VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Alkohol může minimálně za pětinu úrazů, k nimž středočeští záchranáři vyjíždějí

Kladno – Léto a prázdniny nepřinášejí jenom radosti, ale i starosti a nebezpečí. Je s nimi spojený vyšší počet úrazů včetně těch, které se stanou dětem. Přibývá také výjezdů záchranné služby k opilým lidem. O rizicích, kterých je třeba se vyvarovat, čím se řídit v otázce první pomoci a jak vidí léto záchranáři si Deník povídal s ředitelem Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Martinem Houdkem.

27.7.2013
SDÍLEJ:

Martin Houdek, ředitel středočeské záchranné služby.Foto: archiv Záchranné služby Středočeského kraje

Jak se mění spektrum letních výjezdů oproti zbytku roku?

Určitě v letních měsících narůstá počet úrazů a dopravních nehod. Je také více kolapsových stavů například u kardiaků, a to zvláště v extrémních vedrech. Většinou se to týká mladých nebo naopak starých lidí. Příčinou je často nedodržování pitného režimu. K doplňování tekutin se vůbec nehodí alkoholické nápoje, a to ani pivo. To naopak tekutiny odvádí. My máme od začátku července asi 1500 výjezdů k úrazům, což je výrazný nárůst. Spektrum je široké od zlomenin po fatální úrazy.

Stoupá i počet dětských úrazů?

Právě o prázdninách nejvíce vylétne nahoru počet případů dětských úrazů. Jsou spojené nejen s letními aktivitami, ale i dopravními nehodami. Vídám i situace, kdy pětileté děti jedou na kole po silnici a sotva se na něm drží. Rodiče by měli používat zdravý rozum a jet s nimi pouze tam, kde auta nejezdí.

Co si myslíte o cyklistických vozíčcích pro děti tažených kolem?

Já to považuji za zločin vůči tomu dítěti. Někteří lidé nepřemýšlí a uvádějí děti do smrtelného nebezpečí. Mělo by to být zakázané. Navíc i na cyklostezkách se setkávám s neohleduplnými cyklisty, kteří projedou na plné pedály po úzké lávce, po níž jde tříleté dítě.

Jak jsou na tom Středočeši se znalostmi první pomoci?

Je to velmi složité, ale obecně se dá říci, že každá pomoc znamená vyšší pravděpodobnost přežití pacienta. Navíc do příjezdu záchranné služby stačí alespoň masírovat srdce a to není nic složitého.

Úroveň laické první pomoci se zlepšuje, ale velmi pomalu.Stalo se mi, že jsem jel a přede mnou auto srazilo cyklistu. Ten byl v klinické smrti, já jsem mu obnovil životní funkce. Vozím s sebou neustále kompletní vybavení včetně intubace. Sanitka tam byla do osmi minut, ale co se dělo předtím: Lidé na mě křičeli, ať ho nechám, že mu ještě uškodím.

Pořádáte kurzy první pomoci?

Ano i my pořádáme akce pro školky, školy, organizace, když nás někdo osloví, rádi se mu budeme věnovat. Kontaktní osobu naleznou zájemci na našich webových stránkách. A cena kurzu je maximálně za symbolickou částku a jeho časová náročnost také nikoho nezatíží. Trvá dvě hodiny. V Kladně už má také tradici akce První pomoc pro všechny.

Chystáte i nějaký speciální kurz?

Příští týden představíme s hejtmanem Středočeského kraje Josefem Řihákem projekt, který postupně zajistí přítomnost automatických defibrilátorů v policejních či hasičských autech, v domech s pečovatelskou službou nebo na sportovištích. Zachránit život mohou hlavně pacienty při infarktech. Máme vytipovány desítky míst, postupně podle peněz budeme defibrilátory pořizovat. Důležité je ale hlavně mít vyškolené lidi, kteří je umí používat, ale hlavně mají též znalosti v oblasti poskytnutí první pomoci.

Setkáváte se při výjezdech s nečinně přihlížejícími lidmi?

Někdy přijedeme k místu, kde leží člověk, kterého se ti ostatní ani nepokoušejí resuscitovat a navíc mu ještě podloží hlavu, což je to nejhorší, protože mu tím zneprůchodní dýchací cesty. Dnes se pomoc posunula dál, protože velkou práci vykoná i telefonická asistovaná neodkladná resuscitace, kterou řídí naše operátorky. Ale ne všude je signál. A tak se i stává, že člověka přihlížející (těch je mnohdy hodně) ani neuloží do stabilizované polohy.

Chovají se k vám lidé i s opovržením?

I tak. Nadávají například na čas dojezdu, přitom náš průměr je osm minut. Přednemocniční neodkladná péče je v naší republice skutečně na špičce. Řadíme se do první desítky nejlepších záchranných služeb ve světě. Lidé si vůbec neuvědomují, jaký tu máme luxus. Jsou i státy, kde nemají ani určené dojezdové časy. Práci také komplikuje vyjíždění k banalitám, kdy pak sanitka naopak může k někomu potřebnému přijet později než by bylo nutné.

Stoupá v létě agresivita pacientů, například z důvodu častější konzumace alkoholu?

Alkohol v létě pijí lidé více a počet zásahů s ním spojených stoupá. Agresivity ve společnosti skutečně přibývá. Často přijedeme člověku pomoci a ještě nás lidé napadají či sprostě urážejí. To se někdy stane i z osmi výjezdů čtyřikrát, což je pak pro záchranáře těžké, protože i oni jsou jenom lidé, již navíc třeba před chvílí oživovali dítě. Já si třeba resuscitace dětí budu pamatovat do konce života. Nejsme z ledu, a když na nás někdo řve, zvlášť při výjezdu k opilému člověku, kterému se nic nestalo, mohou i nám povolit nervy.

Za jakým procentem úrazů zhruba alkohol stojí?

Podíl úrazů spojených s konzumací alkoholu je přibližně dvacet procent. Patří mezi ně i opilí cyklisté.

Které sporty evidují záchranáři jako nejvíce rizikové?

Mnoho vážných úrazů se stává při cyklistice, což jsem si sám uvědomil, když jsem si po pádu z kola zlomil obratel. Více nehod se stává na silnicích. V ideálním případě by cyklisté měli nosit nejen helmu, ale i chránič páteře, i když uznávám, že je to nepohodlné. Nevím, jestli se dá motorka považovat za sport, ale jízda na ní patří k nejnebezpečnějším vůbec.

Co si myslíte o hazardérech, kteří při povodních sednou do raftu, a vy je pak musíte zachraňovat?

Zásahy, kdy vyjíždíme k lidem riskujícím při povodních, nebo skokanovi pokoušejícímu rekord bych naúčtoval. Není to normální, protože tito lidé jdou do vysokého rizika dobrovolně. Podobně i s alkoholem, ale vymáhat škodu je velmi obtížné a nikdy se nám to nepodařilo.

Jsou lidé v posledních letech zodpovědnější co se týče používání helem a podobně, nebo ne?

Oproti stavu před deseti lety je to určitě lepší. Používání ochranných prostředků, hlavně tedy helem, snížilo počet úrazů hlavy o desítky procent.

Ke kolika případům tonutí v sezoně vyjíždíte?

Od začátku července jsme byli středočeští záchranáři u čtyř případů tonutí, z čehož tři skončily smrtí. Nelze říct, zda se lidé častěji topí při koupání na zahradě nebo v přírodě, ale malé děti padají do bazénů velmi často. Nebezpečné jsou i různé jímky či žumpy. Bazény by měly být například oplocené a rodiče musí být neustále na pozoru, protože stačí skutečně jen několik vteřin a může se stát neštěstí.

Zkracují vysoké teploty dobu, do které můžete člověka resuscitovat (obnovit dýchání a krevní oběh) bez následků?

Ano, je tomu tak. První, co odchází, jsou mozkové buňky. Jiné je to u dětí a jiné u starších lidí. Ve vedrech to jde velmi rychle, k poškození může dojít i po pěti minutách zástavy. Ve světě už dokonce lékaři zkoušejí speciální chladící helmy, které nasazují úspěšně resuscitovaným pacientům. Čím je mozek v případě zástavy oběhu v nižší teplotě, tím více se zpomalí jeho poškození. Jsou dokonce i případy, kdy se člověka podařilo zachránit i po čtyřiceti minutách pod ledem.

Předpokládáte, že i letos stoupne počet výjezdů vodních záchranářů?

Zatím to vypadá, že ne. Protože na Slapech i na Orlíku je po povodních velmi málo lidí navzdory tomu, že voda je podle hygieniků už v pořádku.

Jak řeší záchranáři dovolenou, mají vůbec šanci si ji vybrat v létě, když neustále chybí záchrance lékaři?

Záchranáři letos dostali týden dovolené navíc, ty ale plánujeme od začátku roku. Je to sice složité, ale dovolenou si vybírají i v létě. Horší to bude po skončení výjimky Evropské unie, která zakazuje sloužit lékařům přesčasy v hlavním pracovním poměru. Doufám, že k nám budou chodit vypomáhat lékaři z nemocnice. Jsme rádi i za tyto externisty, kteří si mohou u nás přivydělat.

Schází vám ježdění se sanitkou?

Moc, ale poslední rok jsem nemohl kvůli zmíněnému úrazu a jedné další operaci. Ale plánuji, že se do sanitky určitě vrátím. Sním o tom, že budu moci jezdit sem tam ve všech okresech a dozvím se problémy našich posádek přímo z terénu a seznámím se i blíže s našimi lidmi.

Televize v těchto dnech opakuje seriál Sanitka. Sledujete jej?

Když se seriál točil, tak jsem ještě jezdil se sanitkou ze Strossmayerova náměstí, tedy z té základny, ze které vyjíždí i doktor Jandera. Má to pro mě nostalgický náboj, znám i některé lidi, již tam účinkovali. Na mě ten seriál působí smutně. Také dodnes u některých lékařů přetrvává mírný despekt a považují nás za převozníky tak, jak je to popsáno v seriálu. Naopak ve scéně, kde ošetřují lidi po pádu letadla, si počínají z lékařského hlediska amatérsky, ale herecké zpracování je zdařilé. Například u nové řady Nemocnice na kraji města byla sice práce lékařů mnohem bližší skutečnosti, ale na staré díly se lépe koukalo. Na novou řadu Sanitky se těším.

Autor: Sandra Bejšáková

27.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Revoluční ulice v Praze. Ilustrační foto.

Praha nechá vypracovat studii na proměnu ulice Revoluční

Popelnice na tříděný odpad. Ilustrační foto.
5

Praha koupí od AVE CZ akcie Pražských služeb. Skoro je ovládne

Záchranka: Příjem pacienta nemocnicí trvá i tři hodiny. Situace se ale zlepšuje

/INFOGRAFIKA/ Komplikovaných předání na urgentní příjem jsou už „pouze“ jednotky měsíčně. Problém je stále v nedostatku lůžek. Až tříhodinové zpoždění si podle interních dokumentů pražské záchranné služby, které získala redakce, na svůj vrub připsala letos v září motolská nemocnice, když od záchranářů nepřevzala ženu s příznaky mrtvice. Pacientku nakonec přijala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN). 

Další schůzky s ANO? Hnutí nejprve představí Zemanovi menšinovou vládu

Hnutí ANO chce oslovit sněmovní strany s programovým prohlášením své menšinové vlády až potom, co záměr představí prezidentovi Miloši Zemanovi. Předseda hnutí Andrej Babiš před ustavující schůzí Sněmovny zopakoval, že vítěz voleb nedostal šanci na sestavení většiny, protože ostatní strany spolupráci striktně odmítly.

Pražští policisté zadrželi na začátku listopadu 241 kapsářů. Víc než loni

Husarský kousek se povedl pražským policistům, kteří na začátku listopadu zadrželi 241 kapsářů. Je to více než za celý loňský rok, kdy se podařilo dopadnout 189. Kapsáři se nejčastěji pohybují v širším centru hlavního města, tedy na Praze 1 a 2. Informovali o tom pražští policisté na svých internetových stránkách.

V pražských lesích přibylo 500 nových laviček. Oprav se dočkají i dětská hřiště

Hostivařský lesopark, Prokopské údolí, Divoká Šárka, Kunratický les či Chuchelský háj. Na řadě míst metropole mohou návštěvníci narazit na obnovená posezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT