidně mohla mít vlastní systém podpory pro lidi se zdravotním nebo sociálním postižením, kteří se nevejdou do státních škatulek. Aby se rodiče dítěte se vzácnou nemocí nebo po úraze nemuseli doprošovat dárcovských sms.
V minulých volbách byl vaším lídrem bratr miliardáře Radima Passera Zbyněk. Spekulovalo se proto o vašich vazbách na velké developery. Spolupráci s Passerem jste údajně zcela ukončili. Můžete vyloučit, že je dnes v pozadí hnutí nějaký vlivný člověk či skupina?
Za financováním volební kampaně nestojí a nebude stát žádný sponzor, žádná firma nepřispěje nějakou nadpřirozenou částkou. Ani v případě, pokud bychom kampaň rozšiřovali.
Nebojíte se, že si vás budou voliči plést s populárním hnutím Praha sobě, kterému se nejspíš podaří získat podpisy občanů pro nezávislou kandidaturu ve volbách?
Praha sobě je projekt jednoho člověka, starosty a poslance KDU-ČSL (Jana Čižinského). My jsme úplně jinde. Máme minimálně dvacet starostů. V minulých volbách jsme získali téměř tři procenta a kromě osmi starostů v menších částech také 88 zastupitelů. Je to jiný příběh. Pokud jde o působení na první signální, tak využijeme kromě starostů symbol srdce, který je s námi od začátku.