Kdo chce pátrat po prvopočátcích sametové revoluce, musí se dostat až k němu. „To, že jsem mluvil na Albertově, už dneska nikdo neví, ale že jsem ten člověk, co napsal Dračí doupě, to je pro mě vstupenka do každé společnosti,“ zmiňuje Martin Klíma hru, kterou zná většina českých dětí a teenagerů.

Vydal ji krátce po sametové revoluci jako vlastní upravenou verzi americké hry Dungeons & Dragons. Dočetl se o ní ještě v 80. letech v časopise 100+1, sehnal si její u nás nedostupný originál a naučil jí své přátele.

Začalo to peticí za zachování budovy

Ačkoliv naprostou většinu svého života prožil v Praze, na svět přišel v létě roku 1969 v jihoanglickém Bristolu. Jeho rodiče se bezprostředně po srpnové okupaci roku 1968 rozhodli k emigraci. Stesk po domově ale vedl k tomu, že se v roce 1971 vrátili domů.

Po otci zdědil Martin náklonnost k přírodním vědám, po maturitě jej přijali ke studiu fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Katedra dodnes sídlí v impozantních a tak trochu tajemných budovách. Koncem 80. let se ale vážně uvažovalo o jejich demolici a nahrazení megalomanským projektem dětské nemocnice.

Martin Klíma tehdy inicioval petici za její zachování a překvapivě nasbíral přes 500 podpisů. „Naplnilo mě to vírou ve vlastní nezranitelnost a poznání, že pokud dělám něco, co není explicitně nezákonné, tak se mi nemůže nic stát.“

Vznik organizace STUHA

Posílen tímto úspěchem s přítelem Markem Bendou začali vymýšlet organizaci, která by napříč fakultami spojila studenty mimo rámec tehdejších prorežimních sdružení. Do toho vstoupil plán na uspořádání shromáž-dění 17. listopadu roku 1989 u příležitosti Mezinárodního dne studentstva.

Odhlasovali si, že do toho půjdou se svazáky. Klíma, kromě toho, že byl nadále formálně členem Socialistického svazu mládeže, vedl na fakultě časopis věnovaný sci-fi literatuře, a znal se tedy zástupci dalších studentských časopisů.

Přes ně oslovili „nezávislí“ vysokoškolskou organizaci svazáků a společně vymysleli program studentského setkání tak, aby tehdejší úřady mohly akci povolit. Klíma čekal, že 17. listopadu půjde o další z řady protestů a vše pojede ve starých kolejích. Šlo jim hlavně o to, etablovat nezávislé studentské hnutí nazvané STUHA. „Chtěli jsme prezentovat myšlenku: nemusíte se bát.“

Nečekaně hojná účast

O to větší šok zažil, když viděl, kolik lidí se onoho slunného, ale chladného odpoledne na Albertově sešlo. Svým projevem, který zazněl v závěru programu, se trefil do bojovné nálady. Dav se pak vydal po schválené trase na Vyšehrad a odtamtud již mimo program do centra města.

„To, že jsme se nerozešli na Vyšehradě, mi přišlo jako nejsamozřejmější věc na světě,“ reaguje Klíma na různé spekulace o tajemném pozadí tehdejších událostí.

Průvod skončil policejním masakrem na Národní třídě. On z něj vyvázl, ale hned druhý den bylo jasné, že už nebude nic jako dřív. Namísto hraní Dračího doupěte, které měli naplánované u Bendů, se vrhl z plných sil do organizace studentské stávky.

Na rozdíl od jiných kolegů ze stávkového výboru nevstoupil do politiky. I když školu nakonec dokončil, nikdy se nestal vědcem a celý svůj profesní život zasvětil stolním a později počítačovým hrám.

Výročí pozitivní změny

Připomínku sametové revoluce považuje Klíma za důležitou. „Jde o výročí pozitivní změny, oslava by se měla nést v duchu toho, co se nám povedlo, a ne toho, co se nám nepovedlo,“ zdůrazňuje.

„Polistopadová společnost vsadila na individualismus a racionalitu, což je pochopitelné rozhodnutí po režimu, který byl iracionální. Bojím se, že jsme to trochu přehnali a že bez nějakých rituálů a určité schopnosti vnímat sebe jako součást celku může společnost jen těžko fungovat. Společnost je víc než soubor jednotlivců,“ dodává.

Vzpomínky pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje nezisková organizace Post Bellum a která předá v Den boje za svobodu a demokracii Ceny Paměti národa pěti osobnostem, které prokázaly výjimečnou statečnost. Sledujte 17. listopadu od 20 hodin na ČT2 nebo poslouchejte na Českém rozhlasu Plus. www.pametnaroda.cz

MICHAL ŠMÍD